Podle ust. § 58 odst. 1 zákoníku práce: Pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do 2 měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl. Podle ust. 58 odst. 2 zákoníku práce: Stane-li se v průběhu 2 měsíců podle odst. 1 jednání zaměstnance, v němž je možné spatřovat porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, předmětem šetření jiného orgánu, je možné dát výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr ještě do 2 měsíců ode dne, kdy se zaměstnavatel dověděl o výsledku tohoto šetření.

Uplynutím lhůty uvedené v ust.  § 58 zákoníku práce dochází k zániku práva; bylo-li právo uplatněno po uplynutí stanovené lhůty, přihlédne soud k zániku práva, i když to účastník řízení nenamítne (ust. § 330 zákoníku práce). Nejvyšší soudu ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 3346/2017, ze dne 15. 12. 2017, vyložil: Je-li jiným orgánem ve smyslu ust. § 58 odst. 2 zákoníku práce orgán činný v trestním řízení, stává se jednání zaměstnance, v němž lze spatřovat porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, předmětem šetření tohoto orgánu od okamžiku sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin.

NS ČR odmítl ve sporu o neplatnost okamžitého rozvázání pracovního poměru názor žalovaného zaměstnavatele, že porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci se stává předmětem šetření jiného orgánu (orgánu činného v trestním řízení) ve smyslu ust. § 58 odst. 2 zákoníku práce již okamžikem podání trestního oznámení. V projednávané věci se proto skutek vytčený zaměstnanci v okamžitém zrušení pracovního poměru nestal předmětem šetření jiného orgánu (orgánu činného v trestním řízení) již v okamžiku, kdy zaměstnavatel zaslal státnímu zastupitelství trestní oznámení (30. 1. 2012), nýbrž až dnem 23. 5. 2012, kdy příslušný policejní orgán učinil záznam o zahájení úkonů trestního řízení podle ust. § 158 odst. 3 trestního řádu. Za situace, kdy dvouměsíční lhůta k okamžitému zrušení pracovního poměru začala plynout dne 30. 11. 2011, a okamžité zrušení pracovního poměru bylo zaměstnanci doručeno dne 2. 1. 2012, stalo se tak až po uplynutí prekluzívní lhůty uvedené v ust. § 58 zákoníku práce, proto okamžité zrušení pracovního poměru bylo z tohoto důvodu neplatným právním úkonem.

Forma a obsah trestního oznámení

Trestní oznámení neboli oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, je podáním ve smyslu ust. § 59 zákona č. 141/1961 Sb. , o trestním řádu soudním, ve znění pozdějších předpisů (tr. řád). Trestní oznámení lze učinit stejně jako jiné podání, tedy písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem. V policejní praxi se připouští i telefonické trestní oznámení, které je však nutno považovat za jiný podnět k trestnímu řízení. To, zda určité podání je trestním oznámením, se posuzuje podle obsahu příslušného podání (ust. § 59 odst. 1 tr. řádu). Z podání musí být patrno, kterému orgánu činnému v trestním řízení je určeno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno (ust. § 59 odst. 4 věta první tr. řádu). Obsahuje-li trestní oznámení učiněné písemnou formou zákonem předepsané náležitosti a lze-li na jeho základě učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, je policejní orgán povinen učinit všechna potřebná šetření a opatření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a směřující ke zjištění jeho pachatele (ust. § 158 odst. 1 tr. řádu). Před započetím této činnosti je policejní orgán povinen neprodleně sepsat záznam o zahájení úkonů trestního řízení k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin; v tomto záznamu uvede skutkové okolnosti, pro které řízení zahajuje, a způsob, jakým se o nich dověděl. Opis záznamu zašle do 48 hodin od zahájení trestního řízení státnímu zástupci (ust. § 158 odst. 3 tr. řádu). Jestliže však podání, byť je třeba výslovně označeno jako trestní oznámení, neobsahuje informace a skutečnosti nasvědčující podezření, že došlo ke spáchání trestného činu, vyřídí se podle povahy věci jinak, s přihlédnutím ke svému obsahu. V úvahu přichází vyrozumění podatele o zjevné neodůvodněnosti podezření, odložení věci nebo postoupení jinému orgánu, pokud je předmětné podání z hlediska svého obsahu např. opravným prostředkem, stížností na postup policejního orgánu nebo státního zástupce anebo na průtahy v řízení apod. Podrobnosti k vyřizování podání, která nejsou trestním oznámením, obsahují vnitřní předpisy Policie ČR a státního zastupitelství.

Postup policie

Po podání trestního oznámení příslušnému orgánu (státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu) tedy nastává fáze prověřování tohoto podání z hlediska, zda obsahuje dostatek relevantních informací a skutečností, na jejichž podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu. V této fázi policejní orgán provádí potřebné šetření a činí opatření podle zákona č. 273/2008 Sb. , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (ust. § 69 odst. 1 tohoto zákona). Tento postup by měl být omezen výhradně na zjištění relevantních poznatků, odůvodňujících, byť dosud neprokázané a nejasné, podezření ze spáchání trestního činu. V praxi jsou potřebná šetření prováděna zejména k objasnění obsahu a důvodnosti nejasných podání, z nichž není zcela patrné podezření, zda došlo ke spáchání trestného činu či nikoli. Jakmile policejní orgán disponuje dostatkem relevantních informací nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, sepíše podle ust. § 158 odst. 3 tr. řádu záznam o zahájení úkonů trestního řízení k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. Od okamžiku sepisu tohoto záznamu již policejní orgán postupuje podle hlavy deváté trestního řádu, nadepsané „Postup před zahájením trestního stíhání“, a započne s prováděním jednotlivých úkonů trestního řízení, které směřují k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. Tato fáze pak končí buď vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání (jestliže prověřováním podle ust. § 158 zjištěné a odůvodněné skutečnosti nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba – ust. § 160 odst. 1 tr. řádu), nebo usnesením o odložení věci z důvodů uvedených v ust. § 159a – 159c tr. řádu, příp. jiným vyřízením věci (např. odevzdání věci příslušnému orgánu k projednání přestupku – ust. § 159 odst. 1 tr. řádu).

Trestní oznámení a porušení pracovní kázně

Trestní oznámení může obsahovat také popis jednání zaměstnance, v němž je možné spatřovat porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci. V takovém případě lze závadné jednání zaměstnance vylíčené v trestním oznámení považovat za předmět šetření orgánů činných v trestním řízení (konkrétně policejního orgánu) teprve v momentě, kdy policejní orgán započne vlastní šetření oznámeného skutku, které spočívá v prověřování skutečností, které nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin, a že jej spáchala určitá osoba, a o započetí této činnosti sepíše záznam o zahájení úkonů trestního řízení podle ust. § 158 odst. 3 tr. řádu. Do té doby ještě není trestní řízení zahájeno a činnost policejního orgánu se omezuje toliko na prověřování trestního oznámení z toho hlediska, zda vůbec lze na podkladě v něm uvedených informací a skutečností učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu. Nemůže se tak naplnit účel, na který míří ust. § 58 odst. 2 zákoníku práce. NS ČR proto dospěl k závěru, že, je-li jiným orgánem ve smyslu ust. § 58 odst. 2 zákoníku práce orgán činný v trestním řízení, stává se jednání zaměstnance, v němž lze spatřovat porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, předmětem šetření tohoto orgánu od okamžiku sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin (§ 158 odst. 3 tr. řádu).

Adolf Maulwurf
 

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz