Zákonná úprava smluvního zastoupení

Smluvní zastoupení vzniká na základě dohody stran, kdy účastnící tohoto právního vztahu jsou pojmově označováni jako zmocnitel a zmocněnec. Institut smluvního zastoupení upravuje § 441 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále také jako „NOZ“).

K vymezení pojmů plné moci a dohody o zmocnění

Pojem plná moc je v občanském právu vnímán ve smyslu jednostranného právního jednání zmocnitele, kterým deklaruje navenek, tj. prohlašuje vůči třetí osobě, že zmocnil jinou osobu jako „oprávněnou“, tj. jako zmocněnce, aby ho zastupoval v rozsahu zástupčího oprávnění, tj. označení, k jakému právnímu jednání jménem zmocnitele je zmocněnec oprávněn, neboli z jakého jednání zmocněnce dopadají právní důsledky přímo na zmocnitele.

Dle § 441 odst. 1 NOZ platí, že „Ujednají – li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec.“ Plná moc je listinou osvědčující uzavření dohody o plné moci mezi zastoupeným (zmocnitelem) a zástupcem (zmocněncem). Podle § 441 odst. 2 NOZ „Zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci“. Udělení plné moci s uvedením rozsahu zástupčího oprávnění tak předpokládá smluvní ujednání stran, např. v podobě smlouvy příkazní, která je upravena v § 2430 – 2444 NOZ. Na příkladu příkazní smlouvy lze ukázat, že se jedná o dvoustranné právní jednání, jehož předmětem je vymezení podmínek např. při poskytování právní pomoci v obecné rovině, nikoli o právní jednání, které by mělo vliv na jednání zmocněnce vůči třetím osobám. Dohoda o poskytování právní pomoci, resp. dohoda o plné moci je pouhým předpokladem pro udělení plné moci s konkrétním vymezením zástupčího oprávnění, jež je tedy vnějším průkazem skutečnosti, že zmocnitel udělil zmocněnci zmocnění. Rozsah zástupčího oprávnění lze omezit pouze na určité právní jednání, může být ale rovněž všeobecný a vztahovat se na veškerá právní jednání zastoupeného (tzv. generální plná moc).

Praktickým důsledkem rozlišení dohody o plné moci a plné moci jako takové je, že v plné moci nemusí být projevena vůle zmocněnce, resp. akceptace plné moci (tzv. akceptační doložka). Skutečnost, že mezi zmocněncem a zmocnitelem bylo uzavřeno ujednání o zastupování, vyplývá již ze samotného zmocněncova jednání, který se prokazuje plnou mocí a podle ní jedná. Akceptační doložka např. v případě advokátní plné moci má právní význam pouze tehdy, pokud obsahuje také zmocnění substituta.

Judikatura soudů

Výše uvedené potvrzuje také rozhodovací praxe soudů. Např. podle usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 26 Cdo 643/2002 je plná moc jednostranným právním úkonem zastoupeného a není tedy právní vadou absence projevu vůle obecného zmocněnce ve smyslu, že uvedené zmocnění přijímá.

Dále, podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Odon 28/1995 je zřejmé splnění podstatných náležitostí plné moci, je-li v této obsažen zejména projev vůle zmocnitele a je-li zmocnitelem vlastnoručně podepsána.

Konečně lze uvést i nález Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 433/01, kde je opět potvrzen názor o jednostrannosti právního úkonu, který je adresován třetím osobám.

V praxi velmi často dochází k nepochopení smyslu např. dohody o právní pomoci v podobě příkazní smlouvy, jakožto dvoustranného právního jednání a udělení plné moci jako takové. Praxe soudů, kdy trvají či vynucují akceptační doložku v plné moci, je tedy dle shora uvedeného výkladu, ale také dle rozhodovací praxe nejvyšších soudů v ČR, nesprávná.

Závěr

Závěrem je nutno podotknout, že absenci akceptace zmocněncova projevu vůle nelze považovat za právní vadu, která by měla za následek způsobení neplatnosti plné moci či neúčinnosti zmocněncova jednání vůči třetím osobám. Požadavek projevu vůle zmocněnce v podobě akceptace plné moci tak nemá oporu v legislativní úpravě a nelze ho tedy vynucovat.


Mgr. Kristýna Sojková,
advokátní koncipientka


KŠD LEGAL advokátní kancelář s.r.o.

CITY TOWER
Hvězdova 1716/2b
140 00  Praha 4

Tel.:    +420 221 412 611
Fax:    +420 222 254 030
e-mail:    ksd.law@ksd.cz



© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz