Rozhovor s kandidátem na prezidenta České republiky Milošem Zemanem k české justici
eFocus
Místopředseda České advokátní komory, brněnský advokát JUDr. Petr Poledník se ptá kandidáta na prezidenta České republiky, Miloše Zemana. Tématem je česká justice, Ústavní soud nebo třeba ministerstvo spravedlnosti.
Můžete nám říci Vaše stanovisko k současnému stavu české justice ?
Já se obávám, že česká justice je v současné době v poměrné zoufalém stavu, protože někteří soudci, ale i někteří státní zástupci a konec konců i někteří policisté jsou podezírání z korupce a i z toho, že usvědčení tuneláři nejsou odsuzování. Jako příklad bych uvedl kauzu, kde úvěrový podvodník, který zpronevěřil jednu miliardu korun, nebyl odsouzen, protože jeho čin nebyl klasifikován jako úvěrový podvod, ale cituji doslova z rozsudku „jako chybný podnikatelský záměr“ konec citátu. No a má-li se vyléčit u některých, neříkám všech, soudců podezření z korupce, považuji za nezbytné přijetí zákona o prokázání původu příjmu a majetku, včetně možnosti zabavení nelegálně získaného majetku a tím by se odfiltrovali ti soudci, kteří korupci podlehli.
Máte zato, že v případné funkci prezidenta republiky byste v tomto směru mohl působit ?
No tak samozřejmě, že i když prezident nemá zákonodárnou iniciativu, tak může navštěvovat vládu, což minulí dva prezidenti nedělali, může vystupovat před Parlamentem a může získat podporu poslanců a senátorů, případně i členů vlády pro prosazení takového zákona, o kterém jsem právě teď mluvil.
Jaká je Vaše představa, resp. Vaše stanovisko ke vztahu funkce prezidenta republiky a Ústavního soudu ?
Já se domnívám, že Ústavní soud by si neměl hrát na třetí komoru Parlamentu. Například tam, kde zrušil ústavní zákon o konání předčasných voleb, se zpronevěřil přísaze ústavního soudce, která obsahuje i závazek respektovat ústavní zákony. Ústavní soud by měl pouze zjišťovat, zda některé zákony, tzn. prosté zákony, nejsou v rozporu s Ústavou České republiky. A neměl by se plést do takových věcí, jako je například tzv. náhradový poměr u starobních důchodů.
Ústavní soud je v současné době personálně oslaben. Máte Vaši představu o jeho případném personálním doplnění ?
Já bych se zase samozřejmě, protože sám jsem neprávník, radil s ústavními právníky. Vycházel bych z jejich odborné prestiže a erudice, vycházel bych z jejich publikační a pedagogické činnosti a vycházel bych i z jejich justiční praxe, protože do Ústavního soudu by neměl přicházel právník, který je touto praxí nepolíben.
Dále bych se Vás dovolil dotázat, jakou pozici podle Vás v současné vládě má ministerstvo spravedlnosti ?
Tak v každém případě tady dochází k tomu, že ministr spravedlnosti tahá za kratší konec provazu, a to nejenom z hlediska finančních nároků na činnosti Ministerstva spravedlnosti, mám tím na mysli třeba finanční nároky na vězeňskou službu, ale i z hlediska zákonodárné iniciativy. Já bych ocenil to, že se podařilo bývalému ministru Pospíšilovi přijmout a prosadit některé kodexy, ale na druhé straně právě v již zmíněné oblasti vězeňské služby pokládám situaci za krajně neuspokojivou. Řešení nevidím v elektronických náramcích, ale naopak v rozšíření kapacity věznic.
Patříme k zemím, kde je největší počet osob ve výkonu trestu na počet obyvatel. Jaké je Vaše stanovisko k této otázce ?
Dovedu si představit, že jsou bagatelní trestné činy, které by mohly být souzeny na svobodě, tzn. že ten člověk by neprošel výkonem trestu v případě, kdyby poskytl adekvátní finanční náhradu obětem svého trestného činu. Ale s výjimkou bagatelních trestných činů považuji za nutné, nikoliv pouze to, aby ten člověk skončil ve vězení, ale pokud se dopustil závažné trestné činnosti v oblasti ekonomické kriminality, aby mu byl zabaven majetek. Já vím, že jako vedlejší trest už dnes existuje v trestním řádu propadnutí majetku, ale kritizuji to, že tento vedlejší trest je využíván jen zcela výjimečně.
V minulém měsíci Ústavní soud rozhodl tak, že v případě osob, které jsou bez práce, tak nemusí nastupovat tzv. „nucené práce“. Jaké je k tomu Vaše stanovisko ?
Já sdílím stanovisko jednoho z ústavních soudců, že toto rozhodnutí je chybné, i když samozřejmě jako loajální občan, dbalý demokratických pravidel, respektuji rozhodnutí jakéhokoliv soudu, v tomto případě i Ústavního soudu. Chápu námitky, že veřejné práce by neměly být ponižující, chápu dokonce i to, že za veřejné práce by se mělo platit podobně, jako se platí za veřejně prospěšné práce. Na druhé straně dnes někteří starostové, zejména z horských a podhorských obcí, při první sněhové nadílce vyjádřili oprávněné obavy z toho, že nebudou mít pracovníky na odklízení sněhu.
Jako advokát se Vás chci zeptat, jaký je Váš názor na současný stav advokacie v České republice ?
Je to otázka, na kterou nejsem schopen kvalifikovaně odpovědět. Znám se sice s nějakými vynikajícími advokáty, jako je např. prof. Jan Kříž, ale jsem si vědom toho, že podle několika vynikajících jedinců nelze obecně soudit o stavu advokacie v České republice.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
