Co však v případě, kdy se plnění smlouvy sice nestane objektivně nemožným, avšak okolnosti, za nichž byla smlouva uzavřena, se změní natolik, že se povinnost dodržet smlouvu stane pro některou ze stran nepřiměřeně obtížnou či dokonce likvidační? Kam až sahá podnikatelské riziko při uzavírání zejména dlouhodobých obchodních smluv?

Na tyto otázky nedává stávající právní úprava jednoznačnou odpověď. S výjimkou limitované možnosti odvolat se na zásady poctivého obchodního styku české právo nedává účastníku, pro něhož se smluvní závazek stal neúnosným, žádný legální nástroj, jak svoji pozici – a potažmo celý smluvní vztah – stabilizovat. To zákonitě vede k řadě negativních důsledků. 

Uvedenou situaci přitom lze předvídat a při uzavření smlouvy ošetřit ujednáním známým jako hardship doložka (ujednání pro případ podstatné změny okolností). Účelem hardship doložky je reagovat na změny v rovnováze smlouvy způsobené změnou okolností, a to konstruktivně – tak, aby dotčený smluvní vztah zůstal zachován.

Hardship doložka na základě dohody stran

V praxi lze hardship doložky najít v dlouhodobých smlouvách, zejména investičních, stavebních či distribučních. Správně naformulovaná hardship doložka by měla zajistit „přežití“ smluvního vztahu ve výjimečných situacích vyvolaných podstatnou změnou v ekonomickém, politickém nebo technologickém kontextu jejího plnění, a zároveň zabránit zbytečným sporům mezi účastníky.

Základním prvkem doložky je vymezení okolností zakládajících hardship (smluvní obtíže). Jedná se o výjimečnou situaci, kdy v důsledku určité události či změny okolností dojde k objektivně zřejmému[1] a zásadnímu vychýlení smluvní rovnováhy v neprospěch některé ze stran. Postižený účastník smlouvy je i nadále fakticky schopen svůj závazek splnit; s ohledem na změnu okolností je to však pro něj spojeno s podstatnými obtížemi. Aby byla z pohledu hardship doložky relevantní, musí změna okolností nastat po uzavření smlouvy, a to aniž by ji postižená strana mohla v době uzavření smlouvy předvídat[2] nebo odvrátit a aniž by za ni – ať už výslovně, nebo implicitně – převzala riziko.

Na první pohled se tedy hardship doložka svojí hypotézou významně blíží doložce vyšší moci; na rozdíl od zásahu vyšší moci však hardship nikdy neznamená absolutní nemožnost plnění, nýbrž jen jeho zvýšenou obtížnost v důsledku změny okolností.

Dalším rozdílem oproti doložce vyšší moci je, že zatímco zásah vyšší moci v některých případech působí (přinejmenším částečný) zánik závazku, použití hardship doložky vede primárně ke změně smlouvy – přizpůsobení novým podmínkám. Nejobvyklejší dispozicí hardship doložky proto bývá povinnost smluvních stran zahájit jednání o úpravě původních smluvních podmínek, a to na základě oznámení postižené strany o okolnostech zakládajících hardship. V případě, že jednání nebudou úspěšná, je postižená strana oprávněna buď od smlouvy odstoupit[3], anebo se obrátit na třetí osobu (typicky rozhodce či mediátora), jíž je svěřena pravomoc ve věci rozhodnout – upravit smluvní podmínky tak, aby odpovídaly změněné situaci.

Namísto zahájení jednání o modifikaci smlouvy může hardship doložka předpokládat též automatickou úpravu smluvních podmínek (např. cen); s ohledem na obtížnou předvídatelnost relevantních změn okolností je však takováto úprava méně obvyklá.

Aplikace hardship doložky musí respektovat ochranu dobré víry a poctivého obchodního styku; nemůže se jí proto dovolávat strana, která rozhodnou událost či změnu okolností zavinila či zapříčinila, která jejich existenci včas nenotifikovala, nebo která v relevantní době již byla v prodlení se splněním svého závazku.

Hardship ujednání dle nového občanského zákoníku

S účinností nového občanského zákoníku (dále jen „NOZ“) se hardship doložka má stát součástí každé smlouvy, s výjimkou tzv. smluv odvážných.[4] Příslušná ustanovení NOZ jsou výrazně inspirována čl. 6.2.1. až 6.2.3. Zásad mezinárodních obchodních smluv UNIDROIT (1994).

NOZ definuje hardship jako změnu okolností tak podstatnou, že založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich. Uvedené znevýhodnění může spočívat buď v neúměrném zvýšení nákladů plnění, anebo v neúměrném snížení hodnoty předmětu plnění. NOZ tedy hardship vymezuje ryze ekonomicky a stranou nechává jeho jiné – podstatně méně obvyklé – podoby.

Strana dotčená změnou okolností má i nadále povinnost řádně a včas plnit své smluvní závazky. V případě podstatné změny okolností se však může vůči druhé straně domáhat obnovení jednání o smlouvě. Toto právo postižené strany je vázáno na její schopnost prokázat, že změna okolností nastala – nebo se jí stala známou – až po uzavření smlouvy a že nemohla být z její strany rozumně předpokládána ani ovlivněna. Požadavek na prokázání rozhodných skutečností musí postižená strana dle našeho názoru splnit již v rámci návrhu na obnovení jednání o smlouvě[5]; neodůvodněný návrh proto bude nahlížen tak, jako nebyl vůbec učiněn.

Právo domáhat se obnovení jednání o smlouvě musí postižená strana uplatnit v přiměřené lhůtě poté, co se dozvěděla o relevantní změně okolností; NOZ v této souvislosti stanoví vyvratitelnou právní domněnku, že přiměřenou lhůtou jsou 2 měsíce. Uplyne-li tato lhůta marně, postižená strana může i dále iniciovat nová jednání, její právo domáhat se změny smlouvy však již nebude prosaditelné soudně.

Bezodkladné dovolání se události působící hardship má význam též z důvodu, že nově přizpůsobené smluvní podmínky – ať už na základě obnovených jednání stran, nebo stanovené soudem či rozhodcem – mohou platit jen do budoucna, nikoliv ve vztahu k povinnostem, které již byly, nebo dle smlouvy měly být, splněny. Bude proto v zájmu postižené strany, aby jednala promptně.

Jestliže obnovená jednání nepovedou ani po uplynutí přiměřené doby k dohodě stran, může kterákoli z nich podat u příslušného soudu žalobu na změnu anebo zrušení dotčeného závazku ze smlouvy; svojí povahou půjde o žalobu na nahrazení projevu vůle obdobnou jako v případě nesplněného závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí. Soud však nebude návrhy stran vázán, jeho úkolem bude rozhodnout tak, aby byla obnovena rovnováha práv a povinností stran.

Právě tento aspekt posuzovaného ustanovení NOZ považujeme za ne zcela vhodný. Smyslem hardship ujednání má být efektivní obnovení rovnováhy destabilizovaného smluvního vztahu; to předpokládá především rychlý a účinný zásah, který soustava obecných soudů dle našeho názoru není s to zajistit. Odhlédneme-li od nepřiměřené délky trvání soudního řízení, způsobené mimo jiné jeho víceinstančností, naráží svěření uvedeného úkolu obecným soudům zejména na skutečnost, že otázka rovnováhy smlouvy je více otázkou obchodní než právní. Očekávání, že soudy budou schopny (a ochotny) obchodně posoudit argumenty stran a kvalifikovaně rozhodnout o novém nastavení rovnováhy, je podle našeho názoru příliš ambiciózní cíl. V praxi to zřejmě povede k tomu, že soudy budou v takovýchto sporech zakládat svá rozhodnutí na znaleckých posudcích, což obnáší zvýšení nákladů řízení i prodloužení délky řízení. Navíc, důkazní břemeno tížící stranu, jež by se případně domáhala úpravy smluvních vztahů a nikoli jen zrušení smlouvy, bude v mnoha případech takřka neúnosné. Podstatně účinnější by v této souvislosti mohly být alternativní formy řešení sporů, zejména za účasti osob s praktickými zkušenostmi v příslušném odvětví. 

Nová ustanovení NOZ o změně okolností a jejích dopadech na plnění závazků ze smluv zcela jistě představují zaplnění významné mezery v současné úpravě závazkových právních vztahů. S ohledem na shora uvedené skutečnosti však hrozí, že tento nový institut nenaplní očekávání, jež jsou s jeho zařazením do NOZ spojena. Více než v případě jiných aspektů obchodních vztahů lze proto doporučit smluvní modifikaci uvedených ustanovení a svěření pravomoci rozhodnout o nových smluvních podmínkách rozhodci nebo rozhodčímu senátu, jehož součástí budou též osoby z řad profesionálů v příslušném odvětví, nejen právníků.

Mgr. Anna Szabová,
advokátní koncipient

JUDr. Michaela Šerá,
advokát

HÁJEK ZRZAVECKÝ advokátní kancelář, s.r.o.

Revoluční 3
110 00 Praha 1

Tel.:  +420 227 629 700
Fax:  +420 221 803 384
e-mail: info@hajekzrzavecky.cz

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Nemůže jít o pouhý subjektivní pocit účastníka smlouvy o její nevýhodnosti.
[2] Z důvodu předvídatelnosti bude pod režim hardship doložky jen stěží podřaditelná např. inflace, u níž se předpokládá, že strany příslušná rizika ošetří jinak.
[3] Za tímto účelem bývá nepřistoupení na jednání o změně smlouvy často výslovně označeno za podstatné porušení smlouvy.
[4] Odvážnou smlouvou je smlouva zahrnující ujednání stran o tom, že prospěch, anebo neprospěch alespoň jedné z nich závisí na nejisté události.
[5] Ledaže by rozhodné skutečnosti byly natolik obecně známé, že by je nebylo třeba uvádět.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz