Výrobci solárních panelů garantují jejich výkon po dobu 25 let, životnost je však podstatně vyšší. Odborníci ji odhadují na minimálně 40 až 50 let. Po ukončení životnosti solárních elektráren nezůstává žádný nebezpečný odpad, který by se nedal zpracovat. Při srovnání s jinými zdroji, například s jadernou energetikou, jde nepochybně o velkou přednost této technologie a jen podtrhuje její přínos pro životní prostředí.

„Fotovoltaické elektrárny patří v České republice k největším výrobcům zelené elektřiny, jejich produkce ročně pokryje spotřebu více než půlmilionu českých domácností. V dalších letech navíc vyrostou nové elektrárny, nejen pozemní instalace, ale také výrobny na střechách soukromých a veřejných budov v průmyslových areálech,“ říká Magdaléna Piskláková, místopředsedkyně rady jednatelů společnosti ČEZ Recyklace, jednoho z hráčů mezi tzv. kolektivními recyklačními systémy.

Za zpětný odběr a recyklaci všech fotovoltaických panelů v ČR bylo dopředu částečně zaplaceno. Recyklační příspěvek se totiž stal součástí ceny každého fotovoltaického panelu. Úhradu příspěvku provedli podle zákona o výrobcích s ukončenou životností výrobci panelů, jejich dovozci nebo u starších elektráren jejich provozovatelé, to se týká elektráren uvedených do provozu do konce roku 2012. Recyklační příspěvek se platí právě už zmíněným kolektivním recyklačním systémům, které se následnou likvidací zabývají.

Kromě příspěvku pomůže recyklaci solárních panelů zaplatit jejich samotné složení. Obsahují totiž mimo jiné drahé kovy, například měď, stříbro nebo indium. Některé nejoptimističtější studie tvrdí, že budoucí náklady na recyklaci běžných fotovoltaických panelů se zaplatí jen jejich prostým rozebráním, ceny drahých kovů jsou totiž neustále na vzestupu.

Při likvidaci panelů je postup dán výkonem elektráren, jejichž součástí panely jsou. Zatímco provozovatelé elektráren o výkonu do 30 kWp mohou vyřazené panely bez poplatku odevzdat v síti míst zpětného odběru, u větších zdrojů se musí provozovatelé, resp. dovozci, obrátit na kolektivní systémy, které mají autorizaci od Ministerstva životního prostředí a recyklaci vysloužilých fotovoltaických panelů zajišťují.  Jeden z takových systémů na českém trhu provozuje právě společnost ČEZ Recyklace. Členy kolektivních systémů se vedle velkých firem stávají i někteří malí dovozci a provozovatelé, kteří tak mají zajištěn celý proces zpětného odběru a recyklace.

Solární panel je kompozitní výrobek, který je složený z několika vrstev ne zcela snadno oddělitelných materiálů. Zhruba dvě třetiny hmotnosti solárního panelu tvoří sklo, které se recykluje dobře, takže pomáhá snižovat nároky na těžbu surovin a kapacitu skládek. Zhruba jednu pětinu hmotnosti tvoří snadno recyklovatelný hliník.

Dalším zdrojem surovin pro recyklaci jsou materiály ze střídačů, kabeláže nebo kovových konstrukcí. Například měděné vodiče dnes už v podstatě cirkulují a ze starých se vyrábí nové, obdobně je tomu u zlata nebo stříbra. U fotovoltaických panelů je možné navíc využít sklo do stavebních hmot.

Také solární panely, které loni zničilo tornádo na jižní Moravě, byly předány k recyklaci.

Podstatou zpracování panelu je právě jeho rozdělení na jednotlivé materiály, které mohou být následně předány k další recyklaci nebo využití jako druhotné suroviny. Protože solární panely nemohou být recyklovány společně s jinými elektrozařízeními, je třeba k jejich rozebrání speciální zpracovatelská linka. Ta umí rozebrat solární panel na jednotlivé materiály a připravit je jako druhotné suroviny k dalšímu využití. Takto získané materiály pak slouží buď k výrobě nových solárních panelů nebo jiných průmyslových výrobků.

Pokud potřebuje domácnost recyklovat například poškozený panel, všechny podstatné informace by měla nalézt ve smlouvách od dodavatele. Tam by měl uživatel panelu mít uvedenou informaci, jaká společnost je dovozcem daných panelů, a tedy jakému kolektivnímu systému byl uhrazen recyklační příspěvek. „Ideální je, pokud rozbitý solární panel demontuje odborná firma, která má uzavřenou smlouvu o zřízení místa zpětného odběru s některým z existujících kolektivních systémů, a o předání panelu k recyklaci se pak postará tato firma,“ dělí se o své postřehy Magdaléna Piskláková.

V případě jednotek kusů poškozených panelů je možné předat panel na nejbližší místo zpětného odběru. Seznam míst zpětného odběru pro solární panely lze přitom najít v Registru míst zpětného odběru, který provozuje Ministerstvo životního prostředí.

Pokud je panelů více, je nejlepší variantou kontaktovat přímo příslušný kolektivní systém. Přímo na kolektivní systém by se měli obrátit také živnostníci nebo firmy.