Český lide, ochraňuj Senát
Senát si jako mladší bráška Poslanecké sněmovny příliš velkou oblibu u veřejnosti nezískal. Lidé většinou nechápou, proč mají ze svých daní platit těch 81 darmožroutů, když si již platí 200 poslanců. Senát považují za nevýraznou a vlastně zbytečnou instituci. Proto se již přes dvacet let vedou více či méně vášnivé a vážné diskuse o jeho možném zrušení. Pravidelně tato otázka bývá předmětem volebních programů některých politických stran, které se tímto způsobem snaží zapůsobit na voliče a získat tak pár politických bodů navíc. Avšak málokdo stejně vášnivě horuje za jeho zachování. Senátu se tak zastává pouze pár ústavních právníků, kteří to činí většinou klidně, a proto poněkud nevýrazně a pro společnost nesrozumitelně.
- způsobu volby senátorů - vedle toho, že senátoři jsou voleni většinovým systémem, sehrává velkou roli i fakt, že k obměně třetiny Senátu dochází každé dva roky; voliči tak chodí k volbám pokaždé s jinou náladou a za jiné společenské situace. Tento systém volby je značně odlišný od způsobu volby do parlamentů okolních postkomunistických států (např. do Polského senátu, který je horní komorou polského parlamentu, jehož osud a existence jsou úzce svázány se Sejmem) a zaručuje Senátu obrovskou názorovou pluralitu, stabilitu a nezávislost na Poslanecké sněmovně
- podmínce uvedené v čl. 39 odst. 4 Ústavy, že k přijetí ústavního zákona je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a senátorů - Senát má tak schopnost zabránit neuváženým změnám Ústavy navrženými Poslaneckou sněmovnou, která právě díky způsobu své kreace je komorou dynamičtější a má tak větší tendenci podlehnout neuvážené společenské objednávce.