S účinností k 1. 1. 2014 došlo ke zrušení zákona č. 83/1990 Sb. , o sdružování občanů, který do tohoto data poskytoval právní úpravu občanským sdružením. Právní úprava byla zařazena do zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „NOZ“). Jednou z velkých změn, kterou NOZ přinesl, je tzv. transformace občanských sdružení na spolky a…
Účelem kolektivní správy práv je kolektivní uplatňování a kolektivní ochrana majetkových práv autorských, resp. majetkových práv souvisejících s právem autorským, a umožnění zpřístupňování předmětů těchto práv veřejnosti. K výkonu činnosti kolektivní správy jsou autorským zákonem povoláni kolektivní správci, kteří jsou oprávněni vlastním jménem a…
Advokáty v řízení před Ústavním soudem nově nemusí zastupovat jiný právník. Změnu prostřednictvím plenárního stanoviska odsouhlasila většina ústavních soudců. Dosud si při podání ústavní stížnosti a dalších příležitostech museli advokáti zjednat služby některého z kolegů. Podle nového stanoviska je to však ve většině případů…
Stavební deník je dokumentace vedená při provádění staveb podléhajících režimu stavebního povolení nebo ohlášení, pokud předmětná stavba není z povinnosti vést stavební deník výslovně vyňata dle § 104 odst. 1 zákona 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „Stavební zákon“). Mezi tyto výjimky zákon řadí např. stavby pro bydlení…
Předmětem tohoto článku je upozornit na změny vyplývající z návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) týkající se zjednodušeného podlimitního řízení (dále jen „ZPŘ“) oproti stávající úpravě v zákoně č. 137/2006 Sb. , o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen…
K výkladovým a praktickým problémům návrhu zákona o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv)
Dne 18.9.2015 schválila Poslanecká sněmovna návrh zákona o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru…
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. 29 Cdo 880/2015 šetřil právní otázku, která nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud vyřešena, a to sice otázku zápisu pověření člena kolektivního statutárního orgánu právním jednáním vůči zaměstnancům podle § 164 odst. 3 o. z. do veřejného rejstříku. Nejvyšší soud se v tomto rozhodnutí…
Právní úprava nadačních fondů, obsažená do 31. 12. 2013 v zákoně č. 227/1997 Sb. , o nadacích a nadačních fondech, se od 1. 1. 2014 přesunula do zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“). Dle § 3049 odst. 1 ve spojení s § 3049 odst. 3 obč. zák. se nadace a nadační fondy vzniklé podle dosavadních právních předpisů považují za…
Využíváte práce agenturních zaměstnanců nebo uvažujete o jejich angažování? Pak byste si měli dát pozor, s kým a za jakých podmínek uzavíráte tzv. dohodu o přidělení zaměstnance dle § 308 zákoníku práce. Je to sice především agentura práce, kdo odpovídá za řádné uzavření dohody; to je však i v zájmu samotných uživatelů agenturních zaměstnanců.
Nová právní úprava katastru nemovitostí účinná ke dni 1. 1. 2014 upravená především zákonem č. 256/2013 Sb. , katastrální zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „KZ“) a vyhláškou č. 357/2013 Sb. , katastrální vyhláška, s sebou přinesla obnovení prověřených a osvědčených zásad pozemkové evidence, zvýšila důvěryhodnost údajů zapisovaných do…
Střet legitimního očekávání nabytí majetkové hodnoty jedním účastníkem soudního řízení spočívající ve fakticky očekávaném inkasu soudem přiznané náhrady nákladů nalézacího řízení a trpké insolvenční reality na straně účastníka druhého může stěží skončit jinak než finančním zklamáním (papírově) úspěšného účastníka, ale mnohdy i jeho advokáta, který…
V oblasti přeshraničního předávání osobních informací došlo rozhodnutím Soudního dvora ve věci Schrems v. Data Protection Commissioner (C-362/14) ke zrušení institutu tzv. bezpečného přístavu (z angl. Safe Harbor), který znamená zpřísnění podmínek pro předávání osobních údajů do USA.
Příspěvek navazuje na nedávno publikovaný článek týkající se problematiky „teambuildingu“ a odpovědnosti zaměstnavatele za případnou škodu vzniklou zaměstnanci při úrazu na zaměstnavatelem pořádané akci[1], který vzhledem ke svému rozsahu nemohl obsáhnout celou předmětnou problematiku. Tento článek si proto klade za cíl poukázat na některé další…
V České republice můžeme narazit na předpisy technického charakteru, které jsou sice platné a účinné a tedy na první pohled závazné, ale přesto nejsou vůči jednotlivcům právně vymahatelné. Jak je to možné? Postačí, pokud takový technický předpis nebyl řádně notifikován Evropské komisi podle příslušných evropských norem. Tato skutečnost přitom…
Institut promlčení je nedílnou součástí soukromého práva. Jeho smyslem je zachování právní jistoty a zejména pak představuje určitou formu nátlaku na včasný výkon práva. Uplynutím promlčecí lhůty dochází totiž k jeho oslabení a praktické nemožnosti uplatnění. Vigilantibus iura scripta sunt, tak hovoří klasická římská zásada, promlčení je jedním z…
Zástavní právo k pohledávce je upraveno v ustanovení § 1335 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“ nebo jen „ObčZ“). Cílem tohoto článku je zaměření se na problematiku dobré víry zástavního věřitele (oprávněný ze zástavního práva) za situace, kdy došlo k zastavení pohledávky…
Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“ nebo „Úřad“) ve svém Věstníku z konce června 2015[1] vnesl více světla do otázky zveřejnění osobních údajů, které pocházejí z odposlechu, nebo telekomunikačního provozu. Tato věc byla diskutovanou záležitostí zejména v poslední době, kdy odposlechy figurovaly na předním místě v žebříčku důkazních…
Bolestné a odškodnění za zhoršené uplatnění po pracovním úrazu či kvůli nemoci z povolání se od října zvýší. Vyplývá to z vládního nařízení, které na jednání schválil koaliční kabinet. V tiskové zprávě to uvedlo ministerstvo zdravotnictví. Hodnota bodů, jimiž se jednotlivá poškození zdraví ze zaměstnání hodnotí, se zvýší ze 120 na 250…
Právní úprava dohody o provedení práce prošla v poslední době několika změnami, které připomene tento příspěvek, tohoto pracovně-právního vztahu se týkají i některé pro zaměstnavatelskou praxi významné judikatorní závěry Nejvyššího soudu ČR, na které rovněž poukážeme.
Zaměstnavatel má dle § 313 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) povinnost vydat zaměstnanci při skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti potvrzení o zaměstnání. Jeho náležitosti a otázky s jeho vydáním spojené jsou obsahem následujícího…
Pokud bylo obviněnému uloženo a má nastoupit ochranné léčení ústavní formou, je podmínkou držení ve vazbě přesvědčivé odůvodnění vysvětlující, proč takovýmto léčením ani...
Odmítne-li Nejvyšší soud dovolání, aniž by vysvětlil, proč není přípustné podle § 237 občanského soudního řádu pro řešení jedné z otázek předestřené v dovolání, a...
Jelikož úprava § 1793 odst. 1 věty druhé o. z. vylučuje uplatnění obecného řešení chránícího zkrácenou stranu před důsledky neúměrného zkrácení, je to právě zkracující...
Pro zákonné přistoupení nabyvatele majetku k dluhu zcizitele se podle § 1893 o. z. vyžaduje, aby nabyvatel věděl (§ 4 odst. 2 o. z.) nebo musel vědět o takových skutkových okolnostech, z...
Při výkladu pojmu zavinění v soukromoprávních vztazích (jimiž jsou rovněž individuální pracovněprávní vztahy) se do rekodifikace soukromého práva (do 31. 12. 2013) vycházelo...
