České hutnictví dospěje k dalšímu bodu zlomu zřejmě v dubnu 2001

Český hutní průmysl, který prochází radikální zeštíhlující kúrou s cílem přežít po vstupu země do EU, a jehož provozy tak nedobrovolně opouštějí tisíce zaměstnanců, spěje k dalšímu bodu zlomu. Do konce dubna 2001 má být dokončena druhá etapa studie restrukturalizace ocelářství v ČR, na jejíž vypracování a výsledky váže EU finanční pomoc českým hutím při tomto procesu. Dokument po delším odkládání zpracovává britská firma EuroStrategy Consultants, kterou k tomuto úkolu schválila EU na základě doporučení komise složené ze zástupců ČR a EU. Poznatky EuroStrategy budou podkladem pro zpracování dokumentu určeného ke schválení vládou do 30. června 2001. Zahrnovat bude nezbytnou asistenci vlády při řešení útlumu nadbytečných výrobních kapacit a doprovodných sociálních a ekonomických dopadů. Unie v nedávné zprávě o stavu české ekonomiky kritizovala pomalý postup reforem v hutnictví, právě kvůli nezahájení prací na zmíněné druhé etapě studie. "Termín zahájení prací na studii se neodůvodněně prodloužil kvůli neustále vznášeným připomínkám Delegace Evropské komise v Praze k zadávací dokumentaci pro výběrové řízení, přestože byla schválena na Kontaktní skupině ČR- EU pro uhlí a ocel 10. prosince 1999 v Bruselu," uvedla mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Anna Stárková. Řešení sociálně zaměstnaneckých důsledků restrukturalizace ocelářského průmyslu v letech 2000 až 2010 si má podle domácích propočtů vyžádat 15,225 miliardy Kč. Celkový počet pracovních míst v hutích má klesnout na výsledných 31.100, přičemž v roce 1989 to bylo 128.000 míst. Největším dílem, 7,420 miliardy Kč, tedy zhruba polovinou, má přispět stát, a to na příspěvky k odchodnému, předčasné důchody a vznik nových pracovních míst. Ze zdrojů EU má plynout 4,335 miliardy Kč a hutě se mají podílet 3,470 miliardy Kč. "Praxe realizovaná v zemích EU...kladla hlavně důraz na reindustrializaci regionu a současnou rekvalifikaci pracovníků uvolňovaných z hutních společností," uvedlo MPO. Podle toho i v ČR musejí být zdaleka nejvyšší náklady osmi miliard korun pro zhruba 8000 zaměstnanců vynaloženy na vytvoření nových pracovních míst. "Při tomto řešení je důležité využít programu podpory malého a středního podnikání, investičních pobídek a regionálního programu rozvoje Ostravska," doplnilo MPO. Domácí hutě měly letos podle plánů MPO vyrobit zhruba šest miliónů tun surové oceli proti 5,6 miliónu tun v roce 1999. "Letošní výroba vzhledem k vyšší poptávce dosáhne asi 6,25 miliónu tun," řekl ČTK Ludvík Vala z a.s. Hutnictví železa. Za deset měsíců hutě vyrobily 5,2 miliónu tun, což bylo o 11,5 procenta více než ve stejném období loni. Strategickým záměrem ČR je v roce 2005 vyrobit 6,05 miliónu tun a v roce 2010 zhruba 6,15 miliónu tun surové oceli. Propočty studie EuroStrategy, kterou má financovat EU částkou 850.000 EUR, by se neměly příliš lišit. Obchodní plány podniků však vždy počítají s vyšší produkcí, a to v roce 2005 s 6,35 miliónu tun a o pět let později s 6,3 miliónu tun. "EU oficiálně hlásá, že ji vůbec nezajímá, jaká bude naše výroba, ale aby byla konkurenceschopná, bez státní pomoci," prohlásila Stárková. ČR zvýšila vývoz železa a oceli do EU letos za deset měsíců zhruba na 1,758 miliónu tun za 21,513 miliardy korun. Ve srovnatelném období loni to bylo 1,633 miliónu tun za 18,028 miliardy Kč. Vláda počátkem prosince 2000 prodloužila systém dvojité kontroly českých hutních exportů do EU, jež mají zabránit černým vývozům poškozujícím české hutnictví. Dovoz železa a oceli z unie za leden až říjen 2000 činil 1,023 miliónu tun za 25,598 miliardy Kč proti 808 tisícům tun za 19,211 miliardy Kč za deset měsíců loni. Celkové náklady na restrukturalizaci českého hutního průmyslu mají podle koncepčního dokumentu, schváleného vládou v říjnu 1999, dosáhnout zhruba 82 miliard korun.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz