Zákon č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník, v platném znění, v ustanovení § 40 stanoví, že neplatný je ten právní úkon, který nebyl učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon, nebo dohoda účastníků. Právní teorie formou rozumí způsob jakým byl právní úkon projeven, tedy zda ústně nebo písemně. Na shora citované ustanovení navazuje ustanovení § 272 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, v platném znění, podle nějž může být smlouva měněna či zrušena pouze písemně, je-li v písemně uzavřené smlouvě vyjádřena vůle stran smlouvu měnit či zrušit pouze písmeně.

Pokud by tedy došlo k tomu, že dodatek ke smlouvě bude v souladu se smlouvou uzavřen v písemné formě, ale nebude řádně označen a očíslován, domnívám se, že by se již s přihlédnutím k ustanovení § 266 obchodního zákoníku, podle kterého se projev vůle vykládá podle úmyslu jednající osoby, nemělo jednat o neplatný právní úkon. I při vyhotovování dodatků ke smlouvám je však nutné věnovat zvýšenou pozornost veškerým náležitostem, tedy i formálně právním, a tím eliminovat případná nedorozumění a spory.

Iva Valová
Advokátní kancelář HOLEC, ZUSKA & Partneři