1. Co máte na své práci nejraději?
Její rozmanitost. Zejména prosazování práva a vymýšlení strategií pro klienty. Předávání informací a praktických zkušeností na fakultě a na školeních pro veřejnost. Za největší zadostiučinění poté považuji spokojenost posluchačů a klientů projevenou zejména tím, že chtějí více a dalšího. A slovy W. Disneye – a přivádí další, aby se i ti mohli přesvědčit, jak dobře to člověk dělá.

2. Jak často Vás ve vašem oboru něco překvapí?
Nejčastěji mě překvapuje současný přístup některých soudců a soudů. Bohužel nikoliv v tom pozitivním slova smyslu. To platí zejména tehdy, pokud dochází k ignoraci procesních pravidel a ukazuje se neznalost hmotného práva i judikatury, která by na fakultě vedla k nesložení běžné zkoušky z oboru. Ale nechci všechny „házet do jednoho pytle“, jsou samozřejmě i výjimky, zejména u vyšších soudů.

3. Je nějaký zákon, který byste nejraději zrušila?
Ideální by bylo zrušit všechny zákony a žít v symbióze. Zákony sice nastavují určitá pravidla, ale také těmito pravidly dávají návody, jak se jim vyhýbat. To je samozřejmě řečeno s nadsázkou.

4. Čím Vás dokáží studenti překvapit?
Zejména zájmem nad rámec zadaných povinností. Zvídavostí a pílí. Slušností a pokorou. To všechno je dnes poměrně vzácné.

5. Který zákon považujete za nejzdařilejší?
Asi ten vesmírný - všechno má svůj čas, zákon odplaty.

6. Ideální způsob relaxace?
Bez práva i bezpráví. Na cestách, v přírodě, s knížkou, dobrým jídlem a vínem. A někdy stačí jen tak prostě „být“.

7. Zážitek z praxe, který Vám nejvíce utkvěl v paměti?
Těch je určitě více. Když samosoudce usnul při výslechu svědka. Potlesk ve stoje po školení. Když mě klient (neúmyslně) shodil ze schodů na soudě a já dopadla k nohám soudce zavalena klientem.

8. Čím byste byla, kdybyste nebyla právníkem?
Zřejmě lékařkou. Ta profese není v určitém ohledu právu až tak vzdálená. Opravování právních vztahů a duší klientů je opravování lidského těla poměrně blízké. Navíc, mnohdy je právník více psycholog než dělník práva. I když mnohdy je spíše věštec.

9. Co byste vzkázala mladým lidem, kteří uvažují o právnické profesi?
Aby si uvědomili, že právo mnohdy není o právu, že klient není vždy přítel, že soudy nepostupují vždy po právu, že pokud chtějí být dobří, musí obětovat své pohodlí, neusínat na vavřínech ani při jednáních.

10. Jací lidé vás nejvíce dokáží rozčílit?
Lidé hloupí, namyšlení, nezodpovědní, arogantní, nespolehliví.