Evropská komise předložila 15. září 2021 Návrh na vydání rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program politiky 2030 „Cesta do digitální dekády“.[1] Právním základem předloženého návrhu tohoto rozhodnutí je čl. 173 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Ten stanoví, že Parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem a po konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem rozhodnout o konkrétních krocích na podporu opatření přijatých v členských státech, aby zajistily, že jsou vytvořeny podmínky nezbytné pro konkurenceschopnost průmyslu Unie.[2] Tento právní základ je vhodný vzhledem k tomu, že navržené rozhodnutí má za cíl urychlit digitální transformaci průmyslu EU, posílit digitální suverenitu, posílit průmyslové kapacity, usnadnit rozvoj inovativních start-upů a malých a středních podniků a podpořit nové investice v oblasti inovací, výzkumu a technologického rozvoje.

Postup Komise zapadá do kontextu snahy vytvořit ucelený program, který již dříve v jiných svých dokumentech nazvala „digitální dekádou“. Dne 9. března 2021 přijala Komise sdělení „Digitální kompas 2030: evropský způsob digitální dekády“ („sdělení o digitálním kompasu“).[3] Představila v něm vizi, cíle a způsoby úspěšné digitální transformace Evropské unie do roku 2030. Tato transformace je podle Komise rovněž „zásadní pro dosažení přechodu ke klimaticky neutrálnímu, oběhovému a odolnému hospodářství“. Ambicí EU je „být digitálně suverénní v otevřeném a propojeném světě a prosazovat digitální politiky, které lidem a podnikům umožní chopit se udržitelné a prosperující digitální budoucnosti zaměřené na člověka“. Evropská rada ve svých závěrech ze dne 25. března 2021 zdůraznila význam digitální transformace pro obnovu, prosperitu, bezpečnost a konkurenceschopnost Unie a pro blahobyt našich společností.[4] Zdůraznila potřebu posílit digitální suverenitu EU svým vlastním a otevřeným způsobem tím, že bude stavět na jejích silných stránkách, snižovat její slabé stránky a prostřednictvím inteligentních a selektivních opatření zachovat otevřené trhy a globální spolupráci. Identifikovala „Sdělení o digitálním kompasu: Evropský způsob digitální dekády“ jako krok směrem k mapování digitálního rozvoje EU pro příští desetiletí. Vyzvala k rychlému přezkumu za účelem přípravy plánovaného programu politiky „Cesta k digitální dekádě“.

Kromě toho Evropská rada vyzvala Komisi, aby rozšířila soubor politických nástrojů Evropské unie pro digitální transformaci, a to jak na úrovni Evropské unie, tak na vnitrostátní úrovni, a aby využila všechny dostupné nástroje z oblasti průmyslové, obchodní a konkurenční politiky, dovedností a vzdělávání, politiky výzkumu a inovací a nástroje dlouhodobého financování k usnadnění digitální transformace. V souladu se sdělením je v navrhovaném rozhodnutí uveden společný digitální cíl ve čtyřech hlavních bodech, aby se ambice EU na úspěšně digitalizovanou Unii do roku 2030 proměnily ve společné konkrétní cíle. Navrhované rozhodnutí stanoví pouze způsob, jakým budou cíle měřeny. Kromě toho se nová forma správy prostřednictvím mechanismu monitorování a spolupráce opírá zejména o již existující DESI, což je složený index monitorující digitální výkonnost EU, který bude vylepšen tak, aby odrážel nové cíle. Přestože navrhované rozhodnutí stanoví mechanismus monitorování a spolupráce, jehož cílem je umožnit monitorování pokroku při dosahování cílů, případná konkrétní opatření, která mohou být navržena jako výsledek tohoto monitorování, budou pouze výsledkem interaktivních a kooperativních procesů mezi Komisí a členskými státy; ten se uskuteční následně, formou doporučených opatření. Vzhledem k tomu, že konkrétní akce budou nutně identifikovatelné až po zavedení mechanismu monitorování a spolupráce, a zejména jako výsledek monitorovacího procesu, nelze v tomto konkrétním aspektu předem přesně určit dopad programu.

Ve světě zítřka budou digitální dovednosti, základní i pokročilé, zásadní pro posílení naší kolektivní odolnosti jako společnosti: pouze digitálně vzdělaní a schopní občané a vysoce kvalifikovaná digitální pracovní síla mohou být pány svého vlastního osudu - sebevědomí a asertivní ve svých prostředcích, hodnotách a volbě. Cílem „Cesty k digitální dekádě“ je samozřejmě se zaměřit na to, aby byla veškerá populace v Evropské unii vybavena základními digitálními dovednostmi, v souladu s akčním plánem evropského pilíře sociálních práv a akčním plánem digitálního vzdělávání. Je to cíl pro osoby ve věku 16 let s alespoň základními digitálními dovednostmi na 80% v roce 2030. Digitální školení a vzdělávání by navíc mělo podporovat pracovní sílu, ve které mohou lidé získat specializované digitální dovednosti, aby získali kvalitní zaměstnání a odměňování. Kromě toho bude zásadní řešení velkého nedostatku dovedností v oblasti kybernetické bezpečnosti v pracovní síle EU jako důležité součásti ochrany EU před kybernetickými hrozbami. Kromě cíle týkajícího se základních digitálních dovedností stanoveného v akčním plánu evropského pilíře sociálních práv klade si EU za cíl dosáhnout počtu 20 milionů zaměstnaných odborníků na informační a komunikační technologie v EU s konvergencí mezi ženami a muži.

Reklama

Microsoft Copilot pro Office365 prakticky (online - živé vysílání) - 2.12.2024

2.12.2024 13:003 025 Kč s DPH
2 500 Kč bez DPH

Koupit

Návrh rozhodnutí rovněž vychází ze stávajících politických návrhů: např. nařízení o správě údajů,[5] nařízení o digitálních službách,[6] nařízení o digitálních trzích[7] a zákonů v rámci strategie kybernetické bezpečnosti[8], jakož i rozpočtových nástrojů Unie (např. Programu soudržnosti, nástroje technické podpory, programu Digitální Evropa,[9] Horizon Europe[10] a InvestEU[11]), a to minimálně na 20% vyčlenění programu digitálního přechodu u nástroje pro obnovu a odolnost.[12] Návrh je rovněž v souladu se strategií bezpečnostní unie,[13] agendou dovedností EU, akčním plánem digitálního vzdělávání[14] a navazuje na zprávu o strategickém výhledu do roku 2021,[15] která je základem globálního vedoucího postavení EU na cestě do roku 2050.

Přestože se program politiky „Cesta k digitální dekádě“ týká pouze členských států EU, bude spolupráce se třetími zeměmi pokračovat souběžně, jak je již uvedeno ve sdělení o digitálním kompasu. Zejména se spolupráce s partnery ze sousedství a země, s nimiž se počítá pro rozšíření EU, bude rovněž zabývat příslušnými aspekty politického programu „Cesta k digitální dekádě“, což v případě potřeby připraví půdu pro plnou integraci.[16]

K zajištění evropské vize digitální dekády jsou ve čtyřech oblastech digitálního kompasu zapotřebí digitální kapacity, které lze poskytnout pouze tehdy, pokud členské státy a EU spojí zdroje. Investice do projektů více zemí, které mají potřebný rozsah a kritický objem, jsou zásadní pro to, aby bylo odvětví na špici inovací a globálně konkurenceschopné, a aby Unie posílila svou digitální suverenitu. Úkolem je však usnadnit koordinaci a zajistit účinné a rychlé procesy, včetně „prostřednictvím vhodných nástrojů na podporu projektů více zemí“, tak jak to požaduje Evropská rada, k vytvoření pobídek pro členské státy, aby spojily své síly. Přestože existuje řada nástrojů, v souboru nástrojů EU existuje mezera, která kombinuje financování od členských států, rozpočet EU a soukromé investice za účelem zavádění a provozování infrastruktur a služeb společného zájmu mimo oblast výzkumu.

Návrh klíčových právních předpisů
              
Návrhu Komise z 15. září 2021 na vydání rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program politiky 2030 „Cesta do digitální dekády“, tím spíše, že zapadá do celkového úsilí tohoto evropského orgánu o promyšlené a koncepční uspořádání dotčených oblastí činnosti Evropské unie, logicky nechybí nadměrné množství různých koncepcí, přemíra myšlenek, plánů, záměrů a odvážných předpovědí. Tento návrh je rovněž v souladu s iniciativami předloženými Komisí v rámci souboru Green Deal.[17] Není ale účelem tohoto příspěvku se touto množinou specifičtěji probírat, nicméně zajisté stojí za bližší úvahu, o která konkrétní opatření a které konkrétní návrhy právních předpisů se Komise opírá.

Již v prosinci 2020 Komise zveřejnila návrhy „zákona o digitálních službách (DSA)“[18] a „zákona o digitálních trzích (DMA)“.[19] V současné době se o nich diskutuje v Evropském parlamentu a na úrovni Rady a očekává se, že budou přijaty v roce 2022, tedy, že se též dotknou období, kdy bude Česká republika předsedat Radě EU.[20]

Nařízení o digitálních službách a nařízení o digitálních trzích zahrnují jednotný soubor nových pravidel platných v celé EU. Vytvoří bezpečnější a otevřenější digitální prostor, který se bude opírat o evropské hodnoty. Mají dva hlavní cíle: (a) vytvořit bezpečnější digitální prostor, ve kterém jsou chráněna základní práva všech uživatelů digitálních služeb; (b) vytvořit rovné podmínky na podporu inovací, růstu a konkurenceschopnosti, a to jak na evropském jednotném trhu, tak na celém světě. Nová pravidla podle nařízení o digitálních službách (DSA) jsou přiměřená, podporují inovace, růst a konkurenceschopnost a usnadňují rozšiřování menších platforem, malých a středních podniků a začínajících podniků. Odpovědnosti uživatelů, platforem a veřejných orgánů jsou vyváženy podle evropských hodnot, čímž se občané dostávají do středu pozornosti. Pravidla se týkají: lepší ochrany spotřebitelů a jejich základních práv online; transparentnosti a vytvoření jasného rámce odpovědnosti pro online platformy; podpory inovace, růstu a konkurenceschopnosti v rámci jednotného trhu. Nařízení o digitálních službách obsahuje pravidla pro online zprostředkovatelské služby, které miliony Evropanů používají každý den. Povinnosti různých online hráčů odpovídají jejich roli, velikosti a dopadu na online ekosystém. Významně zlepšuje mechanismy pro odstraňování nezákonného obsahu a pro účinnou ochranu základních práv uživatelů online, včetně svobody projevu. Vytváří také silnější veřejný dohled nad online platformami, zejména nad platformami, které zasahují více než 10% populace EU.

Nařízení o digitálních trzích (DMA) stanoví soubor úzce definovaných objektivních kritérií pro kvalifikaci velké online platformy, jako jsou správci přístupu v digitálním sektoru, které zařazuje do kategorie správců přístupu do digitálního světa (tzv. „gatekeepers“). To umožňuje, aby nařízení DMA zůstalo dobře zaměřeno na problém, který má v úmyslu řešit, pokud jde o velké, systémové online platformy. Tato kritéria budou naplněna, pokud má společnost silné ekonomické postavení, významný dopad na vnitřní trh a je aktivní ve více zemích EU; má silnou zprostředkovatelskou pozici, což znamená, že spojuje velkou uživatelskou základnu s velkým počtem podniků; a má (nebo brzy dosáhne) pevnou a trvalou základnu na trhu, což znamená, že je v průběhu času trvale stabilní. Jaké budou hlavní výhody nařízení o digitálních trzích? Obchodní uživatelé, kteří jsou závislí na správcích přístupu v digitálním sektoru při nabízení svých služeb na jednotném trhu, budou mít spravedlivější obchodní prostředí. Inovátoři a nové technologické podniky budou mít nové příležitosti soutěžit a inovovat v prostředí online platforem, aniž by museli dodržovat nepřiměřené podmínky omezující jejich rozvoj. Spotřebitelé budou mít na výběr více a kvalitnějších služeb, více příležitostí změnit poskytovatele, pokud si to přejí, přímý přístup ke službám a spravedlivější ceny. Správci přístupu v digitálním sektoru si udrží všechny příležitosti k inovacím a nabídkám nových služeb. Jednoduše jim nebude dovoleno používat nekalé praktiky vůči obchodním uživatelům a zákazníkům, kteří jsou na nich závislí, aby získali neoprávněnou výhodu.[21]

Návrh Komise z 15. září 2021 vychází ze stávajících politických iniciativ a právních rámců a je zaměřen k dosažení stanovených cílů. Doplňuje sdělení o digitálním kompasu, které oznámilo jeho přípravu, a plně je schválila Evropská rada.[22] Kromě toho nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení jeho cílů, protože zavádí nový mechanismus strukturované a transparentní spolupráce mezi členskými státy a Komisí, který by měl vést k dohodnutým politikám a opatřením kromě vnitrostátní úrovně i na úrovni Unie. Tento návrh dále stanoví, že Komise může členským státům doporučit politiky a opatření, která je třeba přijmout na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, zejména těm členským státům, kde se pokrok při plnění stanovených cílů zdá být nedostatečným nebo když byly zjištěny mezery na základě zprávy o stavu digitální dekády a následném procesu spolupráce. Pokud členský stát nepřijme úpravy svého národního strategického plánu Digitální dekáda s přihlédnutím k politikám a opatřením doporučeným Komisí, nebo pokud jsou důvody uvedené v opačném případě považovány za nedostatečné, může Komise přijmout doporučení, včetně konkrétní analýzy toho, jak by toto selhání mohlo ovlivnit dosažení cílů a digitálních cílů na úrovni Unie. Členské státy by měly taková doporučení v maximální míře zohlednit, a pokud se rozhodnou doporučení nebo jeho podstatnou část neřešit, uvedou své důvody a zveřejní je.

Sdělení o digitálním kompasu obsahuje odkaz ve formě programu digitální politiky, který přijme Evropský parlament a Rada „řádným legislativním postupem“. Vzhledem k tomu, že program politiky „Cesta k digitální dekádě“ je určen zejména členským státům a zavádí mechanismus spolupráce mezi Komisí a členskými státy, je nejvhodnějším právním nástrojem rozhodnutí. Tento sekundární právní předpis EU učiní závazným mechanismus monitorování a spolupráce zahrnující Komisi a členské státy s cílem podpořit a dosáhnout orientačních cílů EU stanovených v rozhodnutí a bude mít bezprostřední přímé účinky na ty, kterým je určeno. Proto se navrhuje přijmout politický program „Cesta k digitální dekádě“ formou rozhodnutí na základě čl. 288 odst. 4 SFEU.[23] Takové rozhodnutí je závazné v celém rozsahu a stanoví osoby, kterým je určeno, a bude závazné pouze pro ně.

Předsednictví ČR v Radě EU
              
Základním úkolem českého předsednictví v Radě EU bude zajistit to, aby se neopakovaly komplikace, které provázely a nakonec vedly k nepřesvědčivému průběhu předsednictví v roce 2009. Pokud jde o program politiky „Cesta k digitální dekádě“, který je určen zejména členským státům a zavádí mechanismus spolupráce mezi Komisí a členskými státy, bude klíčovou oblastí správná, přesná a také věcná a střízlivá příprava všech základních dlouhodobých cílů a společného programu, se stanovením témat a hlavních otázek, jimiž se bude Rada zabývat.  Pokud jsou dovednosti nezbytným předpokladem, je nezbytným předpokladem pro využívání výhod digitalizace, pro další technologický vývoj a pro evropské digitální vedení udržitelná digitální infrastruktura pro konektivitu, mikroelektroniku a schopnost zpracovávat rozsáhlá data. Vynikající a bezpečná konektivita pro všechny a kdekoli v Evropě, včetně venkovských a odlehlých oblastí, umožní všem evropským občanům a podnikům plně využít příležitosti digitální dekády. Společenské potřeby šířky pásma pro stahování a nahrávání neustále rostou.
              
Kromě tohoto „pohledu z nebeských výšin“ bude předsednictví klást značné nároky na přípravu nových a projednávání pendentních právních předpisů. V tomto kontextu se již nyní jeví jako podstatné a důležité se zaměřit a soustředit na tyto oblasti:

• zbavit se nekvalitního, nesystémového a redundantního návrhu Komise z 10. ledna 2017 na vydání nařízení o soukromí a elektronických komunikacích[24];
•  v maximálním rozsahu, s přihlédnutím k danému stavu v konkrétní době, přispět k projednání, případně dokončení, schvalovacího procesu návrhů Komise z prosince 2020 „zákona o digitálních službách (DSA)“[25] a „zákona o digitálních trzích (DMA)“.[26] Tato nařízení EP a Rady se pravděpodobně stanou nejpokročilejšími předpisy upravujícími online platformy na světě;
• ve stejném rozsahu, z hlediska vývoje v této věci, přispět k dokončení legislativních prací při schvalování návrhu ze dne 25. listopadu 2020 na vydání nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské správě dat (akt o správě dat).[27] Tato iniciativa se vztahuje na různé kategorie zprostředkovatelů dat, kteří nakládají s osobními i neosobními údaji. Souhra s právními předpisy týkajícími se osobních údajů je proto obzvláště důležitá. Obecné nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR)  zavedla EU spolehlivý a důvěryhodný právní rámec pro ochranu osobních údajů a standard pro svět. Návrh doplňuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (dále jen „směrnice o otevřených datech“). [28]
• Přispět k formování nové strategie EU pro kybernetickou bezpečnost pro digitální dekádu, která tvoří klíčovou součást formování digitální budoucnosti Evropy[29], plánu Komise na podporu oživení pro Evropu[30], strategie bezpečnostní unie na období 2020–2025[31], globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky EU a strategické agendy Evropské rady 2019–2024. Stanoví, jak bude EU chránit své občany, podniky a instituce před kybernetickými hrozbami, jak bude podporovat mezinárodní spolupráci a stát v čele při zajišťování globálního a otevřeného internetu.

Do roku 2030 by měly být sítě s gigabitovými rychlostmi dostupné za akceptovatelných podmínek pro všechny, kteří takovou kapacitu potřebují nebo si ji přejí, a se všemi osídlenými oblastmi pokrytými 5G. Stejným způsobem jsou mikroprocesory na začátku většiny klíčových strategických hodnotových řetězců, jako jsou propojená auta, telefony, internet věcí, vysoce výkonné počítače, hranové počítače a umělá inteligence. Proto by výroba špičkových a udržitelných polovodičů v Evropě včetně procesorů měla do roku 2030 činit alespoň 20% hodnoty světové produkce (což znamená výrobní kapacity pod 5nm uzly, s cílem 2nm a 10krát energeticky účinnější než dnes). Kromě toho by do roku 2030 mělo v EU být nasazeno 10 000 klimaticky neutrálních, vysoce bezpečných okrajových uzlů, a to způsobem, který zaručuje přístup k datovým službám s nízkou latencí, ať jsou umístěny kdekoli.
              
Demokratický život a veřejné služby online do roku 2030 musí být plně dostupné pro každého a každý musí těžit z nejlepšího digitálního prostředí ve své třídě, které poskytuje snadno použitelné, efektivní a personalizované služby a nástroje s vysokými standardy zabezpečení a ochrany osobních údajů. EU připraví platformu nového způsobu budování digitálních veřejných služeb. Její ambicí je, aby do roku 2030 bylo pro evropské občany a podniky k dispozici veškeré online poskytování klíčových veřejných služeb, aby všichni evropští občané měli přístup ke svým zdravotním záznamům (elektronickým záznamům) a aby 80% občanů používalo řešení digitálního ID. Dosažení těchto cílů vyžaduje společné úsilí všech členských států a na úrovni Unie a v případě potřeby spojené investice. Stane se to pouze harmonickým, inkluzívním a udržitelným způsobem prostřednictvím účelově koordinované konvergence na úrovni Unie.

To je cílem nového systému řízení zavedeného v „Cestě digitální dekády“, k němuž Česká republika může, resp. by měla v maximálním rozsahu přispět již nyní v rámci příprav svého předsednictví v Radě EU v druhém pololetí 2022 a aktivním, vyváženým a uvážlivých výkonem svých funkcí v rámci tohoto evropského předsednictví.

JUDr. Zdeněk Vaníček
Autor se zabývá problematikou evropského a vnitrostátního práva v oborech elektronických komunikací a tvorby a ochrany obsahu.