15. 8. 2016
ID: 102601
Veřejné zakázky – „ďábelská“ advokátská výjimka
Zdroj: JUDr. Petr Kolman, Ph.D.
eFocus
Jak říká trefně jeden můj bývalý student práv pracující na ÚOHS – pivu, fotbalu a veřejným zakázkám rozumí v ČR každý.
Peníze zkrátka zajímají každého – pořád i v roce 2016 platí Allenovské: Peníze jsou lepší než chudoba, už třeba jen z finančních důvodů.
Nový zákon má zadavatelům mimo jiné umožnit vyloučení nespolehlivých uchazečů. Zadavatelé dostanou také více kritérií k hodnocení kvality nabídek a nebudou muset vybírat jen podle nejnižší ceny. Dle nejnižší ceny se nemuselo vybírat de facto ani nyní, nicméně nový zákon je v tomto ještě více nápomocen.
Přináší i několik sporných bodů, u jednoho z nich bych se rád stručně zastavil.
ZZVZ - Ďáblův advokát advokátů?
Zásadní výjimkou z působnosti ZZVZ budou právní služby. Tedy, že se nebudou soutěžit dle zmíněného ZZVZ. Což se mnohým politikům nelíbilo a nelíbí.
Nová výjimka dopadá mj. na právní služby ve smyslu poskytování služeb advokátem v rámci zastupování nebo obhajoby klienta v rozhodčím či smírčím řízení, ve správním řízení nebo v soudním řízení před soudem, tribunálem, veřejným orgánem. Pozor, a to jak v České republice, tak v zahraničí.
Dále pak v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů (kupř. mezinárodní tribunály) a dále právní služby při přípravě na uvedené typy řízení, anebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem shora uvedených řízení.
Upozorněme na jednu zásadní věc, citovaná „advokátská“ výjimka nedopadá na běžné zastupování klienta advokátem ve věcech, kde nehrozí značná pravděpodobnost shora uvedených sporů, tedy sem nespadá kupříkladu zpracování běžných smluv.
Euro-rozměr: stanovený rozsah výjimky odpovídá článku 10 písm. b) směrnice 2014/24/EU.
Jak známo, ne každému se zatextování této výjimky do ZZVZ, řečeno slovníkem našich východních sousedů - páčilo.
Vážení čtenáři, raison d'etre pro zmíněnou výjimku je velmi ale opravdu velmi osobitá povaha právních služeb. Jejichž poskytování je zejména ve sporných případech postaveno na značné míře důvěry mezi zadavatelem (resp. klientem) a dodavatelem (zde advokátem), kterou není de facto možné objektivně hodnotit. O čem nás učí dlouhodobá zkušenost. Advokátní kancelář není prostě šroubárna. To píši při vědomí toho, že právnický (včetně advokátského) stav se ve společnosti netěší oblibě. A to de facto nikde na světě, tedy nejen v Česku.
U naléhavých případů je navíc nevyhnutelné, aby zadavatel co nejrychleji reagoval na vzniklou potřebu právního zastoupení. Což, jak potvrzují zkušenosti z aktuální aplikační praxe, mu formalizovaný postup podle dnešního zákona neumožňuje.
Ač to třeba mnohým bojovníkům a bojovnicím proti „korupci“ nebude konvenovat, citovanou novou právní úpravu pokládám za krok správným směrem. A jak jsem naznačil výše, plyne z euro-směrnice, takže nejde o nějaký „český“ výmysl, kterak jsme se mohli také dočíst v mediích.
Je dobře, že nejsme papežštější než papež, resp. bruselštější než Brusel a budeme mít zmíněnou advokátskou výjimku (pro některé možná až ďábelskou), též zakomponovánu v našem právním řádu.
Autorovi je známo, že zastat se advokátů je společenská sebevražda sui generis, nicméně není politikem, ale prachobyčejným VŠ učitelem, tudíž si to může snad i dovolit.
JUDr. Petr Kolman, Ph.D.,
právník, pedagog na PF MU, člen RK ÚOHS
Názor byl publikován v rámci vydání EPRAVO.CZ Digital - červen 2016.
