Cochemská praxe
Daný článek pojednává o možném způsobu vedení soudního řízení tak, aby při vzájemné spolupráci všech zúčastněných subjektů, byli rodiče nakonec schopni uzavřít dohodu o péči o dítě po rozchodu nebo rozvodu manželství. Jinými slovy by se mělo jednat o řešení opatrovnických sporů s cílem naučit oba rodiče komunikovat vzájemně mezi sebou ohledně jejich rodičovské odpovědnosti.
Cochemská praxe je model interdisciplinární spolupráce všech profesí podílejících se na řešení rodičovského konfliktu. V roce 1992 byla do města Cochem v německé spolkové zemi Porýní-Falc svolána konference všech profesí, které se podílejí na řízení o úpravě poměrů k dětem. V roce 1993 byla pak na základě závěrů Cochemské konference přijata Cochemská úmluva, která upravuje dané povinnosti jednotlivých zapojených profesí vůči sobě navzájem, kterými má být řešen rodičovský spor.
V České republice začal Cochemskou praxi aplikovat Okresní soud v Novém Jičíně v roce 2016 a poté následoval v roce 2017 Okresní soud v Mostě. V současné době Cochemskou praxi aplikují téměř všechny okresní soudy v republice.
Ke spolupracujícím subjektům řadíme opatrovnické soudce, soudní znalce, advokáty, pracovníky orgánu sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) a v neposlední řadě také pracovníky různých poradních center a mediátory.
Opatrovničtí soudci mají dominantní postavení, neboť jsou to právě oni, kdo nakonec vydá rozhodnutí o úpravě poměrů k dítěti. Opatrovničtí soudci by měli být autoritou a apelovat na rodiče, aby spolu komunikovali a snažili se dohodnout. Soudci by měli účastníkům neustále zdůrazňovat, že řešení rodičovského konfliktu je v jejich rukou a že výsledek, kterého bude dosaženo na základě vzájemné kooperace obou rodičů bude vhodnějším řešením než rozhodnutí třetího subjektu, tedy soudu.
Soudní znalci nejsou při Cochemské praxi nijak hojně využíváni. Znalecké zkoumání je využíváno tehdy, pokud existuje podezření na narušení rodičovské odpovědnosti jednoho nebo obou rodičů. Znalecký posudek je dále také možné využít pokud se rodičům nepodaří dosáhnout smírného řešení rodičovského konfliktu, takový posudek pak bude obsahovat možný návrh na řešení dané rodinné situace.
Pracovníci OSPODu mají povinnost kontaktovat oba rodiče, aby je seznámili s opatrovnickým řízením a snaží se rodiče přimět k dohodě o úpravě poměrů k dítěti. OSPODy mají přehled o pomáhajících profesích, tedy o různých poradnách, rodinných centrech a jsou tedy schopni rodičům doporučit pro ně nejvhodnější pracoviště. Činnost poradenských center nabývá na významu tam, kde rodiče nejsou schopni a ochotni předložit dohodu o péči o dítě. Rodiče jsou do poradenského centra doprovázeni pracovníkem OSPODu. Cílem poradenské péče je to, aby se rodiče dohodli alespoň na nejzákladnějších oblastech budoucího života jejich společného dítěte. Každé z poradenských centrech pracuje na základě vlastních postupů a principů a také si individuálně určuje délku nutné péče.
Advokáti by měli své klienty usměrňovat a mírnit jejich vzájemnou nesnášenlivost. Advokáti by měli spor vést „mírovou cestou“ a měli by se snažit přimět rodiče k smírnému řešení v nejlepším zájmu společného dítěte. Advokáti by měli své klienty odrazovat od „praní špinavého prádla“ před soudem. Advokáti by neměli doporučovat žádné konfliktní strategie, neměli by klienta podporovat v „házení špíny“ na bývalého partnera.
Cochemský model je založen na čtyřech základních pravidlech, kterými jsou pravidlo rychlosti, pravidlo společné odpovědnosti, pravidlo přednosti dohody a pravidlo dobrovolnosti. Stěžejní by mělo být co nejrychleji vyřešit rodičovský spor, aby konflikt neeskaloval a situace v rodině se nezhoršovala. Soud by se měl při svém rozhodování zabývat tím, jak bude péče o dítě mezi rodiče rozdělena a neměl by zkoumat, který z rodičů je vhodnější k péči. Vždy by měla mít přednost dohoda rodičů a soud by měl dohlédnout na to, aby byla v souladu s platnými zákony. Soudce by měl rozhodovat autoritativně pouze v případě, kdy rodiče nejsou schopni ani po základní intervenci a edukaci ze strany pracovníků poradenských center a OSPODu uzavřít dohodu. Mělo by se jednat o výjimečné případy, u kterých selhala veškerá nabízená pomoc. Rodiče by měli být za pomoci odborníků z poradenských center vedeni ke vzájemné komunikaci a spolupráci při řešení rodičovského konfliktu. Rodiče by měli dobrovolně přistoupit na smírné řešení jejich sporu.
Všichni zapojení účastníci v Cochemském modelu jsou si rovni, pokud rodiče již na počátku nedosáhnout dohody, jsou odesláni do poradenských center za účasti pracovníka OSPODu. Kompetence rodičů pak budou posuzovány všemi zúčastněnými subjekty podle toho, jak moc jsou rodiče ochotni spolupracovat a jak rychle jsou schopni vyřešit spor smírnou cestou v nejlepším zájmu dítěte. Hodnocení se opírá o reálnou snahu rodičů spolupracovat nejen mezi sebou, ale také se zapojenými odborníky.
Principy Cochemské praxe se zabývají vyjasněním vztahu mezi bývalými partnery jako rodiči a nikoli jako partnery. Základem by mělo být přimět rodiče k převzetí odpovědnosti za rozhodování o budoucnosti jejich společného dítěte a také to, aby byli schopni společně vykonávat práva a povinnosti vyplývající z jejich rodičovské odpovědnosti. Oba rodiče by se měli podílet na výchově společného dítěte a měli by být schopni se domluvit na záležitostech týkajících se jejich dítěte.
Mgr. Lucie Kopečková,
advokátka
MELKUS KEJLA & PARTNERS advokátní kancelář s.r.o.
Washingtonova 1624/5
110 00 Praha 1
Tel.: +420 725 907 365
e-mail: info@melkuskejla.cz
[1] Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník: komentář k § 1089. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023.
[2] ROUCEK, F. - SEDLÁČEK, J. a kol. Komentář k československému obecnému zákoníku občanskému a občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Díl VI. Praha: V. Linhart, 1937. s. 454
[3] Fruthová, V. / Novák, M., originární způsoby nabývání vlastnictví v římském právu a dnes, Praha: Auditorium 2018, s. 233.
[4] ŠVESTKA, Jiří, SPÁČIL, Jiří, ŠKÁROVÁ, Marta, HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník I, II: komentář k § 130. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009.
[5] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 2. 2000, sp. zn. 22 Cdo 417/98.
[6] Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník: komentář k § 1095. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023.
[7] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
