Dodatečná nemožnost plnění, (§352 Obch.z, §575 OZ) představuje jeden z důvodů zániku nesplněného závazku. Podmínkou zániku závazku bude v tomto případě nemožnost plnění trvajícího závazku. Za nemožnost plnění se však nepovažuje případ, kdy plnění lze uskutečnit za stížených podmínek, s většími náklady nebo až po sjednaném čase. Závazek je také splnitelný v případech, kdy jej lze splnit za pomocí jiné osoby. Za právní nemožnost plnění nicméně považuje případ, kdy právní předpisy, které byly vydány po uzavření smlouvy a jejichž účinnost není časově omezena, dlužníkovi zakazuje chování, k němuž je zavázán, nebo vyžadují úřední povolení, jež dlužníkovi nebylo uděleno, přestože o ně řádně usiloval. V případě, kdy se nemožnost týká jen části plnění, může věřitel ohledně té části plnění, které se nestalo nemožným odstoupit od smlouvy, ovšem jen za podmínky, že tato část ztrácí bez poskytnutí plnění, které se stalo nemožným pro věřitele, hospodářský význam. Přitom se přihlíží k povaze nebo účelu smlouvy. Jestliže nemožnost plnění nastala u závazku, jehož předmětem je několik plnění, z nichž lze volit, omezuje se závazek na zbývající plnění. Jestliže však byla nemožnost plnění způsobena osobou, která nemá právo volby plnění, může druhá strana od smlouvy odstoupit. Dlužník, je povinen nemožnost plnění dokázat. Jestliže dokáže, že jeho závazek zanikl pro nemožnost plnění, je povinen uhradit škodu tím způsobenou.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz