Existuje skutečně efektivní vnitřní trh EU v oblasti finančních služeb?

Evropská komise („EK“) sestavila v říjnu 2003 čtyři skupiny nezávislých expertů v oblasti finančních služeb a pověřila je vyhodnocením vlivu opatření přijatých v rámci tzv. Akčního plánu pro finanční služby („FSAP“). Cíl FSAP je odstranění všech zbývajících překážek volného poskytování finančních služeb v rámci EU, zefektivnění spolupráce orgánů dohledu členských států a v neposlední řadě také návrh opatření pro úplnou integraci finančních trhů EU. Skupiny expertů se ve své činnosti konkrétně zaměřily na bankovnictví, pojišťovnictví, cenné papíry (resp. kapitálové trhy) a asset management.

Celkem asi 90 expertů ze všech členských států EU bylo pečlivě vybráno z řad vedoucích pracovníků, osob odpovědných za compliance a dalších odborných pracovníků, kteří denně řeší právní i obchodní otázky při poskytováním finančních služeb. V uvedených expertních skupinách byli zastoupeni též zástupci spotřebitelů, tj. klientů finančních institucí.

Obsah expertních zpráv byl vytvořen jako konsensus členů jednotlivých skupin a nereprezentuje názor čistě jedné profesní skupiny. Expertní zprávy se shodují zejména v tom, že legislativní opatření přijatá v rámci FSAP byla dostatečně podrobná a zahrnující všechny oblasti finančních služeb. Současně však bylo konstatováno, že vzhledem k relativně krátkému časového úseku je předčasné vyvozovat konečné závěry o vlivu opatření FSAP na sektor finančních služeb v rámci EU. Zprávy dále uvádí, že spíše než vytváření nové legislativy na úrovni národní či EU je zapotřebí se soustředit na brzkou implementaci a správnou aplikaci té stávající, kde „chybujícími“ jsou jak orgány dohledu tak i finanční instituce. Nové právní předpisy by tedy měly být přijaty pouze v případě závažných problémů fungování vnitřního trhu nebo v případech, kdy očekávané výhody nové úpravy významně převýší náklady na přijetí změn.

Nejednotný názor mají experti ve svých zprávách na vytvoření centralizovaných orgánů dohledu nad finančními trhy, kdy se objevují i názory na ještě větší členění než je tomu v současnosti. Naopak všechny zprávy se shodují na nutnosti určité „umírněnosti“ postupu EK v rámci jejích opatření k řešení tržních aspektů poskytování finančních služeb. Jako příklad lze uvést kontrolu přeshraničního marketingu poskytování finančních služeb, kde experti od EK očekávají soustředění pouze na takové finanční produkty - služby, které mohou být reálně poskytovány přes hranice států. Skupiny expertů pro oblasti bankovnictví a pojišťovnictví dále poukázaly na skutečnost, že v současnosti doposud neexistuje efektivní spolupráce mezi orgány dohledu členských zemí u nadnárodních finančních společností. V oblasti kapitálových trhů expertní skupina doporučuje úpravu pro podnikání ratingových agentur, zpřesnění stávající úpravy tzv. nettingu a sekuritizace pohledávek. Ze statistického pohledu a odhadovaného přínosu dobře fungujícího sektoru finančních služeb uvádí EK přímý pozitivní dopad na vytvoření nových pracovních míst (cca o 0,5 %) a růst HDP na úrovni EU o 1,1 % (nebo 130 mld. EUR – vyjádřeno v cenách roku 2002).

Jaký lze očekávat další postup na úrovni EU? EK získala v průběhu září mnoho písemných reakcí na publikované zprávy expertních skupin (jejich plné znění je k dispozici na http://europa.eu.int/comm/internal_market/en/finances/actionplan/stocktaking.html) a po jejich vyhodnocení předloží novému kolegiu EK v listopadu tohoto roku návrh dalších kroků. V každém případě lze očekávat, že ani nová EK nepoleví ve svém úsilí o zajištění kvalitního fungování finančních služeb v rámci vnitřního trhu.