Bezdůvodné obohacení
Bezdůvodné obohacení, (§451 OZ) je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Bezdůvodným obohacením je rovněž případ, kdy za osobu, která měla po právu plnit, plní jiná osoba
Bezdůvodné obohacení, (§451 OZ) je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Bezdůvodným obohacením je rovněž případ, kdy za osobu, která měla po právu plnit, plní jiná osoba. Naopak, za bezdůvodné obohacení se nepovažuje přijetí plnění z promlčeného dluhu a stejně tak přijetí plnění dluhu neplatného jen pro nedostatek formy. Rovněž se za bezdůvodné obohacení nepovažuje přijetí plnění ze hry nebo sázky uzavřené mezi fyzickými osobami a vrácení peněz do hry nebo sázky půjčených. Povinností toho, kdo se bezdůvodně obohatil je vydat vše co je předmětem bezdůvodného obohacení tomu, na jehož úkor byl získán. Nelze-li jej takto vydat, musí být vydán státu, anebo, není-li možné předmět bezdůvodného obohacení vrátit vůbec (např. plnění spočívalo v konání), musí být poskytnuta peněžitá náhrada. Za vydání předmětu bezdůvodného obohacení přísluší náhrada nutných nákladů. Nebyl-li ten, kdo se bezdůvodně obohatil v dobré víře, může soud rozhodnout o tom, že lze právo na náhradu uspokojit z věcí nabytých bezdůvodným obohacením. Dokud toto právo není uspokojeno, nesmí dlužník s věcmi podléhajícím rozhodnutí soudu nakládat. Za bezdůvodné obohacení se považuje například prospěch z trestné činnosti, ze zakázaných spekulací nebo z nedovoleného podnikání. Bezdůvodné obohacení nahradilo dřívější termín "neoprávněný majetkový prospěch".© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz