10 otázek pro ... Petra Klementa
Petr Klement je státním zástupcem Nejvyššího státního zastupitelství, kde se věnoval mezinárodní justiční spolupráci, kybernetické kriminalitě a ochraně finančních zájmů EU. Působil v zahraničí v jednotce Eurojust (2007), u mise EULEX v Kosovu (2010-2012) a následně v Albánii u projektu EU IPA 2010. V lednu 2017 byl zvolen do Dozorčího výboru úřadu OLAF. Jako Generální koordinátor EJTN léta působil ve vzdělávání státních zástupců a soudců. Dne 29. července 2020 byl jmenován evropským žalobcem.
1. Proč jste se rozhodl stát právníkem?
Ve filmu Sedm statečných se říká: „V tu chvíli mi to přišlo jako dobrý nápad“. Tolik řeknu k podání přihlášky na právnickou fakultu. Stát se opravdu právníkem ale vyžaduje určitou vnitřní změnu, rozhodnutí, které přichází mnohem později, než ve chvíli vstupu na fakultu, nebo nástupu do praxe. Ta proměna nastává postupně, s každým případem, jednáním, úspěchem i prohrou a s novým vhledem do práva. Rozhodnutí stát se právníkem pak spočívá ve vnitřním přijetí té proměny.
2. Kdo Vás v životě - tom pracovním i soukromém - nejvíce motivuje?
Moje děti.
3. Který zákon považujete za nejzdařilejší?
Mravní zákon, pokud ho člověk v sobě má.
4. Zážitek z praxe, který Vám nejvíce utkvěl v paměti?
Když zavřu oči, vybaví se mi nejdřív slavnostní sliby – na právnické fakultě, při vstupu na státní zastupitelství a ten poslední před soudním dvorem. Nejvíc se ale do mne protisklo působení na severu Kosova. Některé obrázky si ponesu s sebou do konce života.
5. Kde se vidíte za 10 let?
Beru věci tak, jak je život přináší, včetně života profesního, takže sedmileté ani desetileté plány si nedělám. Doufám, že tou dobou, před šedesátkou, budu mít zkušenosti, které budu moci předat mladším kolegům – třeba právě z různých mezinárodních jednání.
6. Čím byste byl, kdybyste nebyl právníkem?
Divadelním režisérem.
7. Kdyby pro Vás peníze nebyly vůbec důležité, co byste dělal?
Cestoval bych, věnoval se více rodině, divadlu, hudbě a nakonec bych se vrátil k právu a věcem veřejným. Nemohl bych se zbavit potřeby se obojího účastnit.
8. Jací lidé Vás nejvíce dokáží rozčílit?
Lidé vytvářející absurdity, zvláště ty byrokratické. Takoví, kdo produkují zbytečné problémy na nesprávných místech.
9. Vaše práce vyžaduje rozhodnost. Přesto – jsou v životě nějaké situace, kdy jste nerozhodný?
Když jsem velmi unavený, nemůžu se rozhodnout ani, jestli už chci jít spát, nebo ne.
10. (Pracovní) konflikt, který Vám utkvěl v paměti, jak jste ho řešil a co Vás naučil?
V Kosovu jsem sjednal dohodu o vině a trestu s vrahem, který zastřelil svoji těhotnou milenku. Hovořil jsem s ním ve věznici, byl to psychicky zlomený člověk, který zcela nesmyslně zabil své nenarozené dítě a ženu, kterou miloval. Pozůstalí příbuzní nesouhlasili s pouze patnáctiletým trestem, obviňovali pachatele i mne a situace pak eskalovala u soudu, kde jsem měl obavu, že vezmou spravedlnost do vlastních rukou. Soud nakonec dohodu schválil, což bylo pro všechny nejlepší řešení. Ten člověk doposud tráví svá nejlepší léta ve věznici a už nikdy se nemůže vrátit tam, kde žil předtím. Naučilo mě to unést břemeno a vytrvat v cestě, pokud vede ven z marasmu a tragédie.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz