Soudci míří do Mikulova aneb Právní život 4
Špičky české justice se tento pátek sjedou do Mikulova. Začne zde totiž sněm Soudcovské unie. Předsedové nejdůležitějších soudů v zemi přednesou své tradiční zdravice, která ale rovněž tradičně budou něčím hodnotnějším. Ve svém celku vytvoří unikátní zprávu o momentálním stavu českého práva i soudnictví. A stavovská komora, mluvící logicky za všechny soudce, i když ne všichni jsou v ní organizováni, následně probere důležité soudcovské otázky.
Uvidíme přitom, jak výbušné jejich letošní jednání bude. Jde totiž o poslední sněm před volbami nového šéfa či šéfky unie. Loni navíc sněm probíhal v dosti vypjaté atmosféře. Na začátek jednání tehdy nedorazil žádný z klíčových zástupců ministerstva spravedlnosti a nejvyšší soudci v zemi se i kvůli tomu hlasitě ozvali a ministra spravedlnosti Roberta Pelikána a jeho tehdejší počínání silně zkritizovali.Alespoň pohledem zvenku se za poslední rok v soudnictví, jeho organizaci, správě či samosprávě nic příliš zásadního nezměnilo. V tomto volebním období se už také asi ani nic důležitého neodehraje. Jak to bude příští rok na podzim a po volbách, netuší vůbec nikdo. O soudcích a jejich volání po Nejvyšší radě soudnictví ostatně není v poslední době příliš slyšet. Smířili se s tím, že musí počkat na jinou politickou situaci?
Sněm je každopádně příležitostí se znovu ozvat. Klíčové bude dávat pozor také na to, jak a zda vůbec se daří emancipace předsedů okresních soudů či boj soudce pražského vrchního soudu Ladislava Derky za dodržování pravidel o nepřípustnosti opakování funkcionářských mandátů v justici.
Každopádně se soudcům hodí popřát, aby byli při svém jednání alespoň navenek co možná nejvíce jednotní. To je klíčové pro úspěšné prosazení jakýchkoliv plánů i hodnot. Na roztříštěnost stavu v poslední době doplácejí zvláště soudní exekutoři. Ti mimochodem oslavili na konci října patnáctileté výročí existence své profese. Co na plat, že jim jejich zahraniční kolegové nadšeně gratulují k úspěchům a k tomu, jak pomáhají v České republice naplňovat spravedlnost, když je jejich český mediální obraz takový, jaký je a minimálně v dohledné době se ho patrně nepodaří zlepšit.
A směrem k soudcům, ale vlastně i exekutorům a komukoliv z nás, ještě jedno přání. Snad se nám všem vyhnout ti podivní klauni, kteří předstírají vražedné sklony. Rozebrat jejich jednání a možnosti „obrany“ v situaci, kdy na vás třeba mává nějaký šašek mačetou, by vydalo na dlouhé trestněprávní pojednání. Tak třeba alespoň v pár náznacích v některém z příštích Právních životů.
Jan Januš
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz