Smlouvou o postoupení pohledávky dochází ke změně účastníků právního vztahu, a to ke změně věřitele. Její podstatou je dohoda mezi dosavadním věřitelem a třetí osobou o tom, že tato třetí osoba nastoupí na místo dosavadního věřitele. Třetí osoba se v důsledku uzavření smlouvy o postoupení pohledávky stane novým věřitelem dlužníka, kterému tak vznikne povinnost svůj dluh (závazek) splnit novému věřiteli. Souhlas dlužníka s uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky není vyžadován, je ovšem třeba mu tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit, resp. mu uzavření smlouvy prokázat. Pohledávku lze postoupit úplatně, ale i bezplatně.

Předmětem smlouvy o postoupení pohledávky je vždy určitá a existující pohledávka, tedy právo na plnění (nejčastěji právo na zaplacení). Smluvně se převádí vždy jen jednotlivá práva na plnění. Předmětem smlouvy o postoupení proto nemůže být celý závazkový vztah, to znamená všechna práva a povinnosti, které má dosavadní věřitel.

Smlouva o postoupení pohledávky musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. K podstatným obsahovým náležitostem smlouvy o postoupení pohledávky patří vedle vlastního označení účastníků smlouvy (tj. postupitele – dosavadního věřitele a postupníka – nového věřitele) identifikace postupované pohledávky. Jednou smlouvou lze přitom postoupit jednu nebo více pohledávek. Identifikace každé postupované pohledávky musí zahrnovat řádné označení postupitelova dlužníka a popis pohledávky co do její výše a skutečností, na nichž se zakládá (právní důvod vzniku pohledávky – např. nezaplacená kupní cena za dodané zboží). Jak k této problematice dále plyne ze soudní praxe, postupovaná pohledávka musí být identifikována dostatečně určitě, tedy tak, aby nebyla zaměnitelná s jinou pohledávkou postupitele za stejným dlužníkem. Dostatečná identifikace pohledávky dále slouží i k tomu, aby mezi smluvními stranami nevznikaly pochybnosti o tom, jaká pohledávka, jak a kdy byla postoupena.