Alternativní investiční fondy pod drobnohledem České národní banky
Česká národní banka letos udělila alternativním investičním fondům desítky pokut, a několik jich dokonce vymazala ze své evidence. Zbystřit by tak měly nejen samotné alternativní investiční fondy, ale také investoři.
Alternativní investiční fond v českém právním řádu
Pod pojmem „alternativní investiční fond“ v českém právu rozumíme správu majetku srovnatelnou s obhospodařováním podle § 15 zákona č. 240/2013 Sb. , o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů („ZISIF“).
Česká právní úprava alternativních fondů přitom představuje transpozici čl. 3 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů („AIFMD“), která zároveň stanovuje minimální podmínky, jež mají členské státy definovat pro správce majetku.
Kdo může být alternativním investičním fondem?
Správu majetku v alternativních fondech může poskytovat pouze právnická osoba zapsaná v seznamu České národní banky („ČNB“). Přiměřeně pro ni pak platí rozhodné limity spravovaného majetku nebo některé informační povinnosti, například ve vztahu k údajům o skladbě majetku fondu, počtu investorů a investičních nástrojích, s nimiž obchoduje na účet investorů.
Právě povinnost reportingu vůči ČNB, kterou je správce povinen plnit prostřednictvím stanovených výkazů, bývá v praxi problematická a představuje nejčastější důvod, proč jsou alternativní investiční fondy pokutovány.
Činnost alternativního investičního fondu a její limity
Podle zákonné definice jde především o správu majetku spočívající ve shromážděných peněžních prostředcích od investorů za účelem společného investování, a to na základě určené strategie a ve prospěch těchto investorů.
V praxi pod touto definicí rozumíme správu investičních fondů, které nejsou nabízeny ani určeny široké veřejnosti, ale pouze specifickému okruhu osob (např. typu friends & family). Zjednodušeně tak lze říct, že jde obvykle o kolektivní investování menší skupiny (obvykle movitějších) investorů do specifických projektů, nevhodných pro veřejnost.
Výhody a nevýhody alternativních investičních fondů
Zásadním limitem pro činnost alternativních investičních fondů je zákaz shromažďovat peněžní prostředky od veřejnosti, jelikož se nejedná o běžný investiční fond. S tím také souvisí povinnost alternativního investičního fondu své investory upozornit, že správce majetku nepodléhá dohledu České národní banky.
Výhodnost tohoto typu investování pak spočívá zejména v minimální regulaci. Vzhledem k tomu, že správce majetku v alternativních fondech nepodléhá dohledu, ale pouhé registraci v seznamu ČNB, neuplatní se na něj (kromě výše uvedených) téměř žádné limity či jiné obvyklé povinnosti obhospodařovatelů investičních fondů.
Aktuální přístup České národní banky
Právě tato minimální regulace stojí za strmým nárůstem počtu alternativních fondů v posledních letech. Zatímco po zavedení právní úpravy ZISIF byly v České republice registrovány pouhé jednotky správců majetku v alternativních fondech, v roce 2020 již jejich počet činil 190. Před letošním létem byl přitom počet evidovaných osob spravujících majetek v alternativních fondech víc než dvojnásobný oproti stavu před dvěma lety.
V posledních týdnech však jejich počet mírně klesl. Důvodem je aktivita ČNB, která v průběhu léta řadu společností vykonávajících činnost správy majetku vymazala ze svého seznamu. Z veřejně dostupných rozhodnutí ČNB vyplývá, že jde o nižší desítky subjektů, které ČNB nedoložily povinné výkazy ve vztahu k jejich informačním povinnostem (a to ani na výzvu ČNB). Na základě této nečinnosti přitom ČNB došla k závěru, že dané společnosti nevykonávají činnost, pro kterou jsou v seznamu ČNB zapsány, a kromě uložení pokuty proto rozhodla také o jejich vymazání.
Z dostupných rozhodnutí je tak patrné, že ČNB nebude k neplnění povinností ze strany správců alternativních investičních fondů nijak shovívavá. Roli přitom může hrát i loňská kauza jednoho z velkých hráčů na českém trhu, společnosti GROWING WAY s.r.o., která se také řadí ke společnostem, jež byly rozhodnutím ČNB z registru vymazány.
Doporučení na závěr
Správcům alternativních fondů tak nelze než doporučit důsledné plnění veškerých povinností, zejména pak povinnost reportingu ČNB. V případě, že správce povinnost ve stanovených lhůtách nesplní, doporučujeme tuto skutečnost s ČNB včasně komunikovat. Z dostupných rozhodnutí totiž vyplývá, že společnostem, které výkazy sice nedodaly včas, ale učinily tak na výzvu ČNB nebo se o to alespoň pokusily, byly potrestány „jen“ pokutou v řádu vyšších desítek tisíc korun, nikoli však výmazem.
Investorům pak doporučujeme obezřetnost a ověření si, zda se i jejich alternativního fondu smršť rozhodnutí ČNB nedotkla.
Mgr. Jana Hajdučková,
advokátní koncipientka
Mgr. Roman Fabiánek,
advokát
Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář
Churchill I
Italská 2581/67
120 00 Praha 2 – Vinohrady
Tel.: +420 246 042 100
e-mail: legalcz@deloittece.com
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz