Extenzivní výklad důvodů přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů Nejvyšším soudem (§ 338 zákoníku práce)
K převodu činnosti zaměstnavatele k jinému zaměstnavateli, který má za následek přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů na přejímajícího zaměstnavatele, dochází i v případě ukončení nájmu nebytových prostor, v nichž dosavadní zaměstnavatel provozuje svou činnost, a uzavření smlouvy o nájmu těchto prostor mezi pronajímatelem a novým nájemcem, který v nich pokračuje v plnění úkolů nebo činností dosavadního zaměstnavatele nebo v činnosti obdobného druhu.
Bez smlouvy mezi původním a novým zaměstnavatelem
Nejvyšší soud ČR proto dospěl k závěru, že k převodu činnosti zaměstnavatele nebo části činnosti zaměstnavatele nebo úkolů zaměstnavatele anebo jejich části k jinému zaměstnavateli, který má za následek přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů na přejímajícího zaměstnavatele, dochází i v případě ukončení nájmu nebytových prostor, v nichž dosavadní zaměstnavatel provozuje svou činnost (plní své úkoly), a uzavření smlouvy o nájmu těchto prostor mezi pronajímatelem a novým nájemcem, který v nich pokračuje v plnění úkolů nebo činností dosavadního zaměstnavatele nebo v činnosti obdobného druhu; okolnost, zda součástí nájmu nebytových prostor jsou též věci sloužící k činnosti provozované v těchto prostorech, zde není významná.
V projednávané věci se zaměstnanec jako žalobce domáhal určení, že jeho pracovní poměr k žalovanému zaměstnavateli, který mu odmítl přidělovat práci, trvá. Na základě výpovědi pronajímatele žalovanému zaměstnavateli byl ukončen nájem nebytových prostor, v nichž žalovaný zaměstnavatel provozoval kavárnu, a v návaznosti na toto ukončení nájmu byla uzavřena smlouva o nájmu předmětných nebytových prostor mezi pronajímatelem a novým nájemcem, který v nich pokračuje v provozování kavárny. Prostřednictvím těchto právních jednání došlo k převodu části činnosti žalovaného zaměstnavatele spočívající v provozování kavárny na nový subjekt, který měl za následek přechod práv a povinností z pracovněprávního vztahu mezi žalovaným a žalobcem, jenž v kavárně vykonával práci, na nového nájemce jako na přejímajícího zaměstnavatele ve smyslu ust. § 338 odst. 2 a 3 zákoníku práce, a to bez ohledu na okolnost, že žalovaný zaměstnavatel předmětné nebytové prostory odevzdal pronajímateli zcela vyklizené, a tedy bez zařizovacích předmětů, nábytku či jiných věcí sloužících k provozu kavárny, které nebyly součástí nájmu nebytových prostor. Nejvyšší soud ČR zrušil svým rozhodnutím rozsudky nižších soudů vyhovující žalobě, které ve věci - s poukazem na to, že nový nájemce vstoupil do závazkového smluvního vztahu s pronajímatelem teprve po ukončení nájmu původního nájemce a nedošlo k prodeji podniku žalovaného ani k jeho pronájmu - dospěly k opačném názoru, že nedošlo k přechodu práv a povinností z pracovněprávního vztahu mezi žalovaným a žalobcem na nového nájemce (přejímajícího zaměstnavatele), neboť žalovaný zaměstnavatel - přestože má s novým nájemcem nebytových prostor shodný předmět podnikání a nový nájemce vykonávající stejnou činnost převzal i část zákazníků žalovaného jako původního nájemce - žádnou svou činnost ani úkoly ani jejich část nepřevedl na jiný subjekt.
Adolf Maulwurf
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz