Evropské hospodářské zájmové sdružení aneb nová výzva pro podnikatele
Přistoupením České republiky do EU se českým podnikatelům otevřely nejenom široké možnosti vnitřního trhu, ale prostřednictvím komunitárního práva rovněž možnosti využití nových právních forem, na jejichž základě lze rozvíjet ekonomické aktivity. Jedním z právních instrumentů na úrovni EU je evropské hospodářské zájmové sdružení (dále jen „EHZS“), jehož právní základ je obsažen v nařízení Rady Evropských společenství ze dne 25. července 1985 č. 2137/85 (dále jen „Nařízení“).
Nařízení se stalo právně účinným na území České republiky již 1. května 2004, nicméně Parlament ČR schválil teprve před několika dny zákon o EHZS, v němž stanovil použitelná ustanovení českého právního řádu pro EHZS se sídlem v České republice a pobočky zahraničních EHZS umístěných v České republice. Cílem Nařízení je podpora hospodářské spolupráce mezi evropskými podniky, a to zejména podniky malého a středního rozsahu, které by se chtěly podílet na projektech celoevropského rozměru.
EHZS je velice jednoduchou a na vnitřní organizaci nenáročnou formou, která svým členům umožňuje propojit některé ze svých ekonomických aktivit s aktivitami ostatních členů EHZS při zachování vlastní ekonomické a právní nezávislosti. Navíc s právním základem v komunitárním právu je právní formou naprosto neutrální nastavující stejné podmínky pro všechny členské státy EU. EHZS může buď sloužit jako právní rámec pro koordinaci a organizaci ekonomických aktivit svých členů, ale rovněž může svým jménem vstupovat do smluvních vztahů.
Dle Nařízení a rovněž dle českého zákona o EHZS má EHZS plnou způsobilost k právním úkonům a podpůrně se na jeho úpravu použijí obecná ustanovení obchodního zákoníku o obchodních společnostech. K založení a vzniku EHZS postačuje uzavření smlouvy o sdružení, na jejíž obsah jsou kladeny minimální požadavky, a následný zápis do příslušného rejstříku, který stanoví právní předpisy členské státu, v němž má mít EHZS sídlo. Navíc se založení či zánik EHZS oznamují v Úředním věstníku EU. Členy sdružení mohou být jednak společnosti či jiné právní entity založené podle práva některého členského státu EU se sídlem v některém členském státě EU a také fyzické osoby, které vykonávají průmyslovou, obchodní, řemeslnou, zemědělskou činnost nebo svobodné povolání nebo poskytují jiné služby na území EU. Je nutno uvést, že EHZS musí mít alespoň dva členy pocházející z rozdílných členských států EU.
Protiváhou smluvní volnosti, na níž je EHZS vystavěno, a skutečnosti, že členové sdružení nemusí poskytovat vklady a vytvářet tak základní kapitál při vzniku EHZS, je společné a neomezené ručení všech členů EHZS za závazky EHZS. Statutárním orgánem je jednatel, jehož postavení je obdobné postavení jednatele společnosti s ručením omezeným. EHZS je účetní jednotkou ve smyslu zákona o účetnictví a v daňové oblasti má EHZS a jeho členové v podstatě stejné postavení jako veřejná obchodní společnost a její společníci.
Zákon o EHZS ještě čeká na podpis prezidenta a pak bude již jen záležet na českých podnikatelích, do jaké míry využijí nové právní úpravy, která skytá možnosti zejména při ucházení se o veřejné zakázky na evropské úrovni a účast v programech financovaných z veřejných zdrojů.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz