28. 12. 2004
ID: 30022upozornění pro uživatele

Dražba údajné pohledávky IP banky ve výši 40 mld. Kč za ČSOB

„Dražba samotná nezměnila nic na faktu, že pohledávka vůči ČSOB není reálným aktivem, ale uměle vytvořenou iluzí. Dosažená cena, přibližně 2,5 promile její údajné hodnoty, zůstala o řády za tím, zač se obecně prodávají reálně existující pohledávky. Cena sama o sobě je tak dostatečnou výpovědí o míře důvěry, kterou vydražitel chová k nynější pozici IP banky ve sporu s ČSOB“, uvedl k výsledku dražby Milan Tománek, mluvčí ČSOB.

Konkurzní správce IP banky dal popud k dražbě zřejmě proto, že nemá prostředky na vedení arbitráže. Upozornil účastníky dražby na to, že existenci nároku na škodu způsobenou údajným neplatným prodejem podniku nebude snadné u arbitráže prokázat. ČSOB to považuje za nemožné. Platnost prodeje podniku IPB byla již řadou soudů a zahraničních arbitráží posouzena pozitivně.

 

historický background:

  1. V arbitráži ve Vídni žaluje IP banka neplatnost prodeje Podniku IPB. Prodej uskutečnil v červnu roku 2000 nucený správce, zaměstnanec centrální banky. K výkonu nucené správy, při níž přejímá pravomoc všech statutárních orgánů včetně valné hromady, ustanovuje nuceného správce ČNB.  Za „neplatně prodaný podnik“ požaduje IP banka ve vídeňské arbitráži náhradu škody.
  2. Z hlediska ČSOB spadají
    náhrady škody pod „Smlouvu a Slib odškodnění“ ČNB; směšovat kategorie     „škoda“ s kategorií „kupní cena“ je právně nesprávné a manipulativní.
  3. Kupní cena za Podnik IPB byla podle Smlouvy o prodeji podniku stanovena tzv. třetím, rozhodujícím znalcem, bankou J P Morgan, na jehož angažování se shodly obě strany – nucený správce IPB (prodávající)  i ČSOB (kupující). Rozhodující znalecký posudek J P Morgan udává ocenění podniku IPB v rozmezí mínus 65 až mínus 70 miliardy Kč. Správnost tohoto posudku se IP Banka již pokusila napadnout v londýnské arbitráži; ta její žalobu zamítla. O kupní ceně se již žádný spor nevede.
  4. Má-li vůbec její vydražitel kdykoliv v budoucnu získat z vydražené pohledávky jakékoliv cash-flow, musel by nejprve před arbitráží ve Vídni prokázat, že prodej Podniku IPB byl právně neplatný. Současně  by na něm ležela povinnost prokázat, že IPB nebyla v době prodeje bankou v nesnázích, ale že byla zdravou bankou. Teprve v takovém případě by mohlo být následně rozhodnuto o případném vyplacení náhrady škody a následně rozhodnuto o její výši.
  5. Za pozornost stojí otázka, proč vlastně k dražbě této pohledávky došlo. IP banka v konkursu není schopna nést náklady nesmyslné arbitráže, do níž ji vmanipulovala skupina ve shodě jednajících akcionářů zkrachovalé IPB vedená jejím bývalým hlavním akcionářem, japonskou Nomurou. Stejná skupina stojí za řadou podivně vzniklých nákladů IP banky a stejně podivně vytvořených pohledávek. Právě těmi způsobili konkursní situaci IP banky, zbytkové skořápky po IPB, která je bez klientů, bez bankovní licence a hlavně bez jakékoliv obchodní činnosti. Hlavním trumfem IP banky pro stanovení údajné škody a z ní zkonstruované pohledávky, dražené dnes v Praze, bylo zpochybnění kupní ceny Podniku IPB. Londýnská arbitráž žalobu IP banky v této věci však už zamítla a o kupní ceně se tak již žádný spor nevede. I domnělá škoda se tak stává iluzí, a proto akcionáři bývalé IPB, bez ohledu na své předchozí sliby,  ztratili zájem finančně podporovat spor IP banky.

 


 

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

Milan Tománek, ČSOB
28. 12. 2004
pošli emailem
vytiskni článek

Další články: