Jak hodnotíte postavení olomouckých práv mezi ostatními právnickými fakultami, v čem je jiná, případně lepší?
„V Čechách jsou dvě fakulty: stará, kamenná, pražská fakulta a mladší plzeňská fakulta. Na Moravě jsou rovněž dvě fakulty: starší, kamenná, brněnská fakulta a mladší olomoucká fakulta.  Domnívám se, že olomoucká fakulta se v posledních letech stala fakultou „dospělou“ v tomto roce slavíme 20.výročí znovuobnovení,  máme v současnosti dlouhodobou akreditaci reformovaného magisterského studijního programu, udělujeme titul JUDr. ( a není zase tak jednoduché ho získat) a v příštím ak. roce lze očekávat, že na fakultě budou absolvovat první studenti doktorského studijního programu (Ph.D.).“

V čem je fakulta jiná?
„Olomouc je univerzitní město s výrazným signum loci. To se zákonitě projevuje i na právnické fakultě.   Vztah mezi studenty a pedagogy je tu někdy méně formální (bez snižování laťky požadavků!), mám ze studentů velmi dobrý pocit a současně i pocit „rodinného prostředí“, ovšem rodiny funkční (odpusťte projev mé profesionální deformace).“

Jak vidíte postavení fakulty v rámci Evropy?
„Fakulta má řadu velmi dobrých kontaktů v zahraničí, zejména je úzká spolupráce s Gratzem,  Salzburkem, Clermont Ferrandem, La Rochelle a řadou dalších zahraničních fakult.  Domnívám se, že začínáme zvolna pronikat do podvědomí, že v Česku nejsou jenom dvě právnické fakulty :). Je to ovšem proces dlouhodobý a náročný a v některých případech (s výjimkou jmenovaných fakult) jsme na začátku toho, aby nás začali brát vážně.“

Kauza plzeňských práv- projevila se i v Olomouci?
„Tzv. kauza plzeňských práv se významně dotýká všech právnických fakult v této republice, a  ve svých důsledcích i právnického stavu jako takového. Musím konstatovat, že tzv. plzeňská kauza je pro nás (ale nejenom pro olomouckou fakultu) značným ponaučením a že si velmi dáváme pozor, aby ani stínem na nás neulpělo sebemenší podezření z jakéhokoliv nestandardního chování. Pokud se jedná o případný příchod některých plzeňských pedagogů, probíhají určitá jednání, ale zatím není nic dohodnuto.“

Jaký je trend v zájmu uchazečů o olomoucká práva? Klesá či stoupá?
„Zájem uchazečů o olomoucká práva je poměrně stabilní. S ohledem na skutečnost, že v této republice existují pouze čtyři právnické fakulty, přičemž tři z nich mají jako požadavek přijímacího řízení tzv. Scio testy, pak lze po uchazečích o studium legitimně očekávat, že přihlášku podávají na všechny čtyři fakulty současně. Pro PF UP přitom z našich statistik vyplývá, že převážná většina přijatých studentů pochází ze severní Moravy, dále pak z východních Čech a oblasti Zlínského kraje. Máme ovšem zapsané studenty z celé republiky, ale  do určité míry regionální charakter našich studentů nelze popírat, a to i s ohledem na sociálně ekonomickou situaci Moravy a  zejména severní Moravy. „

Jak to v současné době vypadá na fakultě z hlediska propojení studia a praxe? A jak s praktiky mezi pedagogy? Je někdo, koho byste na fakultě ještě ráda měla?
„PF UP byla první fakulta, na níž byla již v roce 1996 otevřena první simulovaná soudní síň.  Byli jsme rovněž první fakultou, která začala s tzv. právními klinikami, o které je mezi studenty velký zájem. Studenti, pod dohledem pedagogů, poskytují bezplatné právní rady občanům a tak si ověřují své doposud teoretické poznatky i v praxi. Víme velmi dobře, že právo nelze učit jenom jako „law in books“, ale je třeba ho řešit samozřejmě i jako „law in practise“.   Nový reformovaný studijní program navíc v poměrně značném rozsahu zavádí ověřování znalostí studentů formou klauzurních prací. Domnívám se, že byť učitelé PF UP nemají tolik možností věnovat se soukromým praxím jako učitelé právnických fakult v Praze nebo Brně, jejich znalosti současné praxe jsou na odpovídající  úrovni.“

Srovnání úrovně absolventů s ostatními fakultami (Praha, Plzeň, Brno)
„Naši studenti jsou zcela srovnatelní.“

Uplatnění absolventů olomouckých práv na trhu.
„Neslyšela jsem o vážných problémech s uplatněním olomouckých absolventů.“

Jaké vize byste na fakultě ráda zrealizovala, něco aktuálního?
„Moje funkční období děkanky končí v lednu roku 2012.  Ráda bych kandidovala i do druhého funkčního období, protože mám celou řadu nápadů, dokonce i vizí, mezi něž patří  téměř dokonalá stabilizace fakulty, (slovo téměř má svůj význam, protože dokonalá stabilizace je ovšem prvním příznakem stagnace a následné záhuby)  jejího tvůrčího potencionálu, reforma struktury fakulty a, prosím o odpuštění, že řadu svých vizí si uchovávám až na prezentaci svého volebního programu.“

Jak se fakulta obecně staví ke změnám? Je těžké je prosadit?
„Stručně: fakulta je plna mladých, perspektivních učitelů, o tom, že změny jsou možné, svědčí  reakreditace našeho podstatně reformovaného magisterského studijního programu. Změny jsou nutné, my jsme touto cestou šli, mnoho jsme o tom na fakultě diskutovali a troufám si říci, že změny jsou výsledkem  široké diskuse na fakultě a rovněž i diskuse s praxí  a hledání přijatelných kompromisů.“

A na závěr, jaký je Váš názor na soukromé právnické vysoké školy
„Nositeli akreditace magisterského studijního oboru právo jsou pouze uvedené čtyři fakulty. Působí zde ovšem zahraniční vysoké školy, které rovněž učí v určitém rozsahu  české právo a různé  studijní programy českých soukromých vysokých škol, které např. vyučují právo a management.  Pro uplatnění absolventů v justici a řadě dalších právnických profesí však zatím české právní předpisy vyžadují absolvování magisterského studijního programu akreditovaného v ČR. Nevylučuji, že do budoucna mohou vzniknout v této oblasti určité problémy, ledaže by se výrazně novelizovala řada právních předpisů stanovících kvalifikační předpoklady pro výkon určité funkce.“

Oficiální stránky fakulty naleznete >>> zde

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz