Z hlediska rozvodového řízení tento zbrusu nový soubor právních norem vychází vstříc požadavkům společnosti, která předchozí postup vnímala jako těžkopádný a pro rodinu nepříjemný.

Podobná situace nastala v roce 1987, kdy byl v důsledku rozsudku vyneseného rok předtím Nejvyšším národním soudem v kauze Sejean c/ Zaks de Sejean’ schválen zákon č. 23151 o absolutním rozvodu. Tento zákon vyslyšel potřebu veřejnosti právně ustanovit rozvod, který by v plné míře rozlučoval manželský svazek. Připomínáme, že právní úprava rozvodového řízení do roku 1987 neumožňovala absolutní zrušení manželského svazku, a rozvedení tudíž nemohli uzavřít nový sňatek.

Nejdůležitější změnou, kterou v této věci přináší nový zákoník, je nemožnost uvádět v řízení před soudem subjektivní důvody (například cizoložství), které dosavadní právní úprava umožňovala a díky kterým bylo možné rozvodu dosáhnout na základě viny výhradně jednoho z manželů.

Kromě případů, kdy návrh na rozvod byl podán oběma manželi společně, se rozvodová řízení se subjektivními důvody protahovala roky, což znamenalo, že účastníci setrvávali v legálním svazku až do momentu vynesení pravomocného rozsudku. Přestože dle některých názorů faktická rozluka manželů znamenala zproštění závazku věrnosti, pravdou je, že výklad litery zákona se přikláněl k opačnému názoru.

V určitých případech za průtahy řízení mohlo vyjednávání, ke kterému se účastníci uchylovali s úmyslem odvrátit rozsudek, který by za rozvod označil odpovědným jednoho z manželů. Vzhledem k tomu, že takový rozsudek mohl mít dopad na finanční situaci, a dokonce ten z manželů, který dle rozsudku neměl na rozpadu manželství vinu, mohl být ustanoven dědicem bývalého manžela, byla snaha takové situaci předejít dohodou o majetkovém vyrovnání, na základě které se údajný viník rozpadu manželství vzdal části majetkových nároků. Tímto způsobem se problém majetkového vyrovnání a zrušení manželského svazku vyřešil nebo se spor vlekl dále v případě, že se strany nedohodly.

Řízení, která byla zahájena před datem vstoupení zákona v platnost (1. 8. 2015), se mohla nebo měla podřídit znění nového zákona.

V tomto novém právním rámci, kdy byl zrušen koncept subjektivních důvodů a přetrval jen koncept zániku svazku z objektivních důvodů (pouhý záměr rozluky), se řízení zahájí na podnět jednoho z manželů při současném podání návrhu na majetkové vypořádání (regulační dohoda). Druhý manžel poté, co je mu oznámeno podání návrhu na rozvod manželství, nemůže proti rozvodu vznášet námitky, ale může napadnout návrh na majetkové vypořádání, případně předložit protinávrh.

Výhodou nové právní úpravy je okamžité vynesení rozvodového rozsudku, čímž se předejde průtahům a kalkulům, ale nemá to vliv na zkrácení následného projednání majetkového vyrovnání. Odtud název expresní rozvod, který vystihuje, v čem se nový právní systém liší od předchozího.

Ačkoliv nový zákoník nezohledňuje vinu za rozpad manželství, stanovuje možnost finanční kompenzace (jednorázové nebo dočasné, nikoliv trvalé) pro toho z manželů, pro kterého rozvod znamená zhoršení finanční a materiální situace.  I v případě, že se rozvodem dostane do horší situace ten z manželů, který rozpad svazku způsobil, nebude brána v potaz otázka viny, nýbrž se jen posoudí znevýhodněná situace po rozvodu.

Nakonec je třeba zmínit, že řízení, která probíhala v okamžiku, kdy vstoupil v platnost nový zákon, se musí podřídit novým předpisům. Jakmile účastníci předloží návrhy na majetkové vypořádání, jak je uvedeno výše, budou okamžitě vyneseny rozvodové rozsudky bez ohledu na to, zda se jedná o odvolací řízení u soudu odvolacího nebo nejvyššího proti rozsudku vynesenému soudem nižšího stupně. Brát se bude na zřetel pouze skutečnost, zda rozsudek je pravomocný, či nikoliv. Pochopitelně, pokud je proti rozsudku podáno odvolání, uplatní se nová právní úprava a výrok označující viníka rozpadu manželství musí být zrušen a nahrazen jiným výrokem objektivní povahy v souladu s novým sjednoceným zákoníkem.

Z této perspektivy považujeme tuto novou legislativu za zdařilou, neboť lze díky ní předejít kalkulům a „tahanicím“ s cílem dosáhnout rozvodu dohodou, která poškozuje nejen zúčastněné strany, ale i jejich děti, další rodinné příslušníky, okruh přátel a případné nové partnery, se kterými účastníci řízení navázali vztah po faktické rozluce.

V soudních sporech této povahy totiž okamžitý rozsudek do určité míry pomůže znovunastolit smír.

Souhrnně řečeno, národní občanský a obchodní sjednocený zákoník přinesl v těchto a mnoha dalších otázkách zásadní (netrpělivě očekáváný) posun, zatímco na několik dalších otázek čekají časem úpravy a podrobnější zpracování.

Nový právní řád v otázce rozvodového řízení přinesl úlevu a značný úbytek agendy soudům pro rodinné právo. Řízení, která dříve trvala celé roky (nebo část roku) jsou nyní projednána rychlejším a účinnějším postupem a ke spokojenosti zúčastněných stran, jak vyplývá z průzkumu pořádaného rok po uvedení nového zákona v platnost.

Finanční kompenzaci pro toho z manželů, který se v důsledku rozvodu octne v znevýhodněné finanční a materiální situaci, určí soudce z moci úřední nebo na žádost účastníků. Pro určení částky finanční kompenzace musí soudce vzít v úvahu míru, kterou se každý z účastníků podílí na domácích pracích, jeho vzdělání a postavení na trhu práce, zásluhu každého z manželů na zabezpečení domácnosti a další aspekty. Způsob úhrady finanční kompenzace odpovídá zvyklostem moderní doby, například formou splátek.

Zajímavou otázkou, která v mnoha situacích každodenního života představuje dlouhodobý problém, je řešení takových případů, kdy si žena nebo muž vezme osobu vstupující do manželství s vlastním majetkem, (například vlastní závod nebo prosperující podnik či živnost), jehož hodnota během trvání manželství naroste.  Dříve se jednalo o majetek, který náležel výhradně jednomu z manželů a nespadal do společného jmění. Nový zákoník stanovuje, že vlastník podniku, jehož hodnota během manželství vzrostla, musí svému bývalému partnerovi po zániku manželství poskytnout určitou kompenzaci. To vychází z další novinky, kterou přináší nový zákoník, a tou je možnost uzavření dohody s vymezením majetku, který bude tvořit společné jmění manželů ještě před jeho vznikem. V této dohodě lze definovat majetek, který každá ze stran do manželství přináší, a podle rozdělení úloh a činností každého z manželů stanovit, zda zisk z majetku náležejícího výhradně jednomu z manželů bude patřit nadále jen jemu nebo bude součástí společného jmění manželů.

Zrušení manželské smlouvy bylo doposud nanejvýš obtížné, ale právní reforma ho učinila snadnějším. Zrušení nájemní smlouvy dnes vyžaduje více právních kroků než rozvod.

Jak již bylo řečeno, stačí, aby obě nebo jedna ze stran předložila soudu společně s návrhem na rozvod manželství regulační dohodu, která musí upravovat majetkové vypořádání a případné podmínky finanční kompenzace mezi manželi a stanovit, který z manželů bude mít po rozvodu právo užívat byt, který byl společným bydlištěm manželů. Rovněž musí obsahovat určení výkonu rodičovské odpovědnosti, zvláště stanovení výživného.  Nebere se přitom v úvahu ani špatné zacházení či násilí páchané jedním z manželů na druhém, ani zda je ve hře další osoba. Soudce vynese rozsudek okamžitě. Pokud se strany nedohodnou, koná se do 10 dnů slyšení, ve kterém soudce stanoví výši splátek finanční kompenzace, přizná jednomu z manželů právo užívat byt, který byl společným bydlištěm obou, a v případě společných potomků určí styk rodičů s dětmi. Je to snadné, za rozvod nenese nikdo vinu.

Pro zahájení tohoto rychlého řízení je třeba jen pár základních dokladů:

• Občanský průkaz obou manželů,
• Oddací list,
• Rodné listy a občanské průkazy dětí,
• Místo a datum uzavření sňatku,
• Uvedení posledního společného bydliště manželů.
  

Argentinský expresní rozvod je tak zcela odlišný od klasického českého rozvodu dle ust. § 755 zákona č. 82/1998 Sb. , občanského zákoníku, který zjišťuje příčiny rozvratu manželství, ale i od rozvodu dle ust. § 757, který předpokládá splnění dalších podmínek k tomu, aby nebyla zjišťována příčina rozvratu manželství (připojení se druhého manžela k návrhu na rozvod, délka trvání manželství déle než 1 rok, když manželé spolu již déle než 6 měsíců nežijí, pravomocné schválení dohody o úpravě poměrů k nezletilým dětem a dohodu o úpravě majetkových poměrů, bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu).




Dr. Guillermo Vidaillac,
advokát


MORENO VLK & ASOCIADOS
advokátní kancelář

Sokolovská 32/22  
186 00 Praha 8

Tel.:    +420 224 818 736
Fax:    +420 224 818 736  
e-mail:    praha@moreno-vlk.eu  


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz