PŘIHLÁŠENÍ POHLEDÁVKY Z BLANKOSMĚNKY - Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 ICdo 23/2021 ze dne 28. 8. 2023

Do insolvenčního řízení je možné přihlásit pohledávku z titulu blankosměnky, která ještě nebyla vyplněna, a na které je dlužník podepsán jako směnečný rukojmí. Takovou pohledávku je třeba přihlásit jako pohledávku podmíněnou, přičemž splnění podmínky bude spočívat v doplnění chybějících náležitostí. Blankosměnka se následně stane s účinky ex tunc směnkou úplnou.

ZPENĚŽENÍ PRODEJEM MIMO DRAŽBU - Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 ICdo 50/2021 ze dne 27. 4. 2023

Tříměsíční lhůta pro podání žaloby na neplatnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, je lhůtou hmotněprávní.  K zachování lhůty je nezbytné, aby žaloba nejpozději poslední den lhůty došla insolvenčnímu soudu a není dostačující, byla-li žaloba podána (v běžící lhůtě) u věcně nepříslušného soudu.

Reklama

DPP/DPČ ve víru legislativních změn (online - živé vysílání) - 25.11.2024

25.11.2024 09:303 025 Kč s DPH
2 500 Kč bez DPH

Koupit

DŮKAZNÍ BŘEMENO OHLEDNĚ OSVOBOZENÍ OD PLACENÍ POHLEDÁEK – Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3075/2022 ze dne 30. 3. 2023

Povinnost tvrdit a zároveň prokázat, že se osvobození dlužníka od placení pohledávek ve smyslu ustanovení § 414 insolvenčního zákona týká rovněž žalované pohledávky má žalovaný, respektive dlužník, který byl po skončení oddlužení osvobozen od placení pohledávek. Pokud nestanoví právní předpis jinak, stíhá důkazní břemeno toho účastníka sporu, jemuž je existence určité skutečnosti ku prospěchu. Uvedené rozhodnutí je poměrně důležité, neboť v praxi se často k osvobození přihlíží z úřední povinnosti. 

OSVOBOZENÍ DLUŽNÍKA OD PLACENÍ POHLEDÁVEK V ODDLUŽENÍ – Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 NSČR 20/2021 ze dne 27. 4. 2023

Aby dlužník dosáhl osvobození od placení zbytku dluhů v oddlužení, nestačí, aby řádně splnil jen některou z povinností stanovených v § 412 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona, ale je zapotřebí, aby plnil všechny tyto povinnosti, přičemž plnění některých z nich nemůže upozadit porušování jiných. Zároveň je ale nutné zohlednit, jaký vliv mělo dané porušení povinnosti na průběh insolvenčního řízení či majetkové podstaty, neboť pokud je porušení v tomto ohledu bezvýznamné, tak samo o sobě nemůže založit důvod k zamítnutí návrhu dlužníka na osvobození od placení pohledávek.

K POVINNOSTI VYDAT OBYDLÍ INSOLVENČNÍMU SPRÁVCI KE ZPENĚŽENÍ – Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 NSČR 44/2021 ze dne 31. 7. 2023

Pokud jsou splněny podmínky pro vydání obydlí insolvenčnímu správci ke zpeněžení, není možné, aby insolvenční soud místo toho dlužníku uložil povinnost doplatit jen rozdíl mezi hodnotou obydlí a hodnotou tzv. chráněného bydlení. Za obydlí, které (případně) dlužník nemusí být povinen vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení, se považuje rovněž družstevní byt, respektive družstevní podíl (v bytovém družstvu). To však platí jen za předpokladu, že s družstevním podílem je spojeno právo nájmu družstevního bytu, který je dlužníkovým obydlím.

Tomáš Jelínek,
senior advokát

Jan Čermák,
koncipient