1. 11. 2016
ID: 103640
Video rozhovor s Janem Pořízkem
Zdroj: shutterstock.com
Nový občanský zákoník zavedl daleko širší možnosti týkající se náhrad při ublížení na zdraví nebo dokonce usmrcení. Jak se ale v praxi ukázalo, pravidla jsou nastavená poměrně obecně, dokonce by se dalo říct, že vágně. Tzv. paušály za smrt byly sice zrušené, a místo nich nastoupily náhrady, které by měly plně kompenzovat utrpení blízkých a pozůstalých. Jenže se ukazuje, že právě ty jsou nastaveny poměrně nízko. Jak se taková výše vlastně určuje? To je téma pro advokáta Jana Pořízka z advokátní kanceláře Mališ Nevrkla Legal.
V začátku rozhovoru mluví Jan Pořízek o tom, jak fungovaly náhrady za usmrcení za starého občanského zákoníku, tedy zákona z roku 1964, který byl mnohokrát měněn. Konstatuje, že úplně původně žádnou takovou úpravu neznal. Až v polovině 90. let začaly soudy náhrady přiznávat a vysvětluje proč. Tolik známé paušály se začaly uplatňovat až po novele z roku 2004. Soudy ale již tehdy našly cestu, jak přiznat i náhrady vyšší.
Následně se již dostává k novému občanskému zákoníku, s jehož nástupem odpadl „strop“. Na soudce to podle Pořízka klade mnohem vyšší nároky. Věnuje se rovněž osobám, které na náhradu mají dle nové právní úpravy nárok a jak soudy hodnotí skutečný vztah mezi usmrceným člověkem a tím, kdo náhradu žádá.
Dále hovoří o tom, jak se vlastně míra utrpení měří, a k jakým kritériím při tom soudy přihlíží? Bude náhrada vyšší při neúmyslném usmrcení, třeba při dopravní nehodě nebo při spáchání úmyslného trestného činu?
V další části se zaměřuje na nález Ústavního soudu z roku 2015, který se týká právě oblasti náhrad při usmrcení. Oceňuje, že se Ústavní soud problematice věnoval komplexně. Vysvětluje také, proč by náhrada kromě funkce kompenzační měla plnit i preventivně-sankční funkci. Jako příklad uvádí pochybení lékaře. Krátce se věnuje také částkám, které jsou aktuálně soudy přiznávány. V závěru pak představuje svůj názor na to, zda je nová legislativní úprava pokrokem či nikoliv.
Rozhovor můžete shlédnout na domovské stránce www.epravo.cz.
Vydavatelství EPRAVO.CZ spustilo sérii video rozhovorů s předními osobnostmi české právnické obce. Jednou za dva týdny naleznete na www.epravo.cz nový rozhovor. Hosty už byli například ministr spravedlnosti Robert Pelikán, vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová, předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský, veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman či advokáti Karel Muzikář a Jaroslav Havel a další.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Následně se již dostává k novému občanskému zákoníku, s jehož nástupem odpadl „strop“. Na soudce to podle Pořízka klade mnohem vyšší nároky. Věnuje se rovněž osobám, které na náhradu mají dle nové právní úpravy nárok a jak soudy hodnotí skutečný vztah mezi usmrceným člověkem a tím, kdo náhradu žádá.
Dále hovoří o tom, jak se vlastně míra utrpení měří, a k jakým kritériím při tom soudy přihlíží? Bude náhrada vyšší při neúmyslném usmrcení, třeba při dopravní nehodě nebo při spáchání úmyslného trestného činu?
V další části se zaměřuje na nález Ústavního soudu z roku 2015, který se týká právě oblasti náhrad při usmrcení. Oceňuje, že se Ústavní soud problematice věnoval komplexně. Vysvětluje také, proč by náhrada kromě funkce kompenzační měla plnit i preventivně-sankční funkci. Jako příklad uvádí pochybení lékaře. Krátce se věnuje také částkám, které jsou aktuálně soudy přiznávány. V závěru pak představuje svůj názor na to, zda je nová legislativní úprava pokrokem či nikoliv.
Rozhovor můžete shlédnout na domovské stránce www.epravo.cz.
Vydavatelství EPRAVO.CZ spustilo sérii video rozhovorů s předními osobnostmi české právnické obce. Jednou za dva týdny naleznete na www.epravo.cz nový rozhovor. Hosty už byli například ministr spravedlnosti Robert Pelikán, vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová, předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský, veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman či advokáti Karel Muzikář a Jaroslav Havel a další.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
