Zřejmě nejvýznamnější změnou, kterou přináší pro stavebnictví nový občanský zákoník je oblast náhrady škody v § 2952, věta druhá. V první větě je normováno, že co se týče rozsahu náhrady škody, hradí se stejně jako dříve skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Oproti dřívější právní úpravě již není nutné, aby poškozený před nárokováním svých pohledávek sám cokoli zaplatil. Mění se tedy pojem „skutečná škoda“.

Zákon totiž praví, že záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. Celou problematiku lze jednoduše ilustrovat na schématu investor – dodavatel[1] – subdodavatel (zhotovitel).

Investor zadá u dodavatele zhotovení stavebního celku. Ten zadá toto dílo dále subdodavateli a upozorní ho, že dílo musí být hotovo do určité doby, jinak hrozí dodavateli od investora smluvní pokuta.

Před 1. 1. 2014 platilo, že k tomu, aby mohl dodavatel nárokovat po subdodavateli smluvní pokutu od investora jako náhradu škody, musel ji nejdříve sám zaplatit. Ust. § 379 obchodního zákoníku stanovilo, že se hradí tzv. skutečná škoda.[2]

V praxi tedy před 1. 1. 2014 muselo dojít k:

• 1) vyúčtování smluvní pokuty investorem dodavateli a následně
• 2) k faktické úhradě takové částky dodavatelem investorovi (vznik skutečné škody)
• 3) teprvé poté, co došlo k úhradě pohledávky investora dodavatelem, mohl „náhradu smluvní pokuty“ požadovat dodavatel po svém subdodavateli z titulu náhrady škody

Po 1. 1. 2014 ovšem bod Ad 2) odpadá. Zákon totiž v § 2952 odst. 2 věta druhá stanoví, že „záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu“. Zákon tedy zakotvuje nové pojetí skutečné škody.

V praxi tedy po 1. 1. 2014 musí dojít jen k:

• 1) vyúčtování smluvní pokuty investorem dodavateli a následně
• 2) dodavatel po vyúčtování smluvní pokuty (vzniku dluhu) může ihned žalovat subdodavatele. To vše, aniž by sám předtím smluvní pokutu zaplatil. Žaluje z titulu vzniklé škody, protože má sám povinnost uhradit smluvní pokutu (viz § 2952, věta druhá)

Může samozřejmě dojít i ke vzniku účelového nároku, který je přímo žalovatelný. Pro prevenci této situace je možné výši hrazené náhrady škod omezit ve smlouvě o dílo. A to buďto přiměřenou smluvní pokutou ve vztahu dodavatel-subdodavatel, nebo jednoduchou dohodou smluvních stran. Např. formulací ve smlouvě, že škoda z této smlouvy se hradí maximálně do výše X Kč.

Součinnost objednatele

Oproti předchozí právní úpravě přichází NOZ s významnou novinkou v oblasti povinné součinnosti objednatele. Zákon totiž nově stanoví (§ 2591), že zhotovitel může v určitých případech například sám vybrat materiál, který se na stavbu užije a následně jej vyfakturovat objednateli, i když měl výběr učinit objednatel sám. To nastane například v situaci, kdy bude dle smlouvy objednatel povinen vybrat např. druh oken, či klimatizace a neučiní tak ve stanovené lhůtě.

Je normováno, že je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí. Uplyne-li lhůta marně, má zhotovitel právo podle své volby si buď zajistit náhradní plnění na účet objednatele, anebo, upozornil-li na to objednatele, odstoupit od smlouvy. Právě možnost zajistiti náhradní plnění na účet objednatele je novotou.

Nevhodné pokyny objednatele

Problematika pokynů, které byly zhotoviteli uděleny nevhodně, byla rovněž ožehavou otázkou. V obchodně-právních vztazích totiž v podstatě platilo, že pokud zhotovitel neupozornil písemně objednatele na nesprávnost udělených pokynů, odpovídal za vady. To bylo velmi časté, když k takovému upozornění docházelo např. pouze ústně, či prostřednictvím e-mailů.[3]

Oproti dřívějšímu pojetí v § 551 ObchZ od 1. 1. 2014 není k upozornění na nevhodné pokyny nutná písemná forma. V případě, že zhotovitel upozorní objednatele na nevhodnost pokynů a toto prokáže, neodpovídá za vady, které tímto pokynem vzniknou.

V kolotoči judikátů týkajících se smlouvy o dílo nás v budoucnu čekají jistě zajímavé zvraty.
 

JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.,
advokát

DOHNAL PERTOT SLANINA | advokátní kancelář

HRADEC KRÁLOVÉ | OLOMOUC | PRAHA

Komenského 266/3, Hradec Králové
Schweitzerova 84/50, Olomouc
Matoušova 515/12, Praha

Tel.: +420 493 814 900
Fax: +420 493 814 899
e-mail: info@akdps.cz

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Pro ilustrativní účely tohoto článku a jeho přehlednost není užívána právní terminologie zhotovitel – objednatel.
[2] K tomu podrobněji Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol.: Obchodní zákoník. Komentář. 13. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s. 1042
[3] Ponechme prosím stranou diskuzi o tom, zda e-mail je, či není právní jednání z hlediska formy písemné.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz