27. 6. 2016
ID: 101959
Za Evou Vybíralovou
Zdroj: ČTK
eFocus
Ve smutné pondělí 13. června proběhlo poslední rozloučení s Evou Vybíralovou.
Eva Vybíralová, ač neprávnička, byla v oné části právnické obce, jež vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, všeobecně známou osobností.
Bez nadsázky lze říci, že mnozí budoucí soudci, advokáti, notáři či vysokoškolští učitelé díky Evě prožili svá studentská léta v režimu tří „K“ – v létě na kánoi, na podzim a na jaře v tělocvičně a v bazénu na Klárově a v zimě na lyžích na pověstné krkonošské Klášterce. Více než o hospodářské smlouvě o přípravě přeprav tak adepti právnického povolání věděli, co udělat, aby háčka nevezli do vrbiček, jak se rozestavit při volejbalu a v neposlední řadě získali radu, že není až tak důležité, jak stylově svah mezi muldami sjedou, hlavně však, aby jej sjeli bezpečně pro sebe a především pro své okolí. Evina výuka tělesné výchovy byla přitom i nenápadným kurzem profesní etiky, v němž jsme si na modelu fair play uvědomili pravidla spravedlivého procesu, na zmiňované radě pro sjezdové lyžování si pak osvojili zásadu, že naše práva končí tam, kde začínají práva druhých.
Není divu, že Eva, jež z nejednoho neobratného „balvana“ vychovala zdatného sportovce a turistu, neměla nouzi o členy v turistickém oddíle, který vedla pro studenty, ale především pro absolventy. V této vynikající partě se pěstoval sport podle zásady kalokagathia, vznikala celoživotní přátelství, ba manželství, která jakožto svazky lidí do nepohody přetrvávají nerozvedena dodnes. V klárovské partě fungovala demokracie v dobách, kdy mimo ni byla pošlapávána. Nikoliv náhodou se zde scházeli a v této komunitě se udrželi ti, kdož si uvědomili, že podmínkou členství bylo být a zůstat slušným člověkem.
Eva Vybíralová však nevedla pouze právníky. Obdobně učila i studenty filozofické fakulty. O tom, jaký měla smysl pro humor, svědčí příběh z dob, kdy členové turistického oddílu pracovali při archeologickém výzkumu na hradě Okoři. Tehdy Eva jako začínající keramička podstrčila do výkopu střípky své nádobky, které vedoucí výzkumu a zároveň výrazná postava klárovské party Pavel Sankot bez jakýchkoliv pochybností zaevidoval jako středověký artefakt a navždy je uložil do krabice budoucích exponátů muzea v Roztokách u Prahy.
Je nepochybné, že Eva zůstává nesmazatelně zapsána v našich myslích. Ovlivnila řadu právníků, kteří studovali od konce padesátých do konce osmdesátých let 20. století. Řekl bych, že se výrazně podílela na mravní výchově budoucích členů české právnické obce. Za sebe mohu říci, že v mých očích Eva Vybíralová již před dávnou dobou neformálně získala právnický doktorát honoris causa.
Milá Evo, děkujeme Ti a nezapomeneme.
JUDr. PhDr. Stanislav Balík,
advokát, bývalý soudce Ústavního soudu
Příspěvek byl publikován v rámci vydání EPRAVO.CZ Digital - červen 2016.
EPRAVO.CZ Digital si můžete stáhnout ZDARMA na App Store, Google Play a Windows Store, a to přímo z Vašeho tabletu či chytrého telefonu. Pokud máte již aplikaci staženou, postačí si stáhnout pouze nové vydání. Využít můžete také webový archiv starších čísel na adrese tablet.epravo.cz.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Bez nadsázky lze říci, že mnozí budoucí soudci, advokáti, notáři či vysokoškolští učitelé díky Evě prožili svá studentská léta v režimu tří „K“ – v létě na kánoi, na podzim a na jaře v tělocvičně a v bazénu na Klárově a v zimě na lyžích na pověstné krkonošské Klášterce. Více než o hospodářské smlouvě o přípravě přeprav tak adepti právnického povolání věděli, co udělat, aby háčka nevezli do vrbiček, jak se rozestavit při volejbalu a v neposlední řadě získali radu, že není až tak důležité, jak stylově svah mezi muldami sjedou, hlavně však, aby jej sjeli bezpečně pro sebe a především pro své okolí. Evina výuka tělesné výchovy byla přitom i nenápadným kurzem profesní etiky, v němž jsme si na modelu fair play uvědomili pravidla spravedlivého procesu, na zmiňované radě pro sjezdové lyžování si pak osvojili zásadu, že naše práva končí tam, kde začínají práva druhých.
Není divu, že Eva, jež z nejednoho neobratného „balvana“ vychovala zdatného sportovce a turistu, neměla nouzi o členy v turistickém oddíle, který vedla pro studenty, ale především pro absolventy. V této vynikající partě se pěstoval sport podle zásady kalokagathia, vznikala celoživotní přátelství, ba manželství, která jakožto svazky lidí do nepohody přetrvávají nerozvedena dodnes. V klárovské partě fungovala demokracie v dobách, kdy mimo ni byla pošlapávána. Nikoliv náhodou se zde scházeli a v této komunitě se udrželi ti, kdož si uvědomili, že podmínkou členství bylo být a zůstat slušným člověkem.
Eva Vybíralová však nevedla pouze právníky. Obdobně učila i studenty filozofické fakulty. O tom, jaký měla smysl pro humor, svědčí příběh z dob, kdy členové turistického oddílu pracovali při archeologickém výzkumu na hradě Okoři. Tehdy Eva jako začínající keramička podstrčila do výkopu střípky své nádobky, které vedoucí výzkumu a zároveň výrazná postava klárovské party Pavel Sankot bez jakýchkoliv pochybností zaevidoval jako středověký artefakt a navždy je uložil do krabice budoucích exponátů muzea v Roztokách u Prahy.
Je nepochybné, že Eva zůstává nesmazatelně zapsána v našich myslích. Ovlivnila řadu právníků, kteří studovali od konce padesátých do konce osmdesátých let 20. století. Řekl bych, že se výrazně podílela na mravní výchově budoucích členů české právnické obce. Za sebe mohu říci, že v mých očích Eva Vybíralová již před dávnou dobou neformálně získala právnický doktorát honoris causa.
Milá Evo, děkujeme Ti a nezapomeneme.
JUDr. PhDr. Stanislav Balík,
advokát, bývalý soudce Ústavního soudu
Příspěvek byl publikován v rámci vydání EPRAVO.CZ Digital - červen 2016.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
