Z dotazu je zřejmé, že vlastnictví bytové jednotky vzniklo dle zákona č. 74/1992 Sb. , o vlastnictví bytů, na základě smlouvy o  převodu Vámi užívané bytové jednotky uzavřené s bytovým družstvem, jehož byl tazatel v době uzavření této smlouvy členem. Převodem  jednotky totiž dle § 24 odst. 9 zákona o vlastnictví bytů zaniká členství nabyvatele  v  družstvu  bez  práva  na  vrácení  členského podílu připadajícího na  jednotku, případně základního  členského vkladu, pokud  byl  zdrojem  financování  domu  s  převáděnými jednotkami. Členství v družstvu nezaniká pouze tehdy, jestliže majetková účast člena v družstvu i po převodu  jednotky dosahuje alespoň výše základního členského vkladu.

Jak z povahy věci vyplývá, předmětem převodu družstevního majetku do vlastnictví tazatele byl byt, tj. dle § 2 písm. b) zákona o vlastnictví bytů místnost  nebo  soubor  místností,   které  jsou  podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení.

Balkon  však v  domě s byty v soukromém vlastnictví není součástí či příslušenstvím bytu, neboť není místností, ale je společnou částí domu podle § 2 písm. g) zákona  o vlastnictví bytů.

Dle § 2 písm. g) zákona o vlastnictví bytů jsou totiž společnými částmi domu jeho části  určené pro společné užívání, zejména základy, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody, schodiště, chodby,  balkóny, terasy, prádelny, sušárny, kočárkárny, kotelny,  komíny,  výměníky  tepla, rozvody tepla, rozvody  teplé a  studené vody,  kanalizace, plynu,  elektřiny, vzduchotechniky,  výtahy,  hromosvody,  společné  antény,  a to i když jsou umístěny  mimo dům; dále se za  společné části domu považují   příslušenství  domu   (například  drobné  stavby) a společná   zařízení   domu   (například   vybavení   společné prádelny).

Balkon je dle vyhlášky č. 137/1998 Sb. , o  obecných požadavcích na výstavbu, tzv. stavební konstrukcí a tvoří součást  vnějšího opláštění domu. Z hlediska stavebně technického je tak za použití výše citovaného § 2 písm. g) zákona o vlastnictví bytů společnou částí domu.

K tomuto závěru dospěl  kupř. Krajský soud v Hradci Králové, který ve svém rozhodnutí ze dne 5.9.2003 sp. zn. 52 Ca 25/2003 zaujal ten názor, že balkon, i když  je přístupný  pouze z  jednoho bytu,  je součástí vnějšího pláště domu,  jelikož je konstrukčně spojen  s obvodovou zdí domu. Jak dále soud uvedl na podporu tohoto právního názoru, i jiné společné části domu jsou  společnými částmi domu, i když je u nich rovněž  uvedena zákonná podmínka  společného užívání, např. jednotlivé zdi v bytu ve vlastnictví jednoho z vlastníků bytů, jež rovněž nejsou  fyzicky přístupné vlastníkům  ostatních bytů.

Z uvedeného tudíž plyne, že jako součást bytové jednotky (bytu) nelze vymezit balkon či lodžii, a to ani tehdy, pokud by byly přístupné pouze z jednoho  bytu.  Předmětem  výlučného  vlastnictví  dle zákona o vlastnictví bytů může být jen jednotka, kterou je byt, nebytový  prostor nebo  rozestavěný byt nebo rozestavěný  nebytový prostor jako  vymezená část domu  podle zákona o  vlastnictví bytů. Tvrzení družstva je tudíž správné.