Zastáváme názor, že hlava resortu má být klíčovým subjektem pro komunikaci s profesními samosprávami a že stavu neprospívá, pokud jsou právnické organizace vyčleňovány z procesu sdělování bazálních informací a o záměrech Ministerstva se dozvídají ex post ze sdělovacích prostředků. Zvláště pak ve světle toho, že od 1. ledna 2015 došlo ke změně Legislativních pravidel vlády a Jednacího řádu Legislativní rady vlády spočívající mimo jiné v tom, že profesní komory zřízené zákonem se stávají připomínkovým místem v rámci mezirezortních připomínkových řízení tam, kde se legislativní návrh týká právní úpravy v oblasti působnosti takové komory.

Paní ministryně prof. JUDr. Válková, CSc., v souvislosti se zamýšlenou změnou systému kárného řízení v rozhovoru mimo jiné konstatovala, že disponuje souhlasným stanoviskem Nejvyššího správního soudu, který je údajně ochoten zříct se své dosavadní kárné kompetence ve prospěch Ministerstva spravedlnosti. S obsahem tohoto stanoviska však příslušná stavovská organizace dosud nebyla seznámena a nebyla zpravena ani o jeho existenci. Je jí znám pouze fakt, že v samotné důvodové zprávě k návrhu zákona vychází Ministerstvo z dopisu Nejvyššího správního soudu z roku 2012, kde předseda soudu JUDr. Josef Baxa v kontextu daného období poukazuje na problematické body kárného systému. Nehovoří však o tom, že by Nejvyšší správní soud chtěl přenést rozhodování o kárných proviněních do správního řízení na ministerské úrovni a že by toto rozhodování mělo být zahajováno z moci úřední.

Exekutorská komora ČR se již obrátila na Nejvyšší správní soud a dala mu na vědomí své odmítavé stanovisko k ministerskému návrhu zákona, který považuje za nekoncepční s tím, že lepším řešením bylo převedení kárného řízení v první instanci na Exekutorskou komoru ČR, případně zřízení smíšených kárných senátů, jež by byly tvořeny členy Exekutorské komory ČR, Ministerstva spravedlnosti a soudů. Soud za toto sdělení poděkoval a rozeslal ho k připomínkám na úrovni kárných senátů.

Není rovněž bez významu, že Exekutorské komoře ČR byl návrh změny kárného řízení předložen bez jakéhokoliv předchozího avíza či projednání a byly jí dány pouze tři pracovní dny k vyhotovení stanoviska.

V neposlední řadě jsou soudní exekutoři zaskočeni informací prof. JUDr. Válkové, CSc., kterou podala v rámci interview pro epravo.cz, o tom, že Ministerstvo hodlá zavést princip místní příslušnosti exekutorských úřadů dle možných ekonomických dopadů, které analyzuje Vysoká škola ekonomická v Praze. K tématu přitom proběhly široké diskuse a byla předložena řada argumentů, které zohledňují komplexnost situace a které poukazují na zásadnější prvky, tj. na stabilizaci systému exekucí, snižování počtu exekucí, nezávislost a nestrannost soudního exekutora a zejména na pozitiva pro účastníky řízení.

Navzdory výše uvedenému se Exekutorská komora ČR snaží být orgánem komunikačně otevřeným a aktivním a všemi silami se vyrovnává se situací, kdy ze strany ministerstva není pěstována diskuse nad zásadními tématy, kdy hrozí vznik trvalého problému v komunikaci mezi resortem a právnickými profesemi, kdy jsou návrhy zákonů psány v rekordních termínech, jež si vláda ambiciózně předsevzala, a kdy se problémy diskutují až na půdě Parlamentu nad jednotlivými dílčími, navzájem si konkurujícími či se vzájemně konzumujícími návrhy poslanců, senátorů anebo ministerských úředníků.

Petra Báčová,
tisková mluvčí

Exekutorská komora ČR
e-mail: mluvci@ekcr.cz

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz