Při definování ratingu narážíme na klasický problém finančně právních termínů, a sice na terminologickou diskrepanci a neexistenci závazné definice. V užším smyslu můžeme pod pojmem rating chápat nezávislé hodnocení, jehož cílem je zjistit, a to na základě komplexního rozboru veškerých známých rizik hodnoceného subjektu, jak je tento subjekt schopen a ochoten dostát včas a v plné výši všem svým splatným závazkům.[2] Nelze však opomíjet, že rating je ve své podstatě produktem ratingové agentury, který je poskytován spotřebitelům.

Trh ratingů, především co se globálního měřítka týče, má v podstatě oligopolní charakter. Vyznačuje se existencí několika firem v odvětví (globálně se prakticky jedná o oligopol tří agentur: Standard & Poor‘s, Moody‘s, a Fitch, které mají dohromady více než 95% podíl na celosvětovém trhu[3]), značnými bariérami vstupu, které znemožňují příchod nových firem, a také zpravidla diferencovaným produktem. Důvěryhodnost ratingové agentury determinuje zejména dlouhodobost jejího působení na trhu.

Nařízení ES č. 1060/2009 o ratingových agenturách[4] vyžaduje, aby ratingové agentury dodržovaly striktní pravidla chování za účelem eliminování možných střetů zájmů a zajištění vysoké kvality a dostatečné transparentnosti procesu vydávání ratingů i samotných ratingů.

Dne 1. června 2011 vstoupila v platnost novela nařízení o ratingových agenturách (nařízení EU č. 513/2011[5] – tzv. NoRA 2), která Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA, European Securities and Market Authority) svěřuje výhradní pravomoc dohledu nad ratingovými agenturami registrovanými v EU za účelem centralizace a zjednodušení jejich registrace a dohledu nad nimi na evropské úrovni. Tato novela je nepochybně krokem vpřed a poskytuje solidní základ, nezabývá se však v dostatečné míře řadou otázek týkajících se ratingové činnosti a využívání ratingu. Příčiny problémů, jejich následky a způsobené globální problémy, které byly podnětem pro NoRA 3, zobrazuje podrobněji Obr. 1.

Hlavní cíle navrhovaného nařízení (a k ní navrhované směrnice)

Subjekty působící na finančních trzích se při investičních činnostech často řídí ratingy, a to zejména proto, že je pro ně náročné a často nepřehledné provádět samostatně hloubkovou kontrolu a všechna vyhodnocení. Ratingy pro ně pak představují jednoduché, pohodlné a srozumitelné ohodnocení úvěrové kvality emitenta nebo emise.

Prvním cílem NoRA 3 je tedy snaha snížit dopad „lavinového efektu“[6] na finanční instituce a trhy omezením slepé důvěry finančních institucí pouze v ratingy svých investic.

Ratingy v současnosti plní napůl institucionální úlohu, ale nedávné události na finančních trzích prokazují, že se nelze na ně již tolik spoléhat. Do návrhu NoRA 3 je proto zakomponována obecná povinnost investorů provádět vlastní hodnocení. Kromě toho by měly ratingové agentury i samotné hodnocené subjekty sdělovat více kvalitnějších informací, z nichž ratingy vycházejí, aby profesionální investoři měli k dispozici lepší informace a mohli se na jejich základě sami lépe rozhodovat. Ratingové agentury by například musely sdělovat své ratingy ESMA, který zajistí, že všechny ratingy určitého dluhového nástroje dostupné na trhu jsou zveřejněny v rámci evropského ratingového indexu, který bude investorům volně přístupný.

Současně se navrhuje povinnost ratingových agentur zkonzultovat veškeré zamýšlené změny svých ratingových metodik s emitenty i investory. Takové změny pak bude třeba sdělovat ESMA, která ověří, zda byla dodržena platná pravidla týkající se formy a řádného postupu.

Další klíčovou ambicí NoRA 3 jsou transparentnější a častější ratingy státních dluhopisů. Navrhuje se častější hodnocení členských států (a to jednou za šest měsíců, a nikoli až za rok) a investoři a členské státy by byli informováni o základních skutečnostech a předpokladech každého ratingu. Aby nedošlo k narušení trhu, ratingy zemí by se měly zveřejňovat až po ukončení obchodování a nejméně jednu hodinu před otevřením obchodních míst v EU.

Dále usiluje NoRA 3 o větší rozmanitost a klade důraz na nezávislost ratingových agentur za účelem zamezení střetu zájmů. Emitenti by nově museli každé tři roky střídat agentury, které je hodnotí. Pro komplexní strukturované finanční nástroje by navíc byly nutné dva ratingy od dvou různých ratingových agentur a osoba s velkým podílem na kapitálu jedné ratingové agentury by neměla být současně velkým akcionářem jiné.

Čtvrtým významným cílem je větší odpovědnost ratingových agentur za ratingy, které poskytují. Návrh zavádí odpovědnost ratingové agentury v případě, že poruší, úmyslně nebo hrubou nedbalostí, nařízení o ratingových agenturách, a způsobí tak škodu investorovi, který na rating vzniklý v důsledku porušení spoléhal. Tímto způsobem postižení investoři by měli své nároky v rámci občanskoprávní odpovědnosti za škodu vymáhat před vnitrostátními soudy. Důkazní břemeno by leželo na ratingových agenturách.

Vznikne taky evropská ratingová agentura?

Účelem NoRA 3 není založení evropské ratingové agentury, kterou zejména kvůli nutnosti zvýšení konkurence na poli mezinárodních ratingových agentur a zabránění střetu zájmů, požaduje Evropský parlament. Komise však zastává názor, že i když veřejně financovaná ratingová agentura může mít některé výhody, pokud jde o zvýšení rozmanitosti stanovisek na ratingovém trhu a poskytnutí alternativy k obchodnímu modelu ratingu placeného emitentem, bylo by obtížné řešit problémy týkající se střetu zájmů a její důvěryhodnosti, zejména pokud by tato ratingová agentura hodnotila stát z hlediska zadlužení.

Návrh NoRA 3 byl předložen kompetentním orgánům EU k projednání a přijetí.[7] Pokud budou jednotlivá jeho ustanovení schváleny a uvedeny do praxe, bude pak v režii Komise sledovat, jak je členské státy uplatňují. Zda NoRA 3, za podmínek, že bude schválena, v konečném důsledku skutečně přispěje k omezení rizik pro finanční stabilitu a k obnovení důvěry investorů a dalších účastníků trhu ve finanční trhy a kvalitu ratingů, ukáže jen budoucnost determinována především vývojem na finančních trzích.

Anna Suchá

Obr. 1. Příčiny problémů, jejich následky a způsobené globální problémy, které byly podnětem pro NoRA 3

Pramen: PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ EVROPSKÉ KOMISE: SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ. Průvodní dokument k návrhu nařízení, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách, a návrhu směrnice, kterou se mění směrnice 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) a směrnice 2011/61/EU o správcích alternativních investičních fondů.

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Podrobnější informace viz. >>> zde.
[2] VINŠ, P., LIŠKA, V. Rating. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2005. ISBN 80-7179-807-X, s. 1.
[3] FAZ.NET. S & P, Moody’s and Fitch: Brussels’ battle against the rating oligopoly. Finances Journal.com  [online] 24. červen 2011. [cit. 2012-01-24]. Dostupný z WWW >>> zde.
[4] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách, Úř. věst. L 302, 17.11.2009.
[5] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2011 ze dne 11. května 2011, kterým se měnínařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách, Úř. věst. L 145, 31.5.2011.
[6] „Lavinovým efektem“ rozumíme náhlé jednání iniciované poklesem ratingu pod určitou hranici, kdy snížení ratingu u jednoho cenného papíru může mít nepřiměřený kaskádový účinek.
[7] První schůze studijní skupiny je dle časového harmonogramu naplánovaná na 8. února 2012, schůze specializované sekce na 7. března 2012 a plenární zasedání by měli proběhnout 28. a 29. března 2012.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz