Potřebujeme nový zákon?

Schválení nového zákona  č. 40/2004 Sb. , o  veřejných zakázkách (dále jen ZVZ) byl jednou z podmínek vstupu ČR do EU.

Úplné znění zákona 40/2004 Sb. , o  veřejných zakázkách je ke stažení ZDE

Vytvořil se tak v ČR nový legislativní rámec pro regulaci smluv na práce, dodávky a služby zadávané orgány náležejícími k centrální vládě a regionálním a místním úřadům, veřejnými a poloveřejnými a soukromými subjekty působícími ve vodním hospodářství, energetice a dopravě.

 Je možné konstatovat, že je plně slučitelný se směrnicemi ES v dané oblasti veřejného práva, kromě ustanovení § 4 odst. 1 písm n), které říká, že ZVZ se nevztahuje na zadávání zakázek podle akreditovaných postupů programů pomoci Evropských společenství, vůči kterému má Evropská Komise  výhrady.

V novém zákoně je důraz kladen na zajištění dodržování zásady rovného zacházení, nediskriminace, vzájemného uznávaní, proporcionality, transparentnosti a efektivní soutěže. Měly by se tak stanovit pokud možno formálně jednoduché, méně komplikované a tedy i rychlejší postupy přezkumu zadávacího řízení. Jedním ze základních principů jednotného trhu je, že všechny firmy, nejen tuzemské, musejí mít stejnou možnost získat veřejné zakázky.

Nový zákon o veřejných zakázkách nabude účinnosti 1.5.2004.

Reklama

Microsoft Copilot pro Office365 prakticky (online - živé vysílání) - 2.12.2024

2.12.2024 13:003 025 Kč s DPH
2 500 Kč bez DPH

Koupit

Zadavatelem je subjekt, který veřejnou zakázku zcela nebo zčásti financuje z veřejných finančních prostředků. Podle zákona o zadávaní veřejných zakázek postupují zadavatelé – Česká republika, za kterou jednají její organizační složky státu, státní příspěvková organizace, územní samosprávný celek, resp. jejich městský obvod nebo část a jimi řízené a zřizované příspěvkové organizace. Tedy i akciové společnosti vlastněné městy se stanou subjektem, který je povinen postupovat v intencích tohoto zákona  při vynakládaní veřejných prostředků. Dále se podle ZVZ řídí FNM ČR, Pozemkový fond ČR, státní fond, ČNB, Český rozhlas, Česká televize, Česká konsolidační agentura, zdravotní pojišťovna, dobrovolný svazek obcí a jiná právnická osoba, pokud byla zřízena zákonem nebo na základě zákona za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu a je financována převážně veřejnými zadavateli nebo je veřejnými zadavateli řízena nebo veřejní zadavatelé jmenují více než polovinu členů v jejím správním, řídícím nebo kontrolním orgánu.

Nově se ZVZ vztahuje i na podnikatele ovládané veřejným zadavatelem a fyzické a právnické osoby, pokud zadávají veřejnou zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce, která je z více než poloviny hrazena z veřejných prostředků.

Tzv „síťový (odvětvový)“ zadavatel v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací zadává podle ZVZ pouze ty, které jsou nadlimitní a splňuje další podmínky stanovené v zákoně.

Kdy je třeba zákon použít?

Nový zákon jednotlivé zakázky rozděluje podle předmětu na dodávky, služby a stavební práce. Zákon se vztahuje na veřejné zakázky na dodávky zboží, služby nebo stavební práce, u kterých přesáhne předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky 2 mil Kč bez DPH (v některých zemích je tento limit výrazně nižší). Do 2 mil Kč (známe pod pojmem zakázky zadávané z tzv. „volné ruky“) se tedy nejedná o veřejnou zakázku, zákon o ZVZ se na ně nevztahuje, ale  stanovuje povinnost zadavatelům zadat tyto zakázky transparentním a nediskriminačním postupem za cenu obvyklou v místě plnění.

Předmět veřejné zakázky lze rozdělit do částí, pro určení předpokládané ceny je rozhodující součet předpokládaných cen všech částí. Předmět se nesmí rozdělit, pokud by tím došlo ke snížení jeho předpokládané ceny pod finanční limity.

Zadavatelé musí postupovat podle zadávacích pravidel, to znamená, že musí zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení. Výjimky, kdy tato povinnost nemusí být dodržena jsou stanoveny v ustanoveních §§ 4 a 5 ZVZ.

Jedná se o oblasti ochrany utajovaných skutečností, obrany a bezpečnosti státu, finanční služby spojené s cennými papíry, transakce ČNB, služby poskytování rozhodčích a smírčích služeb, ustavování znalce, tlumočníka atd.

Druhy zadávacích řízení

Veřejné zakázky na dodávky zahrnují především veškeré zakázky, jejichž předmětem je koupě věcí movitých i nemovitých včetně leasingu a nájmu věci. Patří sem rovněž zakázka, jejíž předmětem je montáž a uvedení do provozu, pokud se nejedná o služby. Na rozlišení dodávky a služby, byla použita negativní definice, tedy službou je vše,  co není  dodávkou nebo stavebními pracemi, se používá princip tzv. „těžiska“:

1. cena zboží ≧ montáž Þ dodávka

2. cena zboží <   montáž Þ služba

Veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka na provedení nové stavby, dokončení změny dokončené stavby, udržovací práce na stavbě, odstranění stávající stavby, nebo jakýchkoli stavebních prací, které odpovídají požadavkům určeným zadavatelem a rovněž montážní práce a projektová a inženýrská činnost, týkající se těchto prací. Do této kategorie stavebních prací spadají i stavební práce pořizované s využitím zprostředkovatelských nebo podobných služeb poskytovaných zadavateli jinou osobou. To se týká developerských firem a  projektových manažerů. Klasifikace stavebních prací a výčet služeb je uveden v příloze zákona a v prováděcí vyhlášce.

Nově jsou definovány nadlimitní veřejné zakázky, pro které jsou závazné směrnice ES a rovněž finanční limity jsou převzaty ze směrnic ES. Veřejné zakázky, které nedosahují finančních limitů uvedených v tabulce, jsou podlimitní a zadávací směrnice ES se na ně nevztahují, jsou regulovány národní úpravou. Předpokládá se však respektování obecných ustanovení o vnitřním trhu, která jsou zakotvena ve Smlouvě o EU.

Ceny jsou uvedeny bez DPH. Pro propočet EUR na českou měnu pro účely tohoto zákona je do dne vstupu smlouvy o přistoupení ČR k EU určující kurz vyhlášený ČNB v den odeslání oznámení podle § 42 až 44 nebo v den odeslání výzvy k jednání podle § 45. Po vstupu v platnost jsou finanční limity v české měně odpovídající finančním limitům stanoveným tímto zákonem v EUR vyhlašovány v Úředním věstníku Evropské unie (Oficial Journal, Supplement S).

Způsoby zadávacích řízení

Zadavatel je povinen zadat nadlimitní i podlimitní veřejnou zakázku (tedy nad 2 mil Kč) v zadávacím řízení. Použije přitom  jeden z 2 základních zadávacích postupů - otevřené nebo užší řízení.

1. Otevřené – jedná se o neomezené zadávací řízení, to znamená, že nabídku mohou podat všichni zájemci, aniž by musel žádat zadavatele o souhlas. Oznámení otevřeného řízení je výzvou k podání nabídek neomezenému počtu budoucích uchazečů. Plní současně funkci podkladu pro ověřování kvalifikace uchazečů. Je to ekvivalent obchodní veřejné soutěže. Podle dosavadní úpravy použily ustanovení §§ 281 až 288 zákona 531/1991 Sb. , obchodního zákoníka v platném znění. Podle nové samostatné úpravy zvláštní úpravy otevřeného řízení se Obchodní zákoník nepoužije.

2. Užší je na rozdíl od otevřeného řízení zadávacím řízením omezeným, to znamená, že pouze osoby vyzvané zadavatelem na základě jejich žádosti o účast v užším řízení mohou podat nabídku (nabídku mohou podat pouze zadavatelem vybraní zájemci min 5 a max 20 účastníků). V tomto případě se jedná o ekvivalent řízení podle ustanovení § 49 dosavadního zákona č. 199/1994 Sb. , o ZVZ.

Rozdíl mezi otevřeným a užším zadávacím  řízením je  ve způsobu, kterým jsou obě řízení oznamována a kdo se jich může účastnit. Další 2 následně popsané postupy mohou být použity jenom za splnění podmínek přísně stanovených v zákoně.

3. Jednací řízení s uveřejněním je řízení, které umožňuje zadavateli zadat veřejnou zakázku s použitím jednoduššího a méně formálního způsobu, ovšem pouze při splnění podmínek stanovených zákonem. Vyzvaní zájemci podají nabídku, na základě které s nimi zadavatel dále jedná o konkrétních podmínkách smlouvy (nabídku podávají pouze vybraní zájemci, kteří jsou poté zadavatelem vyzváni k jednání).

 Zadavatel takto postupuje, resp. pokračuje  v případě, že v otevřeném nebo užším řízení nebyly podány žádné vhodné nabídky a to tak, že  uchazeči, kteří v těchto řízeních podali nabídky,  jsou  vyzváni k jednání  o podmínkách pro uzavření smlouvy.

Zadavatel může k tomuto řízení přistoupit také ve výjimečných  případech stavebních prací nebo služeb, kdy  povaha rizik s nimi spojených neumožňuje stanovit cenu předmětu předem nebo kdy se jedná o stavební práce prováděné pouze pro účely výzkumu a vývoje a nelze je využít za účelem dosažení zisku nebo k pokrytí nákladů výzkumu a vývoje. V těchto dvou výše popsaných případech nemusí předcházet otevřené nebo užší řízení a účastníci jsou rovněž vyzváni k jednání o podmínkách pro uzavření smlouvy.

Pokud by zadavatel vyzval k jednání v jednacím řízení s uveřejněním všechny účastníky předchozího otevřeného nebo užšího řízení, kteří splnili kvalifikaci, nemusí být jednací řízení uveřejněno, protože bylo zveřejněno v předchozím oznámení otevřeného nebo užšího řízení.

4. Jednací řízení bez uveřejnění je řízení, které umožňuje zadavateli zadat veřejnou zakázku s použitím nejjednoduššího a nejméně formálního způsobu. Jedná se o zadávání dle § 50 dosavadního ZVZ. V tomto řízení nepodávají vyzvaní zájemci nabídku, ale zadavatel s nimi místo toho přímo vyjedná smluvní podmínky a  až poté následuje uzavření smlouvy. (zadavatel přímo vyzve k jednání jednoho nebo více dodavatelů bez toho, že by tento záměr musel uveřejňovat). Jedná se o případ kdy v předchozím otevřeném nebo užším řízení nebyly podány žádné nabídky a nebyly přitom změněny  zadávací podmínky, v naléhavých případech z důvodu krizového stavu (např. povodně..), kdy není možno veřejnou zakázku zadat v jiném zadávacím řízení. Dalším případem jsou důvody technické, umělecké, ochrana práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví a možnost plnění pouze určitým zadavatelem.

U dodávek jsou to případy, kdy se jedná o dodatečnou dodávku od dodavatele, s nímž byla uzavřena smlouva a doba trvání smluv nesmí překročit 3 roky, nebo je-li zboží vyráběno pouze pro účely výzkumu a vývoje, ale jenom pokud se nejedná o sériovou výrobu za účelem dosažení zisku.

U stavebních prací a služeb - dodatečných práce témuž dodavateli, naléhavý případ, nemožnost oddělení prací a nepřekročení  20% ceny původní zakázky.

U stavebních prací a služeb - nových – se musí jednat o stavební práce téhož druhu či podobné jako jsou obsaženy v původní zakázce, přičemž původní zakázka byla zadána v otevřeném nebo užším řízení a v oznámení je uvedena možnost zadat další práce bez uveřejnění, práce se shodují s původní projektovou dokumentací, budou zahájeny do 3 let ode dne uzavření původní smlouvy a cena je zahrnuta do předpokládané ceny předmětu.

Jiná situace je u nových stavebních prací nebo služeb spojených s výstavbou nebo rekonstrukcí pozemní komunikace či její součásti, je možné použít jednací řízení bez uveřejnění za předpokladu, že předpokládaná cena podlimitní veřejné zakázky nepřesáhne u stavebních prací 30 mil. Kč (bez DPH) a u služeb 4 mil Kč (bez DPH).

U nových služeb skládajících se ze služeb téhož druhu či podobných jako jsou obsaženy v původní zakázce je možné tento typ řízení požít za předpokladu, že zakázka byla zadána v otevřeném nebo užším řízení, služby jsou shodné s původní zakázkou, v oznámení je uvedena možnost zadat další práce bez uveřejnění, splnění lhůty do 3 let ode dne uzavření původní smlouvy a cena byla zahrnuta do předpokládané ceny předmětu. Přesnější vymezení je v ustanovení § 27 ZVZ.

V jednacím řízení bez uveřejnění je také možné zadat  zakázky  u síťových zadavatelů při dodávkách na komoditních trzích, při výhodné koupi, kdy je možné obstarat dodávky za zvlášť příznivých okolností (doba, výhodné ceny), při nákupu zboží za zvlášť výhodných podmínek od dodavatele v likvidaci nebo byl prohlášen nebo probíhá konkurzní nebo vyrovnací řízení a pokud existuje rámcová smlouva.

Postup při výběru nejlepší nabídky

Rozhodujícím podkladem pro nabídku je zadávací dokumentace, kterými ZVZ souhrnně označuje dokumenty, kterými zadavatel specifikuje předmět veřejné zakázky a v nichž si klade podmínky a požadavky  na její realizaci. Pokud se jedná o stavby, rozhodujícím dokumentem je projektová dokumentace rozšířena o soupis prací, dodávek s popisem požadovaných standardů. Součástí zadávací dokumentace jsou rovněž obchodní podmínky, požadavky na zpracování nabídkové ceny a platební podmínky a jiné požadavky na realizaci staveb. Ve vztahu k subdodavatelům je zadavatel oprávněn požadovat, aby uchazeč v nabídce uvedl, jakou část zakázky má v úmyslu zadat jiným osobám.

Rovněž jako současný ZVZ bude platit, že každý uchazeč podává pouze 1 nabídku a žádná fyzická nebo právnická osoba se nemůže účastnit 1 zadávacího řízení víc než jednou. To samozřejmě nevylučuje možnost podat nabídku více dodavateli nebo zájemci společně , ale pouze jednou. Pro nabídky je vyžadována písemná forma.

Značný důraz je věnován kvalifikaci zájemců a uchazečů a kritériím jejich hodnocení. Pro urychlení a zjednodušení zadávacích řízení se zavádí seznam kvalifikovaných dodavatelů veřejných zakázek.

Hodnocení kvalifikace uchazečů a zájemců není totožné  s postupem pro hodnocení zadávacího řízení, ale  zásadním způsobem ho ovlivňuje a patří nesporně k nejdůležitější části zadávacího procesu. Na základě posouzení a hodnocení včas došlých nabídek zadavatel je povinen vybrat nejvhodnější nabídku na základě kritéria ekonomické výhodnosti nabídky a nejnižší nabídkové ceny. Základním kritériem zadání veřejné zakázky je tedy ekonomická výhodnost nabídky nebo nejnižší nabídková cena. V členských zemích EU preferuje vyhodnocení zakázek pouze podle ceny. Zadavatelé tady budou muset zajistit možnost účasti uchazečů ze všech členských zemí EU. Nebude nadále platit zvýhodnění tuzemských zájemců.

Uzavření smlouvy je posledním stadiem a navazuje na rozhodnutí zadavatele o přidělení veřejné zakázky vybranému uchazeči nebo zájemci, avšak jedině v případě, že nebyly ve lhůtě 15 dnů podány námitky proti rozhodnutí zadavatele o přidělení veřejné zakázky. V novém ZVZ je okruh osob, které mohou podávat námitky výrazně rozšířen, protože je v případě nadlimitních může podat i dodavatel, který nepodal přihlášku k účasti nebo nabídku. V případě nevyhovění námitkám je stanovena lhůta 60 dnů, kdy není možné uzavřít smlouvu.

Další aspekty při zadávání veřejných zakázkách

Předběžné oznamování veřejných zakázek.

Předchází zadávacímu řízení a jeho hlavním cílem je informovat o plánovaných veřejných zakázkách. Zadavatel, který hodlá v příslušném kalendářním roce zadat veřejné zakázky ≧750 000 EUR, jde-li o veřejné zakázky na dodávky nebo na služby (kromě některých uvedených v souhrnném seznamu) a  ≧5 mil EUR, jde-li o veřejné zakázky na stavební práce, má povinnost oznámit na centrální adrese prostřednictvím informačního systému a pokud se jedná o nadlimitní  zakázku i v Úředním věstníku Evropské unie prostřednictvím Úřadu pro úřední tisky ES.

Jistota.

Institut jistoty existuje sice i v současném ZVZ, ale základním rozdílem je, že nebude povinná. Pomocí jistoty si zadavatel zajišťuje, aby nabídky podané uchazeči a zájemci v otevřeném řízení, užším řízení a jednacím řízením s uveřejněním byly myšleny vážně. Výše jistoty určuje zadavatel podle svého uvážení, v zákoně je stanovena její maximální hranice 3% předpokládané ceny předmětu veřejné zakázky.

Dohled nad zadáváním veřejných zakázek.

Má tak jako v současnosti Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Pokud účastník neuspěl v soutěži a nesouhlasí, může podat námitky zadavateli, který má 10 dní na zodpovězení. Pokud by zadavatel neodpověděl nebo nevyhověl námitkám, má možnost stěžovatel  podat podnět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a ten přezkoumá celé řízení. Pokud k této situaci dojde, nesmí zadavatel do 60 dní od vznesení námitky podepsat smlouvu a ÚOHS musí rozhodnout do 30 dní ode dne, kdy dostane všechny podklady od zadavatele, o které žádá, jakmile dostane podnět k šetření od stěžovatele. S podáním souvisí povinnost zaplatit jednotný správní poplatek ve výši 30 000 Kč (dosud bylo % z ceny zakázky). Stěžovatel dále bude muset zaplatit kauci.

Kauce

Nový je institut kauce ve výši nejméně 1% z nabídkové ceny, maximálně však 1 mil Kč a ta se vrací, pokud orgán dohledu stěžovateli plně vyhoví nebo propadá, resp.  se stává příjmem státního rozpočtu v případě, že není vyhověno návrhu stěžovatele nebo orgán dohledu neshledal, že zadavatel nesplnil povinnost nebo porušil zákaz stanovený zákonem. Pokud by stěžovatel uspěl, má kromě vrácení výše zmiňované kauce také právo domáhat se  náhrady škody po zadavateli zakázky.

Seznam kvalifikovaných dodavatelů.

Seznam kvalifikovaných dodavatelů, který povede Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen MMR), by měl zjednodušit individuální prokazování splnění kvalifikačních předpokladů potenciálních uchazečů a zájemců o veřejnou zakázku a nahradit předkládaní dokladů o kvalifikaci v každém jednotlivém řízení. To znamená, že firma, která se bude chtít častěji  ucházet o veřejné zakázky, předloží potřebné podklady a získá příslušný certifikát. V případě, že se bude ucházet o další zakázku, stačí předložit jenom toto potvrzení, resp.certifikát. Současně se na tomto místě počítá s povinností firem informovat MMR o změnách, které v údajích nastaly. Pokud by tuto firmy povinnost nedodržely, hrozí, že MMR s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže zahájí řízení, kde by mohla být udělena pokuta do výše 10 mil Kč a být se seznamu vyškrtnuta,  v případě, že by se zjistilo, že údaje nesouhlasí.

Rámcová smlouva

Novinku představuje též zadávaní ve veřejné soutěži o návrh a institut rámcových smluv v tzv. síťových odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací. Rozdíl od ostatních smluv uzavíraných na veřejné zakázky spočívá v tom, že konkrétní veřejná zakázka se zadává až na základě rámcové smlouvy, avšak k jejímu zadání postačí použít pouze jednací řízení.

Informační systém o zadávaní veřejných zakázek

Novým zákonem byl zaveden informační systém o zadávaní veřejných zakázek a uveřejňování údajů a informací o veřejných zakázkách. Evidenci vložených dat bude vést Ministerstvo pro místní rozvoj a bude veřejně přístupný. Tento systém automaticky  za zadavatele zveřejní, resp. rozešle poptávku tam, kde je to ze zákona nutné. To znamená, že u podlimitních zakázek v Obchodním věstníku a na centrální adrese, kterou v současné době provozuje a spravuje Česká pošta.

Nadlimitní zakázky se budou zveřejňovat i v Evropském věstníku Official Journal, Supplement S). Na rozdíl od dosavadní praxe bude informační systém zároveň průběžně poskytovat údaje o tom, kolik stát vynakládá peněz prostřednictvím výběrových řízení, kolik už jich proběhlo, v jakém objemu, jaké druhy zadávacích řízení byly zvoleny atd.. Do budoucna se tím sleduje zavedení e-public procurement, tedy  elektronické zadávání veřejných zakázek.

K dalším změnám, resp. k  zpřesnění dochází v institutech doručování, lhůt a postupu všech účastníků jednajících podle zákona o veřejných zakázkách, neplatnosti právního úkonu zadavatele, který svým obsahem nebo účelem odporuje tomuto zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. V této situaci je neplatný ex tunc (od počátku). Dále dochází k zvýhodnění firem zaměstnávajících osoby se změněnou pracovní schopností, pokud se jedná o podlimitní zakázky a naopak k zpřísnění  sankcí za porušení zákona.

Prováděcí vyhlášky k ZVZ mají konkretizovat některé ustanovení předpisu a stanovit podrobnější specifikaci postupů, upravují co všechno musí obsahovat zadávací dokumentace vzory a náležitosti formulářů, které budou muset vyplňovat zadavatelé.

Závěr

Nový zákon má znamenat zpřísnění pravidel, zvýšení kontroly a zrychlení procesu pro zadávaní zakázek. V současné době se připravují subjekty na jeho praktické používaní formou školení, přípravou vzdělávacích dokumentů.

Na Slovensku je obdobný předpis již  účinný od 1.1.2004. Jedná se o zákon č. 523/2003 Z.z.

Do 1.5.2004 bude  účinný zákon č. 199/1994 Sb. , který dosud upravuje výše rozebíranou oblast veřejných zakázek a v souladu s pravidly o retroaktivitě se bude dle tohoto předpisu postupovat i v případě, že vyhlašování řízení začalo před účinností nového ZVZ.

Ještě zákon č. 40/2004 Sb. , o veřejných zakázkách nenabyl  účinnosti v ČR, už se však ví, že tento předpis čekají další změny. Jedním z hlavních důvodů je v úvodu článku uvedená kritika Evropské Komise k zadávání zakázek podle akreditovaných postupů programů pomoci ES.

Veřejné zakázky  v členských státech EU se řídí národní legislativou jednotlivých členských států, ve které jsou implementované základní koordinační směrnice:

Ø      93/37/EEC pro veřejné zakázky na práce

Ø      93/36/EEC pro veřejné zakázky na dodávky

Ø      92/50/EEC  pro veřejné zakázky služeb

Ø      97/52/EC  a 2001/78/EC měnící výše uvedené směrnice

Ø      93/38/EEC (98/4/EC mění) pro veřejné zakázky v oblasti vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací.

Po 5-ti letém legislativním procesu nejenom v ČR, ale i mezi Radou Evropské unie a Evropským parlamentem,  byly začátkem  letošního roku schváleny novely harmonizovaných směrnic (dosud byly 4 hlavní směrnice-dodávky, služby, stavební práce, síťové odvětví). Do budoucna se plánuje, že budou existovat pouze 2 směrnice:         

Ø      o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky, služby a stavební práce  (návrh směrnice Evropského Parlamentu a Rady ze dne 10.5 2000, Brusel COM (2000) 275 final/2, COM (2002) 235 final) a

Ø      koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek v oblasti vodního hospodářství, energetiky a dopravy (návrh směrnice Evropského Parlamentu a Rady ze dne 10.5 2000, Brusel COM (2000) 276 final/2 a COM (2002) 236 final).

Telekomunikační firmy nebudou podléhat povinnosti řídit se tímto předpisem, pro zadavatelé menších zakázek se zvyšují cenové prahy pro evropské veřejné zakázky ze 130 000 EUR na 162 000 EUR. Pro samosprávné územní celky a další subjekty financované ze státního rozpočtu se práh z 200 000 EUR zvyšuje na 249 000 EUR a v sektoru vodního hospodářství, energetiky a dopravy z 400 000 EUR do 499 000 EUR. U stavebních prací se zakázka stane nadlimitní, pokud přesáhne z dosavadních 5mil EUR na 6 242 000 EUR.

Dále by měl  být zaveden systém vzájemného uznávání národních dokladů o kvalifikaci, certifikaci a jiné kvalifikační předpoklady uchazeče včetně platnosti výpisů z národních seznamů. Zjednoduší se i postup elektronického zadávání v souvislosti s přijetím úpravy o elektronickém podpisu v jednotlivých státech a mělo by se docílit toho, aby se každá zakázka mohla prostřednictvím informačního systému sledovat od jejího zadání až po její ukončení.

                                                                                              Mgr. Eva Hauke