Důkazní břemeno a kvalifikovaná výzva
Civilní sporné řízení je postaveno na několika základních principech. Jedním z nich je projednací zásada. Znamená, že soud přihlíží pouze k tomu, co mu sporné procesní strany přednesly a k těm důkazům, které mu o svých tvrzeních nabídly. Za výsledek sporu, tedy úspěch anebo neúspěch nese odpovědnost účastník řízení.
Povinností soudu proto je proti již při přípravě jednání posoudit, zda účastník řízení (nejčastěji žalobce) toto důkazní břemeno unáší jen zčásti, popřípadě vůbec a vyzvat ho k doplnění. Teprve když je žaloba perfektní, tedy v takovém stavu, že již samotné vylíčení skutečností vytváří předpoklad pro rozhodnutí ve věci samé, může soud vyzvat k procesní aktivitě také protistranu.
Takovou aktivitou je tzv. kvalifikovaná výzva podle § 114b o.s.ř., spojená s nepříznivými následky v případě nečinnost adresáta. Podle tohoto ustanovení platí, že vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, může předseda senátu žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení.
Ani toto rozhodnutí by však nemělo vykazovat prvky svévole, poněvadž sankcí za nečinnost je vynesení kontumačního rozsudku pro uznání. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. 32 Odo 382/2004 „povahou věci ve smyslu § 114b odst. 1 o.s.ř. se rozumí její typová, skutková či právní obtížnost, která sama o sobě vyžaduje kvalifikovanou přípravu jednání; vyžaduje vydání usnesení podle § 114b odst. 1 o.s.ř. tehdy, je-li zjišťování skutkového stavu věci s ohledem na předpokládané množství odlišných tvrzení účastníků a navrhovaných důkazů obtížné a bez znalosti stanoviska žalovaného nelze jednání připravit tak, aby při něm bylo zpravidla možné věc rozhodnout.“
Dikce citovaného ustanovení obsahuje hned několik neurčitých pojmů, o nichž si soud musí učinit přezkoumatelný úsudek. Z argumentu a contrario plyne, že soud není povinen kvalifikovanou výzvu podle § 114b o.s.ř. použít, avšak nevyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, je aplikace tohoto ustanovení vyloučena. Nevyžadovala-li to povaha věci nebo okolnosti případu a soud by žalovanému kvalifikovanou výzvu adresoval, postupoval by v rozporu s o.s.ř. a účastník řízení by takové rozhodnutí mohl úspěšně napadnout jako vadné.
Další podmínkou, závislou na uvážení soudu, je možnost rozhodnutí věci samé zpravidla při prvním jednání. Existují-li vážnější pochybnosti, že věc při prvním jednání nebude možné rozhodnout, měl by soud důkladně posoudit, zda je i za této situace důvodné kvalifikovanou výzvu podle § 114 o.s.ř. použít, aby to bylo v souladu se smyslem a účelem tohoto ustanovení.
Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne12. 08. 2003 sp. zn. 21 Cdo 968/2003 „usnesení podle ustanovení § 114b odst. 1 o. s. ř. je právním prostředkem přípravy jednání, kterou soud provádí se záměrem (srov. § 114a odst. 1 o. s. ř.), aby bylo možné věc rozhodnout zpravidla při jediném jednání. K přípravě jednání - a v jejím rámci též k vydání usnesení podle ustanovení § 114b odst. 1 o. s. ř. - soud přistoupí až tehdy, jsou-li splněny podmínky řízení a byly-li odstraněny případné vady v žalobě.“
Použití kvalifikované výzvy podle § 114b o.s.ř. tedy přichází v úvahu teprve poté, co své procesní povinnosti žalobce beze zbytku splnil. Usnesení nelze vydat předčasně a stejně tak je nepřípustné kvalifikovanou výzvou svévolně přenášet důkazní břemeno ze žalobce na žalovaného.
TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI advokátní kancelář, s. r. o.
Trojanova 12
120 00 Praha 2
Tel.: +420 224 918 490
Fax: +420 224 920 468
e-mail: ak@iustitia.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz