Rozhodčí řízení je obecně rychlejší alternativou k řízením před obecnými soudy. Jedním z důvodů je jednoinstančnost rozhodčího řízení. Přezkoumání rozhodčího nálezu jiným rozhodcem, nebo rozhodčím senátem je možné domluvit (v rozhodčí smlouvě), ale bez takové dohody je rozhodčí řízení ukončené vydáním rozhodčího nálezu, který se doručením stranám stává soudně vykonatelným. Rozhodčí řízení tak ušetří nejen čas, ale i finanční prostředky za právní zastoupení stranám sporu. Rozhodčí řízení je také flexibilnější, urychlit se dá jednak flexibilním jednáním stran, tak výběrem kvalifikovaného rozhodce.

Ale i samotné rozhodčí řízení lze podle Řádu Rozhodčího soudu ještě urychlit. § 30 Řádu upravuje dvě formy urychleného řízení:

Řízení do dvou měsíců:

Lhůta pro vydání rozhodčího nálezu se počítá od uhrazení zvýšeného poplatku za urychlené rozhodčí řízení. Na tomto typu urychleného řízení se ale musí dohodnout písemně obě strany sporu (dohoda může být obsažená již v rozhodčí doložce, nebo může být i následná – například v rámci dohody stran o způsobu vedení sporu). Požádat projednání v urychleném režimu může kterákoliv strana, po uhrazení poplatku počne dvouměsíční lhůta běžet.

Zahájením urychleného řízení do dvou měsíců se všechny lhůty stanovené Řádem zkracují na třetinu (aby bylo reálně možné rozhodčí nález v této době vydat). Proto je také nutný písemný souhlas obou stran s takovým režimem. Zkrácená lhůta nelimituje termínem pouze rozhodce – ale i lhůty stran k vyjádření a dalším procesním úkonům. Časová pružnost se tedy nevyžaduje pouze od Rozhodčího soudu a jeho rozhodců, ale i od samotných stran.

I během tohoto řízení může proběhnout ústní jednání – strany ale mohou souhlasit s projednáním bez ústního jednání (také přímo v rozhodčí doložce, nebo následně). Pokud jsou tedy písemné podklady pro rozhodnutí dostatečné a strany souhlasí, může k rozhodnutí dojít i bez jednání.

Poplatek za řízení do dvou měsíců činí 75 % ze základního poplatku pro daný spor určeného podle sazebníku (https://www.soud.cz/sazebniky). Hradí ho strana, která urychlené řízení navrhuje, ale náhrada poplatku může být úspěšné straně přiznána v nákladech rozhodčího řízení.

Řízení do čtyř měsíců:

Stejně v tomto případě se lhůta počítá od chvíle uhrazení zvýšeného poplatku za urychlené řízení. Na rozdíl od kratší varianty ale není nutná písemná dohoda stran – urychlené řízení do čtyř měsíců tedy může během řízení navrhnout kterákoliv strana.

Lhůty se zkracují na polovinu, ovšem zachována zůstává standartní lhůta pro žalobní odpověď (14 dní). I v tomto typu řízení se ústní jednání koná, pokud strany nesouhlasí s projednáním pouze na základě písemností. Ústní jednání se může v obou formách konat distančně, pokud s tím strany vyjádří souhlas.

Poplatek za urychlené projednání do čtyř měsíců činí 50 % poplatku za rozhodčí řízení podle sazebníku. V tomto řízení navíc platí výjimka z možnosti přiznání náhrady nákladů řízení (§ 56 odst. 3 Řádu). Poplatek za urychlené řízení do čtyř měsíců nese vždy strana, co toto urychlení navrhovala.

V případě obou typů urychleného řízení Rozhodčí soud zvýšenou část poplatku vrátí, pokud lhůty pro vydání konečného rozhodnutí v urychleném řízení nejsou dodrženy. Strany mohou lhůty prodloužit (například pokud jednaní o smírném řešení sporu apod.).

Výhody těchto typů řízení jsou tedy zejména v jejich rychlosti – rozhodčí řízení urychleným projednáním neztrácí na kvalitě, ani pečlivosti projednání. Mít v ruce vykonatelné rozhodnutí po dvou, respektive čtyřech měsících projednávání je ovšem nesporná výhoda pro celou řadu subjektů.