Prezident Václav Havel využil od roku 1993, kdy byl zvolen do čela samostatné České republiky, osmnáctkrát možnost vrátit parlamentu přijatý zákon. Poslanci však jeho veto v naprosté většině případů přehlasovali a třináctkrát zákon znovu schválili. Havel ve třech případech podal Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona. Vyplynulo to z informací zveřejněných na internetových stránkách prezidentské kanceláře.
Nejvíce zákonů, konkrétně pět, prezident Poslanecké sněmovně vrátil v loňském roce. Zákon o odpadech, volební zákon, zákon o sdružování v politických stranách, zákon o České národní bance a takzvaný lustrační zákon však členové dolní komory znovu schválili. V případě volebního zákona, zákona o sdružování v politických stranách a zákona o České národní bance však Havel na svých výtkách trval, a obrátil se proto na Ústavní soud. Ten jeho námitkám většinou vyhověl.

Oproti federální československé Ústavě již nemůže prezident sám předkládat parlamentu zákony. Platná Ústava tak počítá s hlavou státu jako institucí, která završuje schvalování zákonů. Po projednání v obou parlamentních komorách zákony posuzuje a podepisuje prezident. Sněmovně může kromě ústavního zákona vrátit kteroukoli přijatou právní normu. Na její prostudování má 15 dnů. Poslanci poté hlasují o vráceném zákonu znovu. Ke schválení je zapotřebí nadpoloviční většiny, tedy nejméně 101 členů dolní komory.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz