Publikace se rovněž zabývá otázkami vyplývajícími z nové právní úpravy občanského zákoníku, dotýkajícími se např. nároků třetích osob vůči zasílateli či dopravci, byť tyto nejsou stranou smlouvy, a srovnává současně úpravu německou a rakouskou.

Kniha je určena nejen zasílatelům a dopravcům pro jejich snazší orientaci ve stále složitějším světě tuzemské i mezinárodní přepravy, ale též advokátům a širokému okruhu zájemců o danou problematiku.


Vybrané otázky z přepravy a zasílatelství
Autor:  Pavel Sedláček, Michal Florián    
Praha: Wolters Kluwer ČR, 2017

Publikaci je možné zakoupit >>> zde.  


Ukázka z publikace


ČÁST DVANÁCTÁ

PODVODNÉ PŘEPRAVY A ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU

I. Obecná charakteristika podvodných přeprav

Jedním z významných a nezanedbatelných rizik v nákladní silniční přepravě je fenomén nepravých či tzv. falešných dopravců a zasílatelů. Před rokem 2010 šlo pouze o ojedinělé případy, kdy počet podvodných přeprav byl ve vztahu k celkovému množství realizovaných přeprav marginální. V průběhu roku 2010 však došlo ke strmému nárůstu zjištěných případů, přičemž stoupající trend byl zaznamenán i v následujících letech, a to v řádu desítek procent. Jak zasílatelé, dopravci, tak i ostatní subjekty podílející se na přepravním procesu jsou tak nuceni čelit nové výzvě a nebezpečím, se kterými se musejí v rámci své obchodní činnosti vypořádat.

Princip podvodných přeprav (často též označovaných jako ,,fantomové přepravy“) je založen na podvodném vystupování subjektu, který se za účelem vylákání zásilky vydává za existující subjekt, resp. existující přepravní společnost či zasílatele. Pro zvýšení přesvědčivosti používají tito podvodníci velmi sofistikovaných metod a obvykle předkládají přesvědčivé doklady prokazující jejich identitu a oprávnění k poskytování přepravních služeb, a to včetně dokladů, které nejsou běžným způsobem dostupné. Tyto doklady jsou buď velmi dobře padělané či upravené, případně i pravé, je-li zneužita identita existujícího subjektu.

Podaří-li se podvodnému dopravci či zasílateli přimět druhou stranu k uzavření zasílatelské či přepravní smlouvy, podvodník následně přistaví k nakládce kamion opatřený zpravidla falešnými (často reálně existujícími) registračními značkami, které byly předem nahlášeny na nakládku, a nic netušící odesílatel tomuto dopravci zásilku svěří.

Že se dopravce či zasílatel stali obětí podvodu, zjistí až ve chvíli, kdy příjemce zásilky začne pátrat po zboží, které neobdržel ve sjednaném termínu. Telefonní kontakty, které podvodník použil při komunikaci v rámci uzavírání smlouvy, jsou vypnuté a na emaily nikdo neodpovídá. Dopravní prostředek spolu se zásilkou na vykládku nikdy nedorazí a doba od nakládky do zjištění podvodného jednání je zcela dostatečná pro to, aby podvodník se zásilkou zmizel a nebyl dohledán.

Následuje ohlášení případu na Policii ČR a škodní události na pojišťovně. Objasněnost těchto podvodů Policií ČR není příliš vysoká, a tak jsou tyto případy zpravidla po určité době odkládány s tím, že se nepodařilo zjistit osobu pachatele. Další nepříjemnou zprávou pak je zpráva od pojišťovny, která s ohledem na výluky v pojistných podmínkách odmítne poskytnout pojistné plnění.

II. Druhy podvodů v přepravě

V rámci přeprav se můžeme setkat s několika typy podvodů ve vztahu k identitě dopravce, a to:

a) neexistující dopravce,
b) použití identity existujícího dopravce,
c) koupě firmy za účelem realizace podvodné přepravy.


a) Neexistující dopravce

V tomto případě je firma dopravce zcela fiktivní a z právního hlediska neexistující. Daný subjekt není zapsán v obchodním rejstříku ani v jiném rejstříku ekonomických subjektů a nemá povolení k provozování živnosti přepravních služeb.

Tento způsob podvodu je z uvedených možností nejméně sofistikovaný a nejsnáze odhalitelný. Takovéto subjekty zpravidla nemají vlastní registraci ve spedičních databankách, jelikož by neprošly kontrolou při registraci pro využívání těchto služeb. Využívají proto pouze zprostředkovaně získaného přístupu od třetích subjektů. Komunikace tak probíhá mimo komunikační kanály databank.

Dopravce se v rámci uzavírání přepravní smlouvy prokazuje padělanými doklady o koncesi, zápisu v obchodním rejstříku a pojištění. Předkládané padělané doklady se liší dle schopností podvodníka mírou profesionality zpracování. V některých případech lze rozpoznat padělané doklady různými odlišnostmi od podoby originálních dokladů, případně tyto doklady obsahují věcné i formální chyby. V případě, že doklady předané dopravcem vykazují jakékoli věcné či formální chyby, je namístě zvýšená opatrnost a podrobné ověření identity dopravce.


b) Použití identity existujícího dopravce

Jde o sofistikovanější způsob podvodu, kdy se podvodný dopravce vydává za reálně existující subjekt, který má svou obchodní historii, je řádně registrován a má platné veškeré předkládané doklady, včetně koncese či pojistné smlouvy. K těmto dokladům se podvodný dopravce může dostat tak, že jsou mu poskytnuty v rámci jeho jinak běžné obchodní činnosti, případně prostřednictvím třetích osob, které mu je zpřístupní.

S ohledem na skutečnost, že předkládané doklady jsou platné a pravé, ani jejich pečlivou kontrolou se nemůže podařit odhalit podvodný záměr. Výjimkou může být případ, kdy získané doklady již nejsou aktuální, případně se je nepodařilo podvodnému dopravci získat kompletní a část z nich musel upravit či vyhotovit. Současně může jít o identitu dopravce, se kterým již bylo v minulosti i opakovaně spolupracováno.

V tomto případě je slabým místem podvodného dopravce vzájemná komunikace. Podvodník nemá vlastní přístup a registraci ve spedičních databankách (pokud se mu jí nepodařilo získat na základě získaných dokladů), a tak je prvotní kontakt zpravidla uskutečněn pomocí telefonu či emailu. Tyto kontaktní údaje pak mohou posloužit k odhalení podvodného jednání dopravce.

Emailová či telefonická komunikace je ze strany podvodného dopravce vedena z jiné emailové adresy a telefonního čísla, než jaké jsou uvedeny ve spediční databázi, na webových stránkách dopravce, jsou-li k dispozici, nebo které byly použity při předchozí spolupráci. Je tedy nutné provést zpětné ověření kontaktních údajů, tj. vyhledat z veřejně dostupných zdrojů jiné kontaktní údaje a ověřit, že daná osoba, se kterou je vedena komunikace, je skutečně osobou oprávněnou jednat za daný subjekt.

Nápovědou může být zejména použití emailové adresy neobsahující název dopravce, tj. použití emailu na google.com, hotmail.com, centrum.cz apod.

 
c) Koupě existující firmy za účelem realizace podvodné přepravy

Zejména v poslední době se začal objevovat nový způsob realizace podvodných přeprav, kdy podvodník prostřednictvím tzv. bílého koně vyhledá dopravce či zasílatele zpravidla v tíživé ekonomické situaci a odkoupí od vlastníka obchodní podíl ve společnosti, čímž získá jak potřebné doklady, tak i přístup k profilu dopravce ve spediční databance a rovněž i k oficiálním komunikačním kanálům dopravce.

V tomto případě podvodný dopravce využívá přechodné období, než je změna ve vlastnické struktuře zřejmá např. z obchodního rejstříku a než dojde ke zjištění podvodného jednání, a uzavírá větší množství smluv za účelem odcizení zásilky. Byť subjekt, se kterým byla smlouva uzavřena, existuje, je po právní stránce velmi obtížně prokazatelné, zda se podvodu dopustil původní vlastník, nabyvatel obchodního podílu či třetí osoba. Současně daný subjekt nedisponuje povětšinou žádným majetkem, ze kterého by bylo možno vzniklé škody hradit. V tomto případě je velmi obtížné i při vynaložení odborné péče dopravce či zasílatele podvodné úmysly odhalit, a zabránit tak vzniku škodní události.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz