Konferenci zahájila právě Simona Hornochová, která všechny hned ujistila, že co se týká změn, tak jsme všichni na stejné lodi. Zdůraznila potřebu napojit se na moderní technologie, které příjímání novinek usnadní. „Paralelně s Ministerstvem práce a sociálních věcí postupujeme v budování jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, vše bude tedy na jednom místě. Tam si budou instituce brát všechny informace (příjmy, benefity, ČSSZ, FS, ÚP…) a daň ze závislé činnosti by měla být první modul,“ dodala Hornochová.

Zdanitelný příjem u benefitních karet

Dopodrobna se tématu zdanění ze závislé činnosti věnoval například Ing. Hanuš Kytler z FS ČR. Zabýval se také okamžikem vzniku zdanitelného příjmu u benefitních karet. Podle něj bude nutné vycházet ze smluv s karetními společnostmi. Zmínil například karty Multisport, u nichž by měl zdanitelný příjem nastat okamžitě při obdržení, protože zaměstnavatel od toho okamžiku ztrácí přehled nad použitím karty. U benefitních karet na peníze také vzniká okamžik zdanitelného příjmu hned po připsání peněz. „U benefitních karet, kde jsou připisovány body a zaměstnavatel má kontrolu nad jejich čerpáním, vzniká zdanitelný příjem až samotným čerpáním bodům,“ uvedl Kytler. Generální finanční ředitelství připravuje metodické sdělení ke zdaňování zaměstnaneckých benefitů. Sdělení by mělo být zveřejněno do konce roku.

Pro malé a střední podniky představují změny administrativní zátěž

Eva Svobodová, generální ředitelka AMSP ČR, vnesla na konferenci vhled na vládní konsolidační balíček z pohledu malých a středních podniků, protože 99 % všech firem v České republice tvoří právě ony. „Máme za sebou covid, extrémní ceny energií, obrovské ceny materiálů, tlak na mzdy. Tento koktejl je skutečně velmi jedovatý. Firmy by měly prosperovat se solidním státem v zádech. Byrokratickými překážkami se to ale v českém prostředí jen hemží,“ uvedla Svobodová. Vyjmenovala například chystané změny v DPP, písemné zdůvodňování home office ze strany zaměstnavatele, povinné zveřejňování mezd v kolektivech, ESG reporting, whistleblowing a další.

ČSSZ bude v případě DPP čekat na opožděná oznámení od zaměstnavatelů

Za Českou správu sociálního zabezpečení vystoupil Mgr. František Boháček, jehož tématem bylo zejména pojistné u dohod o provedení práce, u nichž má dojít k významné změně. Pro určení povinnosti zatížení příjmů z DPP sociálním pojistným bude totiž nově potřeba zkoumat dvě hranice. Jedna hranice ve výši 25 % průměrné mzdy (pro rok 2024 10 500 Kč) v případě jednoho zaměstnavatele a u více zaměstnavatelů navíc hranice 40 % průměrné mzdy (pro rok 2024 17 500 Kč). Pan ústřední ředitel ČSSZ vysvětloval hlavně dopady následného zjištění překročení hranice zaměstnavatelem. ČSSZ bude posílat zaměstnavatelům oznámení v případě, že u dohodáře dojde k překročení dané hranice. „My budeme zaměstnavatele informovat. U nás bude kompletní evidence dohod o provedení práce,“ uvedl Boháček. Posluchače zajímalo, jak dlouho bude ČSSZ trvat, než zaměstnavatelům zašle oznámení o překročení hranice. „Prakticky okamžitě, ale budeme muset čekat na opožděná oznámení od zaměstnavatelů. Nicméně budeme se snažit oznámení posílat do konce měsíce,“ dodal Boháček. Dobrou zprávou pro všechny bylo, že se s tím nebude pojit žádná sankce, protože dodatečný přehled nebude opravný přehled jako takový.

Změny u DPH z pohledu konsolidačního balíčku

Za Finanční správu vystoupila také Ing. Blanka Mattauschová, ředitelka odboru a zástupce ředitele sekce nepřímých daní. Ta probírala změny v oblasti DPH z pohledu konsolidačního balíčku, novely energetického zákona a také novinky v podobě oznamovací povinnosti poskytovatelů platebních služeb (CESOP). Příspěvek se zabýval primárně změnou sazeb DPH a novým ustanovením u omezení DPH na vstupu u osobních automobilů. Finanční správa zatím nemá správnou metodiku dořešenou, ale měla by je zveřejnit na přelomu roku prostřednictvím sdělení.

Ministerstvo financí vyhlíží nový zákon o účetnictví

Na závěr se svým příspěvkem vystoupil také Ing. Jiří Pelák, Ph.D., z Ministerstva financí, který představil změny u zákona o účetnictví. Uvedl, že v příštím roce má být schválený nový zákon o účetnictví, přesto vysvětlil dopad novinek účinných již od 1. ledna 2024. Mezi největší změny patří funkční měna, zpráva o udržitelnosti (ESG), nové vymezení obratu, zohlednění dorovnávací daně ve výpočtu odložené daně či např. změna metod a opravy chyb minulých let u neziskových organizací.

Zpráva k daňovým změnám má 723 stran

Konference proběhla naživo i online a mezi jejími účastníky byl o témata velký zájem. Bylo to i kvůli četným změnám, které nás brzy čekají. „Zpráva k daňovým změnám má 723 stran. Díváme se na největší daňovou revoluci, která se tady udála. Naposledy v roce 2009 za vlády Mirka Topolánka. To, co nás čeká v roce 2024 je natolik významné, že jsme letošní ročník konference museli rozšířit,“ uvádí moderátor a zároveň jeden z pořadatelů akce, Ing. Jan Kotala z EKP Advisory.

Více informací naleznete na www.ekp.cz.