Opětovné druhé vydání knihy vyžaduje především překotný vývoj právní úpravy na úseku nuceného výkonu páva přiznaného státní mocí, která doznala za posledních několik let mnoha změn. Od přelomu tisíciletí, kdy byla tato nepopulární činnost vyjmuta z valné části z přímé exekutivy státu a svěřena do působnosti pověřených soudních exekutorů, jako svobodných právnických povolání, působících v jejich exekutorských úřadech na podnikatelských principech, je úprava exekuce cílem častých populistických iniciativ různých politických exponentů. Tyto snahy doznávají mnohdy sluchu naší legislativy, což způsobuje bohužel i skutečnost, že 6 let stará právní publikace se stává již zastaralou.

Autoři JUDr. Ing Martin Štika a JUDr. Jitka Wolfová zhmotnili jejich praktické zkušenosti i teoretické poznatky do uceleného textu, který není jen deskripcí stávající právní úpravy, ale i souhrnem praktických informací a současně i její často kritickou analýzou. K čtivosti práce přispívají i pasáže obsahující exkurz do historie právní úpravy exekuce v našich zemích nebo informace o mezinárodní organizovanosti exekutorského povolání.

Dělení textu i do na sebe navazujících částí je logické, recentní právní úprava je nejprve analýzou postavení exekutora, následuje vlastní úprava exekučního řízení. Kapitoly zabývající se pojmem a vykonatelností exekučního titulu, subjekty řízení, včetně převodu a přechodu práva, a další průběh řízení v podstatě sledují systematiku Exekučního řádu. Zmínit se je třeba o kapitole věnující se nákladům exekučního řízení, které jsou aktuálně nejpalčivějším tématem diskuzí právnické i laické veřejnosti nebo o části pojednávající o exekuci srážkami ze mzdy, která může být pomůckou pro zaměstnavatele v aplikaci exekučního práva v pracovním poměru dlužníka. Za velmi hodnotné lze považovat zpracování problematiky souběhu insolvenčního a exekučního práva v části šesté.

Autoři přinášejí praktický vhled do povinností exekutora a nabízejí aktuální a srozumitelný výklad poměrně košaté úpravy. Výklad je proveden stručným způsobem, který však není na úkor kvality a úplnosti řešení nabízejících se problémů.

Přestože by se některým puristům komentářové literatury mohlo jevit, že zmíněné pasáže pojednávající o historii či organizační problematice exekuční činnosti jsou nadbytečné, lze se jenom těšit, že pedagogickou hodnotu jejich publikace zvýší v případném dalším vydání i pasáže věnující se komparaci jednotlivých metod regulace exekuce v jiných kulturně právních oblastech.

Prof. JUDr. Přemysl Raban, CSc.