Skutkový popis

Z  hlediska skutkového průběhu se v rozhodnutí uvádí, že nástupnická evropská společnost (A) převzala v důsledku fúze sloučením jmění zanikající akciové společnosti (B) a společnosti s ručením omezeným (C).

K odvolání společnosti (B) rozhodl odvolací soud o zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně o povolení zápisu fúze sloučením, a to na základě skutečnosti, že návrh na zápis fúze podal za předmětnou společnost neoprávněný zástupce, když o jeho zmocnění rozhodl předseda představenstva společnosti (B), jemuž byla předběžným opatřením uložena povinnost zdržet se výkonu funkce člena představenstva, včetně funkce předsedy představenstva, a že společnosti (B) bylo předběžným opatřením uložena povinnost zdržet se realizace schválených usnesení valné hromady, včetně schváleného projektu fúze sloučení. V průběhu odvolacího řízení dále rozhodl soud prvního stupně o zrušení „doložky právní moci“ na usnesení o povolení zápisu fúze a zápis fúze kompletně odstranil z obchodního rejstříku, a společnost (B) vzala zpět návrh na zápis fúze sloučením do obchodního rejstříku s odůvodněním, že byl podán v rozporu s její vůlí osobou, která k tomu nebyla oprávněna.

Odvolací soud postavil svou konstrukci na skutečnosti, že nezvratitelnost zápisu přeměny do obchodního rejstříku může nastat pouze na základě pravomocného usnesení rejstříkového soudu.  Dovolatelky nicméně argumentovaly, že od 1. ledna 2012 žádné ustanovení platného právního předpisu – oproti ustanovení § 131 odst. 3 písm. c) zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku, účinného do 31. prosince 2011 – nevylučuje nemožnost zrušení pravomocného zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Z ustanovení § 57 odst. 1 zákona o přeměnách se naopak zcela zjevně podává, že po zápisu přeměny nelze tento zápis zrušit, a to bez zřetele na to, zda příslušné usnesení rejstříkového soudu nabylo právní moci či nikoliv, přičemž smysl ustanovení § 57 odst. 1 zákona o přeměnách je – v souladu s čl. 22 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2011/35/EU ze dne 5. dubna 2011, o fúzích akciových společností – především ochrana práv třetích osob, nikoliv ochrana společností na přeměně zúčastněných.  Dovolatelky následně doplnily, že postup soudu prvního stupně, který rozhodl o dodatečném zrušení „doložky právní moci“ nic nemění na skutečnosti, že účinky fúze již byly založeny.

Právní závěry NSČR

Na tomto základě NSČR jednoznačně – a v souladu s dosavadní judikaturou – dovodil, že základním předpokladem založení účinků přeměny je zápis do obchodního rejstříku, a to bez ohledu na míru možného porušení právních předpisů. Jinými slovy, zápis přeměny do obchodního rejstříku je právně absolutně nezvratitelný. Důvody pro uvedený postup NSČR dovodil z požadavku (i) ochrany třetích osob (tj. ochrana není založena primárně ve prospěch zúčastněné společnosti, ale třetích osob), a (ii) právní jistoty a faktické nemožnosti navrácení poměrů dotčených společností do stavu před zápisem přeměny do obchodního rejstříku.

NSČR konečně uzavřel, že „…případné vady v procesu přeměny (včetně porušení právních předpisů či stanov, jež by mohly vést k vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, jímž byla přeměna schválena) již po zápisu přeměny do obchodního rejstříku nemohou být důvodem pro zrušení tohoto zápisu či vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady…“

Dopady rozhodnutí NSČR

Jakkoli předmětné rozhodnutí NSČR působí dojmem, že jednoznačně směřuje k ukončení diskuzí ohledně (ne)prolomitelnosti účinků zápisu ­přeměny do obchodního rejstříku, domnívám se, že toliko potvrzuje dosavadní výkladovou praxi.

Vyjdeme-li totiž z předpokladu, že výchozí argument představuje princip ochrany třetích osob, a že se NSČR v předmětném rozhodnutí výslovně vyjadřoval (toliko) k vadám usnesení valné hromady, jímž byla přeměna schválena, zůstanou v plné míře zachovány právní závěry o možnosti do jisté míry „prolomit“ účinky a právní vztahy založené přeměnou, pokud uplatňovaná vada souvisí se skutečnostmi, jež nastaly před realizací přeměny, srov. usnesení NSČR sp. zn. 29 Odo 1315/2006, ze dne 24. června 2008. V uvedeném rozhodnutí NSČR umožnil „prolomení“ právního stavu založeného rozdělením společnosti s odkazem na uplatněné vady procesu převodu jmění na jediného společníka, jež předcházelo rozhodnutí o rozdělení společnosti.

Na podkladě uvedeného nicméně zřejmě ustupuje do pozadí argumentační rovina NSČR stran požadavku na zajištění právní jistoty a faktické nemožnosti navrácení poměrů dotčených společností do stavu před zápisem přeměny do obchodního rejstříku

Závěr

Ve světle výše uvedeného se lze úspěšně domnívat, že přístup nastolený NSČR ohledně problematiky neprolomitelnosti právních účinků zápisu přeměny do obchodního rejstříku zůstává nezměněn, a bude nepochybně přenositelný i do prostředí nové právní úpravy.

JUDr. Vladimír Čížek,
advokát

Schönherr s.r.o.

nám. Republiky 1079/1a
110 00 Praha 1

Tel.: +420 225 996 500
Fax: +420 225 996 555
e-mail: office.czechrepublic@schoenherr.eu

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz