Institut elektronického platebního rozkazu navazuje na stávající rozkazní řízení a počítá se zavedením elektronického formuláře, který žalobce vyplní, podepíše zaručeným elektronickým podpisem a odešle soudu. Jedinou podmínkou pro zahájení řízení a vydání elektronického platebního rozkazu je zaplacení soudního poplatku a správné vyplnění formuláře. Při splnění všech náležitostí vydá soud automatizovaně elektronický platební rozkaz. „V současné době dochází k nárůstu tzv. nesporných pohledávek a do budoucna lze očekávat další zvýšení počtu žalob. Protože nebude potřeba při vydávání elektronických platebních rozkazů zásahu soudce či jiného soudního úředníka, budou se tito lidé moci zabývat jinou agendou a soudní proces se díky tomu zrychlí

Řízení u soudu má být zkrácené, bez jednání, dokazování a bez slyšení žalované strany. Žalovaný ale nebude zbaven možnosti ochrany, ta se pouze přesune do stádia po rozhodnutí, kdy se může rozmyslet, zda proti rozhodnutí podá námitku či odpor nebo jej akceptuje. Žalovaný bude moci podat odpor ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení elektronického platebního rozkazu. V takovém případě soud platební rozkaz zruší a podobně jako v situaci, kdy se nepodaří platební rozkaz doručit, postoupí spis obecnému soudu, který nařídí jednání.

Elektronické platební rozkazy budou vydávat věcně a místně příslušné soudy. Vedle elektronického platebního rozkazu bude i nadále existovat písemný platební rozkaz a směnečný (šekový) platební rozkaz, které budou fungovat stejně jako v současnosti. Bude na volbě žalobce, který ze způsobů použije, aby se domohl svého práva.

Podle ministra spravedlnosti by se nová praxe měla týkat ročně asi čtvrt milionu případů. Především jde o nehrazené účty za plyn, elektřinu, nájemné, poplatky za veřejnoprávní televizi či rozhlas, leasingové smlouvy, dluhy u dopravních podniků za pokuty či spotřebitelské úvěry. Pospíšil zdůraznil, že elektronický platební rozkaz funguje například v Rakousku a jde tedy již o vyzkoušenou praxi.

Kabinet Mirka Topolánka věří, že novela uleví soudům od byrokratické zátěže a zrychlí soudní řízení. Vicepremiér Jiří Čunek novinářům oznámil, „že podle odhadů by zavedení elektronického platebního rozkazu mělo ušetřit práci asi 250 zaměstnancům - většinou vyšších soudních úředníků, kteří nyní fungují jako pošťáci“.

Pokud novela občanského soudního řádu, která elektronický platební rozkaz zavádí, projde oběma komorami Parlamentu a podepíše ji prezident, začne platit od 1. ledna 2008.

Zdroj: Tisková zpráva MSp z 18.6.2007,ČTK