Pracovní právo

„Pracovní právo je obor dosti náročný. A třeba pro advokáty není lukrativní.“

doc. JUDr. Věra ŠTANGOVÁ, CSc.,
vysokoškolská pedagožka; proděkanka Právnické fakulty UK

Jaké byly Vaše první dojmy?
„Bylo to pro mě veliké a velice příjemné překvapení. A cítila jsem velkou radost.“

Víte, kdo Vás nominoval na tuto cenu? A proč tomu tak mohlo být?
„Já to vůbec netuším, kdo mě nominoval. Možná je to tím, že pracuji dosti dlouhou dobu na právnické fakultě, vloni mi vyšla knížka…“

Rok 2012 je v pracovním právu přelomový. Jak vnímáte změny?
„Jistě máte na mysli koncepční novelu, která nabyla účinnosti 1. ledna 2012. Ne všechny ty změny, které přináší, se zdají být pozitivní. Ale je asi předčasné je hodnotit, protože všechno se uvidí, až bude nová právní úprava aplikována. Možná některá diskutabilní ustanovení přinesou v praxi něco pozitivního. A záleží také samozřejmě na judikatuře.“

Myslíte, že je pracovní právo mezi studenty oblíbené? A proč?
„Já si myslím, že to není úplně neoblíbený obor. Máme hodně diplomových a rigorózních prací. I hodně zájemců o studium PhD. Je to obor dosti náročný. A třeba pro advokáty není lukrativní. Ale je to obor, který má stále velkou budoucnost a je velmi užitečný. Protože většina našich občanů v produktivním věku jsou buď zaměstnanci, nebo zaměstnavatelé. A to pracovní právo potřebují znát.“

Trestní právo (hmotné, procesní)

„Vždy jsem se snažil dělat svojí práci co nejlépe.“

Mgr. Petr FRANC,
předseda Okresního soudu v Kutné Hoře

Jaké byly Vaše první dojmy?
„Samozřejmě veliká radost. Je to pro mě čest a uznání. Vážím si toho.“

Jaký byl Váš rok 2011?
„Pro mě to bylo jenom pokračování v řadě dalších roků. To ocenění není určitě jen za práci v roce 2011. Vždy jsem se snažil dělat svojí práci co nejlépe.“

Proč by si studenti měli vybrat trestní právo?
„Nevím, spíše bych jim vzkázal ať to, co dělají, dělají pořádně. (smích)“

A proč jste si ho tedy vybral vy?
„Já jsem si vybral trestní právo v podstatě náhodou. Vlastně mi bylo vybráno. Přišel jsem na soud, kde byl potřeba trestní soudce. Od první chvíle jsem se mu tak začal věnovat a už jsem v tom zůstal. A jsem spokojen.“

Obchodní právo

„Vidina snadného zisku bývá někdy motivem k nemravnostem.“

JUDr. Martin ŠOLC,
advokát; advokátní kancelář KOCIÁN ŠOLC BALAŠTÍK
 
Říkáte, že "každé hodnocení je provázeno nějakou nedokonalostí". Co tedy říkáte na ocenění "Právník roku"?
„ O metodice hodnocení, které vedlo k tomuto hodnocení, nic nevím. Takže o skutečných nedokonalostech nedokážu mluvit. Ale nedokonalostí tam muselo být mnoho. Protože cenu dostávám už podruhé, přestože každou chvíli potkávám uvnitř i vně naší kanceláře mladší právníky, kteří by si jí možná zasloužili více než já. A kdybych to měl považovat za ocenění celoživotní práce, nelíbil by se mi ten náznak, že se tato práce chýlí ke konci.“

Pokud se zaměříme na "mravní dimenzi" vaší profese, jak se dá ona mravnost dobře prosazovat právě v oboru obchodního práva?
„Není to tak, že v obchodním právu může silnější zneužít svoji pozici, že lze porušovat dané slovo a okrádat protistranu nebo stát na daních? Vidina snadného zisku bývá někdy motivem k nemravnostem.“

Nevěnujete se jen obchodnímu právu, ale zasazujete se také o lidská práva, a to prostřednictvím Human Rights Institute. Je to oblast, na kterou se (třeba do budoucna) chcete více zaměřovat?
„Rozlišujeme mezi prací a zájmem. Mojí prací jsou, a věřím, že ještě nějakou dobu zůstanou, fúze a akvizice. Ale v zemi, kde nevládne právo, ale diktátor nebi korupce, nelze normálně žít ani podnikat. A právníci dříve nebo později buďto přijdou o práci, nebo se abnormálním podmínkám přizpůsobí. Proto jsem hluboce přesvědčen, že se každý obchodní právník má snažit, aby vládlo právo.“

Jaký bude, podle Vás, rok 2012 - v oblasti obchodního práva?
„V oblasti obchodního práva, respektive celého soukromého práva se všichni vracíme do školních lavic a učíme se nové kodexy. Tím „učíme“ nemyslím, že si to přečteme a pochopíme, to většina z nás už absolvovala. Ale od „přečíst“ k „dokázat aplikovat“ na složité případy klientů je hrozně dlouhá cesta.“

Správní právo

„Když jsem studoval práva, tak správní právo byl jeden z nejodpornějších oborů, které jsem znal.“

prof. JUDr. Dušan HENDRYCH, CSc.,
vysokoškolský pedagog Právnické fakulty UK

Jaké byly Vaše první dojmy?
„Notak, mě to překvapilo. V mém věku už jsem nečekal, že něco takového by ještě mohlo přijít.“

Věnujete se správnímu právu celý profesní život?
„A víte, že ne. Jestli mohu trochu humorně… když jsem studoval práva, tak správní právo byl jeden z nejodpornějších oborů, které jsem znal. Možná, že to bylo lidmi, kteří ho tehdy učili. A já jsem se k němu dostal až po roce 1968, před tím jsem se spíš věnoval hospodářskému právu. Přešel jsem do Ústavu státní správy a tam jsme veřejnou správu dělali.“

A myslíte, že dnes už je pro studenty lákavější?
„Snažíme se, ale nemají ho studenti rádi.“

A čím to tedy je?
„Většina studentů práv, a já to respektuji, chce být advokáty nebo soudci. Tam s tím správním právem nepřichází tolik do styku. Oni prostě vidí úředníka ministerstva vnitra. Ale nevidí, že je tu i soudce ve správním soudnictví. Myslím, že v životě jim správní právo chybí. Na mě se často obrací hotoví advokáti s dotazy, které jsou pro mě někdy směšné. Oni tomu nevěnovali pozornost a tím pádem jim to uniklo.“

Co je pro Vás osobně na správním právu nejzajímavější?
„Pro mě je nejzajímavější, když je to spojeno s tou realitou správního života. Úřadů, obcí, krajů…“

A co „lék na to“, aby bylo správní právo jednodušší – alespoň z hlediska počtu předpisů?
„No to je můj dlouhodobý zájem o to, aby se to maximálně zjednodušilo. Zastávám teorii, kterou tedy nesdílí všichni moji kolegové, že základem práva je soukromé, smluvní právo. A to správní, a vůbec veřejné, by mělo být jenom v rozsahu, kdy ten stát vstupuje do vztahů z důvodu veřejného zájmu. Ale i v klasických liberálních státech, jako je Anglie Amerika, předpisy stoupají. Je to složitostí společenského života“

Právo duševního vlastnictví

„Těší mě, že duševní práva nabývají na významu.“

JUDr. Jiří MACEK,
předseda senátu Vrchního soudu v Praze

Jaké byly Vaše první dojmy?
„Já jsem přemlouval organizátory, že se jistě spletli. Že jsou tu určitě další osobnosti, které by si cenu zasloužily více. Moje první reakce byla spíše nedůvěřivá…“

Tak dvacet let už rozhodujete věci týkající se práv z duševního vlastnictví.
„Hlavně tedy jde o práva průmyslová a nekalou soutěž. Je pravda, že se mi podařilo v posledních letech uspořádat sbírky rozhodnutí. Doufám, že se tak naše agenda trochu víc popularizovala.“

Traduje se, že tento obor je velmi složitý – zejména pro studenty.
„Na naše odvolací jednání chodí občas studenti a my s nimi pak trávíme čas besedami. Senát, ve kterém jsem, se specializuje na průmyslová práva a nekalou soutěž. Ta autorská agenda je trochu bokem.“

Otázka duševních práv je celkem aktuální…
„Těší mě, že duševní práva nabývají na významu. Nedávno jsme přistoupili k dohodě ACTA. Ty protipirátské věci, to nás zajímá. A vidíme, že ochrana duševních práv, která se podcenila, nabývá na významu. Třeba i v rámci Evropy. Na Vrchním soudu máme pocit, že vlastním rozhodováním tomu přispíváme.“

Občanská a lidská práva a právo ústavní

„Historie nás učí, že někdy se hospodářské a sociální otázky stávají prioritou.“

prof. JUDr. Jan MUSIL, CSc.,
soudce Ústavního soudu ČR

Jaké byly Vaše první dojmy?
„Bylo to veliké překvapení a čest. A také radost.“

Jak se, jako soudce Ústavního soudu, díváte na stav lidských práv u nás?
„Já jsem v tomto směru optimista. Nazíráno z perspektiv, situace se zlepšuje. Zejména pozoruji, že i běžní právníci v justici, ve státním zastupitelství anebo u policie berou na vědomí naše rozhodnutí a snaží se už sami v té první linii přizpůsobovat kritériím, které dříve byly příliš vznešené. Dnes ta kritéria, například spravedlivého procesu, jsou tedy zohledňována už od samého počátku. Myslím si tedy, že to je slibná perspektiva. Jsou samozřejmě některé oblasti, kde se zatím obtížněji prosazují myšlenky lidských práv. Podle mého názoru jsou to například kategorie sociálních práv. Ta je zatím v pozadí a je pokládána za druhou, nebo třetí kategorii lidských práv. Ale historie nás učí, že někdy se hospodářské a sociální otázky stávají prioritou.“

Vy jste se celý život věnoval trestnímu právu…
„Ano. Ale ony ty dva obory jsou velmi spřátelené, velmi blízko sebe. Trestní právo je samozřejmě více vázáno na konkrétní společenský život. Ústavní právo je trochu abstraktní. Ale ve skutečnosti ono udává základní bariéry a prostor pro ostatní obory, a především též pro trestní právo.“

Měli by se právníci s postupujícím věkem a praxí více zaměřovat právě na lidská práva, svobody?
„Nepochybně by to bylo potřebné, aby se ústavně právními aspekty začali zabývat už studenti, začínající právníci. Pokud k tomu poznání dospějí až později, tak se to někdy děje za cenu omylů, za cenu vadných úkonů v právní praxi. Ústavní soud stále zdůrazňuje, že i obecné soudy musí vždy zohledňovat určité obecné principy, které najdou v ústavním právu. Pro každého právníka je to tedy obor naprosto nezbytný.“

Vystavíte si cenu na Ústavním soudu?
„Možná, že to bude spíše doma. V práci bych možná vyvolal určitý dojem vychloubání, a to nechci. (smích) Nepochybně i pro mé kolegy to je dobrá zpráva, že ústavní právníci zaujímají takovéto vážnosti a ocenění.“

Profesor Miroslav Zedníček, advokát a emeritní profesor Katolické teologické fakulty UK nám po převzetí ocenění v kategorii Občanské právo řekl: „Ocenění Právník roku si velmi vážím. Rád sloužím paní se zavázanýma očima s váhami v levé ruce a s mečem v pravé ruce.“ Prestiž ceny vyzdvihoval také brněnský advokát, Robert Cholenský: „ Ocenění Pro Bono v soutěži Právník roku mne příjemně překvapilo a potěšilo. Velmi si ho vážím a považuji ho za zhodnocení mojí dlouhodobé práce s lidmi, pro které jsou právní služby za standardních podmínek nedosažitelné. Jsem si jist, že tato soutěž se bude dále úspěšně rozvíjet tak, aby postihla nové sféry hledání efektivní spravedlnosti, např. oblast mimosoudního řešení sporů, jako je mediace.“ Slovo během slavnostního galavečer patřilo také Radovanu Karasovi, který získal mimosoutěžní ocenění, a to za své zásluhy o advokacii v době slučování komor advokátů a komerčních právníků: „Soukromou právní praxi jsem začal provozovat v roce 1990 podle zákona 209/1990 Sb. upravujícího profesi komerčních právníků. Podle zákona o advokacii jsem se stal „ze zákona“ k 1. 7. 1996 advokátem. Před tím jsem byl předsedou Komory komerčních právníků a údajně jsem velkou měrou přispěl k hladkému a neemociálnímu sloučení do advokátského stavu. Na sloučení jsem se podílel rád, protože dávalo smysl a další roky smysl sloučení potvrdily. Děkuji kolegům, kteří rozhodli o mém ocenění, že se vrátili o 15 let dozadu a vzpomněli tak na onu tvořivou dobu. Jsem velmi poctěn.“

Rozhovor s profesorem Karlem Eliášem, který vstoupil do Síně slávy, přineseme v rámci rubriky „Osobnost měsíce“.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz