Stejně jako doposud mají minoritní akcionáři právo na přiměřené protiplnění za své akcie, které v důsledku vytěsnění přejdou na hlavního akcionáře. Minoritní akcionáři se mohou po hlavním akcionáři soudně domáhat práva na dorovnání v případě, že je poskytnuté protiplnění za akcie nepřiměřené jejich hodnotě (stanovené ke dni přechodu vlastnického práva na hlavního akcionáře).

Pokud soud rozhodne o právu na dorovnání, musí nově hlavní akcionář ve lhůtě určené soudem složit do soudní úschovy částku dorovnání pro všechny minoritní akcionáře bez ohledu na to, zda podali žalobu o určení výše protiplnění. Rozhodnutí soudu a výzvu akcionářům k vyzvednutí dorovnání (a úroků) je třeba zveřejnit způsobem pro svolání valné hromady. Pokud by se hlavní akcionář mimo soudní řízení dohodl s jakýmkoli minoritním akcionářem na dorovnání, je dohoda závazná i vůči ostatním akcionářům a její uzavření je jim třeba opět oznámit a složit příslušné prostředky do soudní úschovy. Tyto novinky zcela vylučují dosavadní častou praxi, kdy se hlavní akcionář mimosoudně vyrovnal pouze s několika problémovými akcionáři, zatímco ostatní, nečinní akcionáři uplynutím zákonných lhůt o své právo na dorovnání přišli.

Nově ZOK také umožňuje akcionářům v situaci, kdy jsou splněny podmínky pro squeeze-out (tedy hlavní akcionář vlastní alespoň 90 % akcií), požadovat po hlavním akcionáři, aby jejich akcie odkoupil postupem podle ustanovení o povinném veřejném návrhu smlouvy.

Ustanovení zákona č. 90/2012 Sb. : § 375 – 395