Je autorkou řady odborných publikací, včetně komentáře k GDPR, aktivní členkou v odborných a profesních sdruženích, působí v orgánech International Bar Association a je uznávanou přednášející na mezinárodních konferencích týkajících se nových technologií. Mezinárodní advokátní žebříčky uvádí Janu Pattynovou jako předního odborníka na právo technologií, médií a telekomunikací ve střední a východní Evropě.

1. Co máte na své práci nejraději?
Setkávání s lidmi. Velká část mojí práce je o vztazích s lidmi – s klienty, kolegy, lidmi na protistraně, zástupci veřejné správy a dozorových orgánů, novináři, organizátory konferencí, zástupci profesních organizací. Zároveň většinou nejde jen o letmá setkání, často musíme společně něco vyřešit, na něčem se domluvit, rozhodnout se, zda si budeme důvěřovat. Pokud se podaří vytvořit vzájemnou důvěru, tak je to vždy velký přínos. Právě vytváření vzájemné důvěry s lidmi mám na své práci nejraději.

2. Největší pracovní úspěch?
Tým, který teď kolem sebe mám. Pokud máte kolem sebe talentované lidi, je to potvrzení, že něco děláte dobře, jinak by určitě nezůstali.

3. Jak často Vás ve vašem oboru něco překvapí?
Pokud bych za „svůj obor“ považovala vztahy s lidmi, tak v tomto oboru jsou překvapení častá. Menší překvapení jednou za týden, větší jednou za měsíc. Ale jsme za ně ráda, pomáhají mi udržovat pocit zvědavosti a dobrodružství.

4. Kdo nebo co nejvíce ovlivnilo Váš profesní život?
Lidé kolem mě – rodiče, učitelé, spolužáci, kolegové. Hodně mě ovlivnila i zkušenost studia a práce v jiných zemích – v Mnichově, Londýně, Paříži i Bratislavě. Dalo mi to odstup i pochopení, že v každé zemi se lidé řídí nepsanými pravidly. I když si to často ani neuvědomují. A také sebedůvěru, že když to bude nutné, dokážu se uživit kdekoli.

5. Který předmět byl na studiích Vašim nejoblíbenějším a proč? A který jste naopak neměla ráda vůbec?
Měla jsem ráda římské právo, etiku, historii práva. Asi by mě bavilo i ústavní právo, ale neměla jsem štěstí na vyučujícího. Všechny ostatní obory se člověk doučí v praxi, ale tyto základní stavební kameny později není moc příležitost dohnat. Hlavně etika je myslím hodně podceňovaným oborem. Všechna právní řemesla sebou přinášejí poměrně zásadní etické otázky – ať už jste soudce, advokát nebo notář, máte určité privilegované postavení a důvěru společnosti. Etická pravidla jsou od toho, abyste tohoto postavení nezneužívali. Bez základního vzdělání ve filozofii a historii práva při řešení etických otázek často znovuvynalézáte kolo.

6. Čím Vás dokáží studenti překvapit?
Tím, co dělají mimo svůj obor. Někdy zjistím, že mají přečteno spoustu literatury a mohu si s nimi povídat o svých oblíbených spisovatelích, jindy že mají úžasný vhled do geopolitické situace nebo že se na vrcholové úrovni věnují nějakému sportu nebo aktivně působili v neziskových organizacích. Nic z toho není pro povolání právníka nezbytné, ale je obohacující mít kolegy, kteří dělají zajímavé věci.

7. Proč jste se rozhodla stát právníkem?
Hledala jsem povolání, ve kterém bych mohla nějak pomáhat lidem – vždycky jsem byla trochu idealistka. Původně jsem chtěla studovat medicínu, nejlépe pediatrii. Představovala jsem si, že budu moci pracovat na zahraničních misích – dodnes fandím organizacím jako Lékaři bez hranic. Ale zjistila jsem, že nic z toho, co se na medicíně studuje, mě nebaví - hlavně chemie, fyzika a biologie. Naopak mě vždycky bavily humanitní předměty. Tak jsem si řekla, že advokacie je vlastně obdoba lékaře s humanitním studiem.

8. Kdo Vás v životě - tom pracovním i soukromém - nejvíce motivuje?
Jednoznačně můj manžel. Prožili jsme spoustu věcí a tak mu vždycky uvěřím, že každou novou obtížnou situaci nějak zvládneme.

9. Zážitek z praxe, který Vám nejvíce utkvěl v paměti?
Ještě jako koncipientka jsem v oblasti nemovitostí pomáhala s projektem, ve kterém se náš klient snažil vyhnout povinnosti zaplatit svým dodavatelům. Úspěšně jsme mu s tím pomohli – některým dodavatelům nezaplatil téměř vůbec, s některými se dohodl na snížení ceny. Následně odmítl zaplatit naší kanceláři za poradenství na tomto „projektu“. Odnesla jsem si z toho dvě věci – není dobré hájit zjevně nespravedlivé věci, i pokud je za to klient ochoten zaplatit.  Také jsem potom rychle opustila nemovitostní praxi a začala se věnovat technologiím. Zdálo se mi, že lidé v oblasti technologií mi budou bližší než lidé v nemovitostech. To byla asi trochu přehnaná reakce, dnes vidím, že lidé jsou stejní ve všech oborech – ale technologie mě opravdu baví.

10. Kde se vidíte za 10 let?
Já se vždycky do budoucna ráda vidím na nějaké dovolené, za týden i za 10 let. Je ještě hodně zemí, které neznám. Tak doufám, že v únoru za 10 let budu se svými nejbližšími na skvělé dovolené v zemi, která je pro mě nová.