Komentované znění vychází z posledního stavu textu Řádu Rozhodčího soudu, který byl novelizován k 1. 10. 2015. Kniha navíc obsahuje české znění Pokynů IBA pro případ střetu zájmů v mezinárodní arbitráži. Tato základní pravidla Mezinárodní advokátní komory mohou být inspirativní i pro české prostředí a mohou významně přispět ke sjednocování praxe v řízení před Rozhodčím soudem.

Autoři jsou dlouholetými rozhodci zapsanými u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR a působícími i v mezinárodní arbitrážní komunitě. Martin Maisner je také spoluautorem komentáře k zákonu o rozhodčím řízení (2015).


Řád Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky - komentář
Martin Maisner, Vojtěch Trapl
Wolters Kluwer, 2015, 232 stran, 495 Kč

Publikaci lze objednat >>> zde.


Z publikace vybíráme:

§ 10

Doručování

(1) Písemnosti ve sporu zasílá stranám rozhodčí soud na adresu, kterou strana uvedla, nebo dodáním do datové schránky, pokud strana takové dodávání umožnila (§ 18a odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb. , o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů). Pokud strana žádnou adresu neuvedla a dodání do datové schránky není možné, zasílají se jí písemnosti na adresu, jež je rozhodčímu soudu známa. Pokud si strana zvolila zástupce, zasílají se písemnosti tomuto zástupci, a to na adresu jeho sídla, popřípadě bydliště, popřípadě jinou adresu, kterou strana uvedla, anebo dodáním do jeho datové schránky, pokud je to možné.

(2) S účinky doručení adresátovi mohou namísto adresáta přijímat písemnosti, a to i do datové schránky, osoby jím zmocněné k přijímání písemností, jakož i další osoby uvedené jako příjemci písemností v občanském soudním řádu.

(3) Žaloby, žalobní odpovědi, předvolání, rozhodčí nálezy a usnesení se doručují do vlastních rukou s potvrzením o doručení, anebo dodáním do datové schránky adresáta podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 300/2008 Sb. , o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů).

(4) Ostatní písemnosti se zasílají doporučeným nebo obyčejným dopisem nebo prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu adresáta nebo prostřednictvím jiných elektronických prostředků anebo dodáním písemnosti do datové schránky adresáta. Zpráva zaslaná prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu adresáta (strany) musí být opatřena uznávaným elektronickým podpisem.

(5) Kterákoli z písemností uvedených v předchozích odstavcích může být doručena rovněž osobně s potvrzením o doručení.

(6) Nebyl-li dokument dodáván do datové schránky adresáta, jsou všechna doručení rozhodčího soudu platná, byla-li učiněna podle odstavců 1 až 5, a to i tehdy, jestliže adresát písemnost odepřel převzít nebo přes oznámení provozovatele poštovních služeb ji nevyzvedl. Písemnost, jejíž převzetí bylo adresátem odepřeno, je doručena dnem, kdy převzetí bylo odepřeno. Písemnost určená k doručení do vlastních rukou (§ 10 odst. 3), kterou adresát nevyzvedl do 10 dnů od oznámení provozovatele poštovních služeb, se považuje za doručenou poslední den této lhůty, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Ostatní písemnosti, které adresát nevyzvedne do 5 dnů od oznámení provozovatele poštovních služeb o uložení, se považují za doručené poslední den této lhůty, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Pokud se doručuje do zahraničí, stačí, bylo-li doručeno podle práva státu místa doručení.

(7) Dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu.

(8) Jestliže strana po zahájení rozhodčího řízení změnila adresu, aniž to oznámila rozhodčímu soudu, je doručováno platně, jsou-li písemnosti zasílány na její poslední známou adresu.

(9) Jestliže se postupem podle odstavců 1 až 8 nepodařilo doručit straně na její poslední známou adresu, a to ani prostřednictvím jejího zástupce anebo osoby jí zmocněné k přijímání písemností, může jí předseda rozhodčího soudu ustanovit osobu pověřenou k přijímání písemností (dále jen „pověřená osoba“). Den doručení pověřené osobě se považuje za den doručení adresátovi, jemuž byla ustanovena pověřená osoba.

(10) Pověřenou osobou může být jen osoba zapsaná na seznamu rozhodců rozhodčího soudu.

I. Obecně k § 10

1. Řád RS rozlišuje pro účely doručování jednak „stranu“ v § 10 odst. 1, jednak „adresáta“ v § 10 odst. 2. Pokud Řád RS upravuje doručení a užívá pojem „adresát“, má jistě na mysli nejen strany sporu, ať ve sporu dvoustranném, anebo vícestranném, včetně vedlejšího účastníka, ale i osoby v řízení anebo na řízení účastné. Jde o doručování písemností v rámci rozhodčího řízení osobám odlišným od stran v řízení, zejména svědkovi, znalci, rozhodci Rozhodčího soudu, tajemníkovi Rozhodčího soudu, předsedovi Rozhodčího soudu, členovi předsednictva Rozhodčího soudu, stejně jako třetím osobám v souvislosti s rozhodčím řízením a z tohoto důvodu zejména i obecným soudům při poskytování jejich součinnosti nebo Ministerstvu spravedlnosti České republiky pro účely zjišťování cizího práva. Pojmově však je vyloučeno, aby ustanovení § 10 odst. 2, který upravuje doručování adresátovi v zastoupení, platilo pro osobu, která má konat osobně, tedy zejména svědek, znalec, rozhodce nebo člen předsednictva, tajemník a předseda Rozhodčího soudu v rozhodčím řízení, popř. obecný soud anebo Ministerstvo spravedlnosti České republiky, pokud jsou v řízení činní anebo poskytují součinnost.

2. Podle ustanovení § 10 odst. 1 je možné doručovat písemnosti straně na adresu, kterou uvedla, anebo na adresu, jež je Rozhodčímu soudu známa. Pokud jde o adresu, kterou strana uvedla, zejména v žalobě nebo v žalobní odpovědi, nečiní doručování adresátovi obtíže, ledaže se strana odstěhovala, aniž by toto Rozhodčímu soudu oznámila, jak má na mysli ustanovení § 10 odst. 8.

3. Doručování na adresu, která je známa zřejmě jinak než jejím sdělením stranou Rozhodčímu soudu, znamená doručovat na adresu, která ze spisu zřejmě nevyplývá, ale o které se Rozhodčí soud dozvěděl jiným způsobem, například zjištěním z veřejně přístupné databáze nebo sdělením třetí osoby, především poskytovatele poštovních služeb a České pošty zejména.

4. Pro doručení obyčejných písemností straně platí podle § 10 odst. 4 šest rovnocenných způsobů, a to obyčejným dopisem, doporučeným dopisem, prostřednictvím jiných elektronických prostředků nebo prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu adresáta s uznávaným elektronickým podpisem, dodáním do datové schránky podle § 18a odst. 1 zák. č. 300/2008 Sb. nebo osobně s potvrzením o doručení.

5. Stejně tak podle ustanovení § 10 odst. 3 obecně platí tři rovnocenné způsoby doručení vyhrazených písemností straně, tj. jmenovitě žaloby, žalobní odpovědi, předvolání k ústnímu jednání, usnesení Rozhodčího soudu a rozhodčího nálezu Rozhodčího soudu, které musí být doručeny do vlastních rukou rovněž na adresu, kterou strana uvedla, nebo na adresu, jež je Rozhodčímu soudu známa. Toto doručení lze provést doporučeným dopisem s potvrzením o doručení nebo dodáním do datové schránky adresáta podle zvláštního právního předpisu (zák. č. 300/2008 Sb. ) a osobně s potvrzením o doručení.

6. Není tak potřeba řešit obdobný problém ve smyslu judikátu NS 23 Cdo 2425/2011, podle kterého platí, že účinky řádného doručení písemnosti soudem nastávají i v případě, kdy je písemnost doručována prostřednictvím provozovatele poštovních služeb a adresát tuto písemnost převezme, ač správně má být písemnost doručována do datové schránky adresáta.

7. Pokud je doručováno poštovní přepravou, platí, že monopol poštovních služeb byl zrušen zákonem č. 29/2000 Sb. , o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), s účinností od 1. 7. 2000. Zákonem byl zrušen poštovní řád a prováděcí předpisy, takže právní řád postrádal úpravu pravidel doručování úředních písemností ve vnitřním styku pro potřeby občanského soudního řízení. Občanský soudní řád byl posléze novelizován zákonem č. 555/2004 Sb. s účinností od 1. 1. 2005, na který navázala platná novela občanského soudního řádu provedená zákonem č. 7/2009 Sb. s účinností od 23. 1. 2009. Touto úpravou bylo přijato znění ustanovení § 45 odst. 1 až 3 o. s. ř. podle kterého soud doručuje písemnost při jednání nebo jiném soudním úkonu (odst. 1), pokud nedošlo k doručení písemnosti (tímto způsobem), doručí ji soud prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, a není-li možné doručit písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, soud ji doručí na žádost adresáta na jinou adresu nebo na elektronickou adresu (odst. 2), a není-li možné písemnost doručit (takto), soud (předseda senátu) nařídí doručit ji prostřednictvím doručujícího orgánu nebo účastníka řízení či jeho zástupce (odst. 3).

II. Doručování osobně s potvrzením o doručení

8. Jak z uvedeného vyplývá, občanský soudní řád výslovně (na prvním místě) předvídá doručení stranám tzv. „krátkou cestou“, tedy zejména při ústním jednání nebo při jiném úkonu obecného soudu. Řád RS takové ustanovení nemá, i když podobně lze možnost doručení krátkou cestou dovodit z ustanovení § 10 odst. 5, které připouští, že kterákoli z písemností uvedených v § 10 odst. 1 až 4 může být doručena rovněž osobně s potvrzením o doručení. Je poměrně častou praxí, že strany předkládají podání nebo písemnosti k důkazu při ústním jednání, takže v takovém případě je praktické písemnosti do spisu přijmout, jejich originál založit do spisu a doručit je přímo při ústním jednání protistraně  a rozhodčímu senátu Rozhodčího soudu. V takovém případě lze doporučit, aby potvrzení o převzetí písemnosti bylo výslovně uvedeno a zachyceno v zápisu o ústním jednání, který ponese i příslušný podpis stran. Pak odpadá jistě i nutnost přerušit ústní jednání (na nezbytně nutnou dobu) a nechat tyto písemnosti straně doručit do podatelny Rozhodčího soudu, resp. opatřit prezentačním razítkem Rozhodčího soudu, a teprve poté v témže ústním jednání pokračovat. Přitom § 45 odst. 1 o. s. ř. dává tomuto způsobu doručování soudem přednost. Doručit písemnost podle tohoto ustanovení lze obecně „při jednání (obecného) soudu“ nebo „při jiném soudním úkonu“. Za předpokladu doporučeného postupu tak může doručit písemnost i Rozhodčí soud.

III. Doručování poštovní přepravou

9. Doručování písemností Rozhodčím soudem poštovní přepravou (obyčejným nebo doporučeným dopisem) tak obdobně jako podle občanského soudního řádu vyžaduje existenci držitele poštovní licence při dodávání poštovní zásilky a skutečnost, že písemnost byla doručena, aby nastaly účinky doručení, které jinak Řád RS předvídá.

IV. Doručování prostřednictvím jiných elektronických prostředků

10. Za jiné elektronické prostředky lze jistě považoval telefax, stejně jako dříve hojně používaný dálnopis, nikoliv však potrubní poštu, jakkoli může být nyní elektronicky řízena, protože tento způsob spadá do kategorie poskytování poštovních služeb. Elektronickým prostředkem může být dnes jistě doručení prostřednictvím datových zpráv po telefonu, tzv. SMS, i když prokázat doručení písemnosti adresátovi může být problematické. Obecně tak platí, že jde o doručování prostřednictvím jiných elektronických prostředků než jinak e-mailem jako nástrojem datové sítě s adresou anebo datovou schránkou. Tyto prostředky však vždy musí umožnit vygenerovat či předložit (jednoznačný) doklad o tom, že písemnost došla k adresátovi, kterýžto doklad bude v řízení dokládat doručení adresátovi.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz