Co si představit pod označením veřejná výzkumná instituce; někdy zkráceně VVI?

Veřejná výzkumná instituce je právnickou osobou, jejímž hlavním předmětem činnosti je výzkum, včetně zajišťování infrastruktury výzkumu, vymezený zákonem o podpoře výzkumu, vývoje a inovací. VVI svou hlavní činností zajišťuje výzkum podporovaný zejména z veřejných prostředků v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropských společenství. Akademie věd České republiky je zřizovatelem aktuálně více než padesáti VVI zaměřených na celou škálu vědních oblastí.

Na co se zaměřujete v Českých Budějovicích?

V Českých Budějovicích se zaměřujeme na sekci biologicko-ekologických věd. Sdružujeme pět původně samostatných vědeckých pracovišť: Entomologický ústav, Hydrobiologický ústav, Parazitologický ústav, Ústav molekulární biologie rostlin a Ústav půdní biologie. Technicko-hospodářská správa pak zabezpečuje administrativní a technické služby. Od roku 2016 je součástí Biologického centra AV ČR, v. v. i. také výzkumná infrastruktura SoWa (soil and water), kde se zaměřujeme na komplexní studium půdních a vodních ekosystémů.

Je snadné radit vědeckým pracovníkům v právních otázkách?

Oblast výzkumu, vývoje a inovací je z mého právního pohledu stále neprobádanou oblastí v tom smyslu, že například samotný zákon o veřejných výzkumných institucích z roku 2005 stále nedoprovází žádný odborný komentář. Plánovaná novela zákona usnula v Organizačním výboru PSP ČR na jaře 2017. To v určitých situacích ztěžuje otázku výkladu tohoto zákona a obzvlášť jeho provázanost na další zákonné předpisy. Do budoucna je tak nutné ustálit právní výklad a hledat takové kompromisy, které budou odpovídat zamýšlenému právnímu rámci a zejména potřebám z praxe, na což vědci naléhají.

Máte na mysli něco konkrétního?

Často se nám stává, že tuzemský nebo zahraniční vědec věnuje velké úsilí tomu, aby se mu podařilo získat nějaký grant a když mu dotaci přiklepnou, tak to ovšem vůbec neznamená, že si s těmito veřejnými finančními prostředky může nakládat dle svého uvážení. Do hry vstupuje celá řada zákonů, nařízení a omezení, které je nutné nějakým způsobem zohlednit a vhodně nastavit schvalovací proces tak, abychom dodrželi zákonné požadavky a zároveň abychom proces co nejvíce urychlili. Bohužel současný právní systém bádání brzdí, což je někdy velmi obtížné kolegům z laboratoří vysvětlit.

Můžete krátce shrnout oblasti, kterým se věnuje právní úsek pod Vaším vedením?

Na právním úseku je nás momentálně pět zaměstnanců, kteří se snaží dlouhodobě poskytovat kvalitní servis. Nabídka našeho poradenství je celkem pestrá. V naší agendě je příprava a revize smluv, proces zadávání atypických veřejných zakázek, uveřejňování smluv a objednávek ve veřejném registru smluv, archivace veškeré dokumentace, evidence nájemní vztahů, vyřizování pojistných a škodních událostí, agenda spojená s ochranou osobních údajů, aktivní spolupráce na transferu technologií a samozřejmě také úzká spolupráce se zřizovatelem, tj. s Akademií věd České republiky.

Co Vás v práci nejvíce baví?

V pozici in-house právníka mám tu výhodu a nevýhodu zároveň, že denně řeším pokaždé trochu jinou otázku, na kterou musím hledat a najít správnou odpověď. Během posledních let jsem se zaměřila hodně na zákon o zadávání veřejných zakázek, který se v našich vědeckých podmínkách komplikuje z toho důvodu, že jsme instituce, která čerpá dotace z mnoha zdrojů. Což v praxi znamená, že dodávky, služby nebo stavební práce mohou být zafinancovány od různých poskytovatelů dotací (někdy i souběžně), kteří mají svá limitující pravidla. To nám proces nejenom komplikuje, ale i zdržuje. Nemluvě o množství předchozích a návazných auditů. Zároveň potřebujeme takové unikátní přístroje a služby, které mnohdy dodávají pouze zahraniční dodavatelé, kterých navíc také není mnoho. Nicméně je to výzva a mě baví zdolávat překážky.

Proč jste si vybrala zrovna VŠ CEVRO Institut?

Právo je specifický, vysoce odborný typ poradenství, což vyžaduje i fundované znalosti v daném oboru, který v sobě snoubí řadu specializací. Vzhledem k tomu, že jsem v době studia pracovala již řadu let v advokacii, rozhodla jsem se rozšířit své předchozí studium politologie a marketingové komunikace o další zajímavý obor, který se zaměřuje právě na tuto oblast. Studium na VŠ CI jsem si vybrala kvůli praktickému oboru, dobré pověsti školy, výhodné lokalitě a zejména kvůli kvalitním přednášejícím. Bohužel se někdy setkávám s názory, že soukromá škola poskytuje horší vzdělání oproti státním školám, protože si vše jednoduše zaplatíte. Já mám zkušenost jinou. Studia jsem si naopak vážila o to víc, protože jsem si něj musela vydělat a vedle toho chodit souběžně do zaměstnání. Studium na VŠ CI rozhodně není zadarmo a titul se rozhodně nedá koupit. Úsměvné je také to, že přednášející na právnických fakultách jsou z valné většiny totožní jako ti na VŠ CI.

Je studium na VŠ CEVRO Institut užitečné i v praxi?

Určitě. Každé studium člověku rozšíří obzory. Na druhou stranu mi někdy připadá, že čím víc člověk ví, tím víc mu to komplikuje život. Já osobně jsem atypická absolventka VŠ CI v tom smyslu, že jsem na VŠ CI nastupovala už jako absolventka jiných vysokých škol a dokonce i jiných oborů a hlavně s několikaletou praxí v advokátní kanceláři, ve které jsem se věnovala i její propagaci a marketingu právního poradenství, což je velice dravé prostředí. Období to bylo sice náročně, ale dodnes z těchto informací čerpám.