Okruh majetkových hodnot, které mohou být nepeněžitým vkladem, se oproti dřívější úpravě rozšiřuje - vkladem může být věc movitá či nemovitá, závod, pohledávka, ale i práva, která jsou dle nového občanského zákoníku pokládána za věc. Zákon o obchodních korporacích navíc vypouští podmínku, že nepeněžitý vklad musí být hospodářsky využitelný ve vztahu k předmětu podnikání korporace. Při založení kapitálové společnosti vybere znalce k ocenění nepeněžitého vkladu přímo zakladatel, nejmenuje jej soud, jako tomu bylo dle dřívější úpravy obchodního zákoníku. Nepeněžitým vkladem do obchodní společnosti nadále nesmí být práce nebo služby (u družstev mohou naopak takový vklad připustit stanovy).

Splacené nebo vnesené předměty vkladů spravuje zakladatelem určený správce vkladů. Vlastnické právo k předmětu vkladu vnesenému před vznikem korporace nabývá korporace okamžikem svého vzniku. Vlastnické právo k nemovité věci nabývá zápisem vlastnického práva do veřejného seznamu (tj. katastru nemovitostí). Pokud vlastnické právo na korporaci nepřejde, uhradí vkladatel cenu vkladu v penězích dle ocenění uvedeného ve společenské smlouvě.

Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. : § 489

Ustanovení zákona č. 90/2012 Sb. : § 15 - § 29