Recenze: Případové studie pracovněprávní
eFocus
Nakladatelství C. H. Beck vydalo v roce 2015 publikaci s názvem „Případové studie pracovněprávní“ pocházející z per předních odborníků na pracovní právo, mezi nimiž jsou soudci Nejvyššího soudu České republiky, advokáti a rozhodce Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Část autorů[1] se podílela na vytvoření této knihy v rámci výzkumného projektu „Soukromé právo XXI. století“, id. č. PRVOUK P 05.
Víceméně každá oblast pracovního práva pojímá některé kontroverzní instituty, které vyvolávají řadu diskuzí nejen u odborné, ale i laické veřejnosti, a které jsou často předmětem pracovněprávních sporů. Překládaný soubor pracovněprávních studií přináší možnost komplexnějšího pohledu na konkrétní otázky dané problematiky, ale přináší také nespočet podnětů k diskuzi a poskytuje prostor k dalšímu bádání.
Publikace Případové studie pracovněprávní není zaměřena monotematicky, ba naopak v rozsahu 24 kapitol předkládá čtenáři na 463 stranách přehledně zpracované okruhy pracovního práva. Jednotlivé kapitoly jsou poté zpravidla dále členěny na několik dalších podkapitol, jež se zaobírají dílčími problémy toho kterého tématu. Každou kapitolu, případně tedy podkapitolu, lze rozdělit na několik částí, ve kterých autoři v prvé řadě vždy nastíní zevrubný praktický příklad, který se vztahuje k danému tématu. V návaznosti na předložený příklad následně probírají některé vybrané aspekty formou otázek a podrobnějších odpovědí na ně. Autoři též zmiňují některé související judikáty, které jsou pro danou oblast významné. V neposlední řadě je podstatnou součástí každé kapitoly, příp. podkapitoly, uvedený neřešený příklad a rovněž odkazy na vybranou literaturu, které poskytují možnost k dalšímu zkoumání a k rozšiřování znalostí týkajících se dané problematiky.
Úvodní kapitoly se zaobírají samotným pojmovým vymezením pracovněprávních vztahů a jejich dělením, druhy pracovněprávních sporů a jejich řešením, včetně případných alternativních způsobů rozhodování v těchto sporech. Dále se autoři zabývají vztahy mezi budoucím zaměstnavatelem a osobami ucházejícími se o zaměstnání před vznikem samotného pracovního poměru a zaměřují se také na zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace v pracovněprávních vztazích s důrazem na rozlišení diskriminace přímé a nepřímé.
Následující kapitoly jsou věnovány vzniku, změně a zániku pracovního poměru. Autoři rozlišují způsoby vzniku pracovního poměru, poukazují na rozdíl mezi tzv. faktickým pracovním poměrem a vznikem pracovního poměru „faktickou cestou“, zabývají se jak povinností, tak možností zaměstnavatele převést zaměstnance na jinou práci, ozřejmují rozdíl mezi dočasným přidělením a agenturním zaměstnáváním (které je následně podrobněji osvětleno v samostatné kapitole) atd. Nejobsáhlejší kapitola celé knihy zkoumá zánik pracovního poměru. Autoři se zaměřují na jednotlivé právní způsoby skončení pracovního poměru a detailně rozebírají i jednotlivé důvody, z nichž může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď.
Dílčí kapitola je věnována také pracovní době a době odpočinku. Na příkladu rozpisu směn personálním ředitelem masokombinátu je zde kupříkladu blíže vysvětlen maximální rozsah týdenní pracovní doby nebo minimální délka nepřetržitého odpočinku v týdnu. V kapitole je poukázáno i na některé možnosti úpravy pracovní doby pro účely slaďování pracovního a rodinného života.
Více pozornosti se dostává i problematice monitoringu zaměstnanců a nakládáním s jejich osobními údaji. Část kapitoly zkoumá mimo jiné samotné zabezpečování zpracovávaných osobních údajů ze strany správce, případně zpracovatele osobních údajů.
Autoři se v samostatných kapitolách také zaobírají například doručováním písemností, dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, odměňováním, překážkami v práci jak na straně zaměstnavatele, tak na straně zaměstnance, institutem dovolené, péčí o zaměstnance nebo náhradou škody.
Poslední kapitola se zabývá pracovními vztahy soudců a některými aspekty souvisejícími s výkonem jejich funkce, jako je kupříkladu možnost sjednání kratší pracovní doby, určení formy a výše odměny za vykonanou práci nebo podmínkami, za kterých je soudcům poskytována paušální náhrada výdajů.
Kniha svým názvem Případové studie pracovněprávní slibuje čtenáři, že postupně projde jednotlivými oblastmi pracovního práva. Díky svému obsahovému zaměření lze tuto odbornou publikaci doporučit nejen odborníkům na pracovní právo, advokátům a advokátním koncipientům, ale také například studentům právnických fakult, příp. laikům zajímajícím se o tento obor.
Závěrem mohu konstatovat, že předkládaná sbírka případových pracovněprávních studií svému názvu zcela dostála. Jedná se o koncepčně zajímavý knižní počin, který propojuje teorii s praxí a přináší čtenáři komplexnější pohled na konkrétní otázky pracovního práva.
Mgr. Nelly Springinsfeldová,
Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení
Právnické fakulty Masarykovy univerzity, Brno
Případové studie pracovněprávní
PICHRT, Jan, DRÁPAL, Ljubomír a kol.
Praha: C. H. Beck, 2015, 463 s. ISBN 978-80-7400-582-4
---------------------------------------------------------
[1] prof. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D., JUDr. Ljubomír Drápal, doc. JUDr. Martin Štefko, Ph.D. a JUDr. Jakub Morávek, Ph.D.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz