Od zákonné záruky ve smyslu ustanovení § 619 odst. 1 po novele Občanského zákoníku (dále jen „OZ“) je třeba odlišovat smluvní záruku. Smluvní záruka bývá prodávajícími poskytována v zájmu zvýšení ochrany spotřebitelů. Mívá velmi různorodý obsah. Může představovat například:

(i) prodloužení zákonné záruční doby při zachování jejího obsahu,

(ii) rozšíření okruhu práv kupujícího v době trvání zákonné záruky,

(iii) stanovení nevyvratitelných právních domněnek neodstranitelnosti určitých vad apod.

Často se lze setkat i s různými kombinacemi těchto možností.

Smluvní záruka může být založena prohlášením prodávajícího v záručním listě podle ustanovení § 620 odst. 5 po novele OZ  nebo dohodou účastníků smlouvy o prodeji v obchodě ve smyslu ustanovení § 502 odst. 2 OZ.

Při zkoumání smluvní záruky je třeba vždy důsledně vycházet ze znění jejích podmínek. Stanovení podmínek vzniku, rozsahu, obsahu a zániku smluvní záruky je projevem smluvní volnosti prodávajícího a kupujícího. I ohledně podmínek smluvní záruky však platí, že nesmějí být v rozporu s ustanoveními občanského zákoníku o zákonné odpovědnosti za vady, zejména nesmějí tuto odpovědnost vylučovat nebo omezovat. Každé prohlášení či ujednání, které by sledovalo vyloučení či omezení zákonné odpovědnosti prodávajícího za vady věci prodané v obchodě, by bylo absolutně neplatné (§ 39 OZ). Zpravidla by ovšem šlo pouze o částečnou neplatnost (§ 41 OZ), která by se nedotýkala zbylé části podmínek smluvní záruky. Kdyby například prodávající v podmínkách smluvní záruky poskytnuté prohlášením v záručním listě vyloučil svoji odpovědnost (ze zákona plynoucí) za vady určité součásti prodané věci, šlo by v tomto rozsahu o neplatné prohlášení, neboť prodávající – s výjimkami vyplývajícími z ustanovení § 618 a 619 odst. 2 poslední věta po novele OZ[1] –  odpovídá za vady celé prodané věci. Ostatní části prohlášení prodávajícího v záručním listě by tím však nebyly nějak dotčeny[2]. V této souvislosti je nutno poznamenat, že ve třetím odstavci § 627 je po novele OZ stanoveno, že jakákoli ujednání mezi prodávajícím a kupujícím, uzavřená před uplatněním práva z odpovědnosti za vadu prodané věci, pokud by v jejich důsledku toto právo zaniklo nebo bylo omezeno, jsou neplatná.

Na druhou stranu samozřejmě není vyloučeno, aby v podmínkách smluvní záruky byl rozsah této části záruky omezen tak, že smluvní záruka se týká jen určité součásti prodané věci. Tak např. prodávající může při prodeji televizoru jednostranným prohlášením v záručním listě poskytnout kupujícímu smluvní záruku časově navazující na zákonnou záruku a co do obsahu shodnou s obsahem zákonné záruky jen ohledně obrazovky. V takovém případě je sice kupující oprávněn po dobu smluvní záruky uplatňovat všechna práva odpovídající právům ze zákonné záruky, avšak jen ohledně vad obrazovky.

Prohlášení prodávajícího v záručním listě o poskytnutí smluvní záruky bývá učiněno na adresu kupujícího zpravidla při uzavírání smlouvy o prodeji v obchodě. Také dohoda prodávajícího a kupujícího o smluvní záruce bývá nejčastěji uzavírána spolu s uzavřením smlouvy o prodeji v obchodě. Od tohoto okamžiku je prodávající podmínkami smluvní záruky vázán a kupující se může svých práv z této záruky domoci i žalobou u soudu.

Není však vyloučeno, aby prohlášení prodávajícího v záručním listě nebo dohoda o smluvní záruce byly učiněny až po uzavření smlouvy o prodeji v obchodě. Tak například byla-li prodaná věc v rámci zákonné záruky vícekrát opravována, může se prodávající s kupujícím dohodnout, že v zájmu zvýšení jeho jistoty, pokud jde o funkci nebo vlastnosti prodané věci, mu poskytne několikaměsíční smluvní záruku obsahově shodnou se zákonnou zárukou, která bude navazovat na zákonnou záruční dobu. V praxi se v této souvislosti hovoří o tzv. „prodloužení záruční doby“.

Jak již bylo řečeno, prodávající je podmínkami poskytnuté smluvní záruky vázán. Nic však nebrání tomu, aby se účastníci smlouvy o prodeji v obchodě, a to i za trvání smluvní záruky, dohodli na změně těchto podmínek. Jestliže by šlo o smluvní záruku založenou prohlášením prodávajícího v záručním listě, musela by tato dohoda mít písemnou formu.