Česká zanikající společnost jako účetní jednotka po přeshraniční fúzi
V situaci, kdy se podnikatel, mající více společností se sídlem v různých členských státech Evropské unie, nebo jiného státu tvořící Evropský hospodářský prostor, rozhodne uskutečnit přeshraniční fúzi podle zákona č. 125/2008 Sb. , o přeměnách obchodních společností a družstev, který přinesl z právního hlediska možnost provádět přeshraniční fúze obchodních společností, bude nutné se zamyslet kromě jiného také nad tím, jak se vypořádat se situací po zániku zúčastněné české společnosti.
Zanikne-li česká společnost výše uvedeným způsobem, mohou v zásadě nastat dvě možnosti, co po zániku české společnosti nastane:
Vznik stále provozovny (odštěpného závodu)
První možností je, že majetek zaniklé české společnosti nebude převeden do zahraničí. Typicky tento případ nastává, pokud po provedené přeshraniční fúzi zůstává na území České republiky nějaká podnikatelská činnost, nemovitý majetek nebo zaměstnanci, kteří se však v důsledku přeshraniční fúze stali zaměstnanci zahraniční osoby. V takovém případě zůstává na území České republiky určitý podnik nebo provozovna.
Provozovna pak může být v tuzemsku zapsána v obchodním rejstříku jako odštěpný závod zahraničního subjektu (pro daňové účely se používá označení „stálá provozovna“). Pro účely účetnictví bude považována za účetní jednotku dle § 1 odst. 2 písm. b) zákona č. 563/1991 Sb. , zákona o účetnictví, v platném znění (dále jen „zákon o účetnictví“), neboť zákon o účetnictví se vztahuje na zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů. Právní úpravu odštěpného závodu pak nalezneme v zákoně č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), a to v § 503, který definuje obecně „pobočku“. Pobočkou je pak taková část závodu, která vykazuje hospodářskou a funkční samostatnost a o které podnikatel rozhodl, že bude pobočkou. Je-li pobočka zapsána do obchodního rejstříku, jedná se o odštěpný závod. Zde nastává velmi úzká návaznost na povinnost vedení účetnictví takového odštěpného závodu, jak je výše uvedeno.
Pro ujasnění ještě dodejme, že u odštěpného závodu se nejedná o subjekt se samostatnou právní subjektivitou ani způsobilostí k právním úkonům. Zahraniční společnosti budou vždy účastníkem řízení nebo stranou smlouvy ve vztahu k ostatním subjektům. Zahraniční společnost zmocní svého zástupce (vedoucího odštěpného závodu), který je oprávněn zastupovat zahraniční společnost ve všech záležitostech týkajících se odštěpného závodu. Odštěpný závod získává po svém zápisu do obchodního rejstříku identifikační číslo včetně daňové registrace a má další registrační povinnosti vůči různým institucím.
V případě přeshraniční fúze, kdy nám dosavadní česká společnost zanikla, se podle § 17 odst. 5 zákona o účetnictví ze zúčastněné zanikající účetní jednotky (české společnosti) podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona o účetnictví stala účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. b) zákona o účetnictví (odštěpný závod zahraniční osoby). Tato účetní jednotka ke dni zahájení své činnosti neotevírá účetní knihy, ale
Při probíhající přeshraniční fúzi je tedy velmi důležité odštěpný závod založit a registrovat, tedy nechat zapsat do obchodního rejstříku včetně daňové registrace,
Otázkou rozhodně související je pak povinnost mít účetní závěrku odštěpného závodu ověřenou auditorem v souladu s kritérii podle zákona o účetnictví. S tím pak souvisí povinnost sestavit výroční zprávu, neboť účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, jsou povinny vyhotovit výroční zprávu, jejímž účelem je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji jejich výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení. Rozhodně i zde je potřeba na účetní jednotku nahlížet kontinuálně, nikoliv jako na novou účetní jednotku.
Úplný zánik podnikatelské činnosti zanikající české společnosti
Závěrem se dostáváme k druhé možnosti. Co se stane s českou společností po úspěšně provedené a v zahraničním obchodním rejstříku zapsané přeshraniční fúzi směrem ven z České republiky. Tou je pak případ, že po výmazu české společnosti z obchodního rejstříku v rámci přeshraniční fúze na území České republiky nezůstává žádný majetek, zaměstnanci ani žádná činnost. Účetně řečeno, pokud při přeshraniční přeměně je nástupnickou společností zahraniční společnost a ze zanikající účetní jednotky (české společnosti) podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona o účetnictví nevznikne účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. b) (odštěpný závod zahraniční osoby), uzavírá zúčastněná zanikající účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. a) účetní knihy ke dni zániku, tedy ke dni výmazu z obchodního rejstříku.
Závěr
Pro odštěpný závod zahraniční společnosti v České republice stále více i v praktickém pohledu převládá názor na nadbytečnost silné regulace účetními pravidly podle české legislativy včetně povinností auditu, sestavování výroční zprávy a zveřejňování účetních dokumentů ve sbírce listin obchodního rejstříku. Tato regulace by si jistě do budoucna zasloužila určité zjednodušení.
Mgr. Regina Huntley,
advokátka / Senior Associate
Rödl & Partner, advokáti, v.o.s.
Platnéřská 2
110 00 Praha 1
Tel.: +420 236 163 111
Fax: +420 236 163 799
e-mail: prag@roedl.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz